Krutý Řím

Násilí plodí násilí a zločin je jako hydra - useknete jednu hlavu a narostou dvě nové. Neortodoxní metody komisaře Bettiho sice přinášejí své plody, jsou však trnem v oku nejen zločincům, ale i policii. Loupežná přepadení mají stále častěji mrtvé a lidé se bojí. Během skvostné automobilové honičky neváhá Franco Spadoni (ukázkový představitel padouchů John Steiner) postřílet děti, aby odvrátil komisařovu pozornost. Jeden ze snímků, který šel za minulého režimu i u nás, jelikož soudruzi v něm viděli důkaz prohnilosti kapitalismu. (19.04.2021)

Konfrontace dobra a zla tak trochu připomíná westernový styl. Koncept, který zpravidla u diváka funguje, spravedlivá odplata hrdiny, který bere spravedlnost do vlastních rukou, kdo z koho. Zajisté v tom není náborový leták pro zločince. V každém případě lze říci o filmu, který je částečně inspirovaný skutečnými událostmi, že mu rozhodně nechybí akce ani napětí. Svým způsobem je to kritika zákonnosti a spravedlnosti, která neřeší přiměřeně zlo a násilí v běžné společnosti. Když režisér Marino Girolami připravoval film o působení gangů v Římě, zamýšlel hlavní roli původně nabídnout již slavnému Franco Nero, ale následně pro jeho závazky k jinému filmu svěřil drsnou policejní postavu prakticky méně známému herci Maurizio Merli, který ho oslovil svým hereckým charismatem své osobnosti. Jde o zdařilý řemeslný film, který vycházel především z reálných kriminálních záznamů, nakonec posuďte sami. Co říci na závěr. Chtěl bych připomenout několik faktů. Zajímavostí je, proč se v době probíhající normalizace do československých kin za tichého souhlasu cenzorů tento film dostal. Důvody byly asi následující. Cenzoři byli na svou práci určitě důkladně ideologicky připraveni a není proto divu, že silně negativní obraz ze života kapitalistické společnosti, kde se prezentuje zločin a násilí mohl být z jejich pohledů docela vhodný. A za druhé, co se investuje, to se musí také vrátit. Co taky asi jiného by je mohlo přimět ke schválení promítání? (06.07.2011)

Krutý Řím je opravdu krutý. První  z trilogie policejních filmů s drsným poldou Bettim si tradičně nijak nebere servítky  a o násilné scény není nouze.  Mrazivý dojem vytváří zejména samozřejmost s jakou dochází k veřejným projevům násilí a zločinu vůbec a byť se pohybujeme v mantinelech akčního béčka, kde samozvaný hrdina kosí hordy  nepřátel,  hraje kritika pokřivené a krvácející společnosti první housle.  Betti je nakonec od policie kvůli incidentu s prchajícím zločincem, který neváhá při svém pronásledování postřílet nevinné kolemjdoucí, včetně dětí, odvolán a je angažován organizovanou domobranou, kde se jeho zkušenosti a  přístup mohou jen zúročit. Zatímco třeba ve snímku Policie děkuje  se setkáváme s fašizujícími snahami o tvrdý přístup ke zločinu, tady vidíme organizaci, která je podobným tendencím schopná odolat i po přímém útoku  na jejího vůdce, jemuž je před jeho očima znásilněna dcera.  Po dopadení viníků nepřichází vendeta, dostanou jen do držky a jsou předáni spravedlnosti.  Na druhou stranu zmetky, kteří zmlátí Bettiho postřeleného přítele, upoutaného na invalidní vozíček, neváhá komisař postřílet do posledního kreténa, a to pěkně do zad při útěku a prý přiměřená obrana.  Vlastně zajímavě rozpolcený film. Může být. (26.08.2021)

Volná návaznost z filmu Brutální Neapol, opět plná akce a napětí. Nicméně postava inspektora se proměňuje, když začne proti rostoucímu násilí bojovat formou osobního komanda bez účasti těžkopádného policejního aparátu a ve spolupráci s vlivným advokátem. Na povrch vyvěrá otázka, zda rostoucí násilí lze zlomit ještě větším násilím a zda je možné takovou spirálu vůbec ještě zastavit. Film je zajímavým propojením akčního žánru s psychologickým dramatem a Maurizio Merli se tohoto úkolu zhostil velkolepě. (28.12.2011)

Dost drsný krimi....dva hlavní hrdinové,komisař Betti a advokát Sartori hlava zvláštního komanda rozhodnutých vypořádat se ze zločinci na vlastní pěst.Obětí gangsterů,kteří působí v samotném centru Říma,se často stávají náhodní chodci.Zatímco policie má svázané ruce,mladí zločinci jsou stále rafinovanější a drzejší.Dokonce neváhají přepadnout advokáta Sartoriho v jeho vlastním domě.Dobrý film ,který u nás šel od 18 let ,podařilo se mi na něj protlačit,myslím,že mi tenkrát bylo 12?:-) (28.12.2008)