Mladý papež

Těsných, hodně těsných pět hvězd. Děkuji České televizi, že začala Mladého papeže vysílat, jinak bych se k němu dostala kdo ví kdy, přestože má (zatím) pouze 10 epizod. Zpočátku jsem byla trochu zklamaná, čekala jsem něco jiného. Vlastně jsem čekala drsnou satiru, která se věřícím moc líbit nebude. Ale ono ne, tady nevidím nic, co by mělo věřícím vyloženě vadit, možná proto jsem kolem seriálu nezaznamenala žádnou kauzu ani nic kontroverzního. Už od počátku tu však byl famózní Jude Law, se svým naprosto vynikajícím výkonem, jeho Pius XIII si krade většinu scén pro sebe. Jude Law je také hlavním důvodem, proč jsem nakonec přihodila tu pátou hvězdu. Nemohu ale zapomenout ani na další skvělé herce. Líbili se mi i Diane Keaton, James Cromwell a Silvio Orlando, jeho Voiello mě opravdu bavil. K páté hvězdě nakonec určitě pomohly i zmínka o Daft Punku a skvělý soundtrack (především úvodní znělka a výběr songů - např. I'm Sexy And I Know It). Hodně zajímavý seriál, nemůžu než doporučit. Bude někdy ta druhá série? 9/10 (06.12.2018)

Skvěle satirické drama odehrávající se v netradičním prostředí Vatikánské církve. Sorrentino hned v úvodu sází na symboliku a vizuální stránku. Law je fantastický a jeho Pius XIII se očividně teprve rozehřívá. Těším se co se z toho vyklube... Procítěné vyprávění o životě. Nezáleží na tom jestli jste věřící nebo ne. Cynické výjevy se prolévají s duchovnem přirozeně a vtip spočívá v Sorrentinově uchopení celého příběhu a často i v trefném hudebním doprovodu. Tím, že jde o uzavřenou minisérii se tvůrci nemusí držet zpátky a velice uspokojivě uzavírají vše co chtěli sdělit. Další událost roku, znovu od HBO. (29.10.2016)

Človek nevie, čo čakať. A Sorrentino, majster, si pohral s očakávaniami ako málokto. Je to dokonalá hra - Lenny je figúrka, spočiatku narcistická, až odporne narcistická (fascinuje tých, ktorí majú zdravé sebavedomie), provokatívna, cynická. Autori, chvalabohu, (pre niektorých asi práve bohužiaľ) postupujúcim dejom pozornosť upriamia na mikropríbehy, ktoré každý jeden (pre mňa vyjma ministerského stretnutia) fascinujú a dojímajú. Spočiatku som si prial viac hollywoodský prístup a keď sa začali tvorcovia na jeho hrane pohybovať, prial som si opak. Sorrentinovsky šikovné a dokonale nákazlivé. A ak sa človek odprostí od Vatikánu (komu to ide), jednou z línii, ktorá dostala mňa, je odlišnosť a boj každého z nás s egom - a ako sa inakosť stále málo toleruje...tbc...áno, seriálový šok roka...tbc... (25.12.2016)

Největší seriálové překvapení poslední doby - a to jsem Mladého papeže sledoval trestuhodně až tři roky po jeho vzniku. Ale zato hned třikrát za sebou, protože mě dlouho nic tak nevzalo. Pomalé tempo neuspává, naopak - každá scéna je maximálně hypnotická a magická a nutí mě chtít vědět, co bude dál. Když je třeba, dojímám se (u scény Pope's Love Letters jsem byl naměkko jak snad nikdy), když je třeba, směju se. Což je prakticky u každé papežské audience, z nichž nejlepší je setkání Pia XIII. s italským premiérem, kterého si namazal na chleba, nebo s grónskou premiérkou. Skladbu Senza un perché od Nady od té doby poslouchám skoro pořád - a vlastně i teď, když tohle píšu. Takže nemůžu zapomenout na senzační soundtrack. Jasně, ne všechny díly jsou dokonalé, dějová linka se starým kamarádem kardinálem Dussolierem mě jako jediná moc nebavila, ale to jsou detaily. Vedle perfektní Sorrentinovy režie a parádního scénáře je nutno vyzdvihnout práci s postavami: osobně mě nejvíc bavily tři. Vedle Lennyho Belárda pak (asi nepřekvapivě) kardinál Gutierréz a hlavně Jeho Eminence kardinál státní sekretář Angelo Voiello. Mimořádné hluboké, nutící k zamyšlení nad otázkami věrouky a - vzhledem k tomu, co tu od ostatních čtu, možná překvapivě - mě to mnohem víc přivedlo zpět ke katolictví než naopak. Už se nemůžu dočkat podzimního Nového papeže. (19.09.2019)

Katolická církev je jedna z mála živých připomínek Římské říše. Její nepřerušené dějiny trvají téměř dvě tisíciletí. Od prvních dní byla vysoce centralizovaná, neústupná a naprosto přesvědčená o své pravdě. To jí umožnilo přežít stovky let pronásledování a vyvražďování a stát se mocnou a nezničitelnou silou. Přečkala konec antické civilizace, staletí temna, reformaci, osvícenství, komunismus i sekularismus. Postupem času přijala mechanismy, díky nimž se smířila s původně nepřijatelnými myšlenkami, jako je evoluce, nebo možnost mimozemského života. Za dlouho dobu své existence vyvinula řadu pojistek určených k odstraňování vnitřních hrozeb a je do jisté míry blbuvzdorná. Ale co když tento mechanismus selže? Co když konkláve zvolí papeže, jehož názory nezná a nedokáže je usměrňovat? Pius XIII se zdá být papežem mimo čas. Bojovným, radikálním, mocichtivým, jako stvořeným pro táhlé boje o vliv v 11. století. V moderním světě ovšem jeho politika může církvi zlomit vaz. Tolik úvod do děje. Je to Paolo Sorrentino, takže vizuál, atmosféra a herci nemají chybu. Scénář bohužel skvělý není. Děj se často motá na místě a občas jsem měl pocit, že se režisér opájí vlastní výjimečností a točí jen sám pro sebe. Zápletka je zbytečně roztahaná a napětí postupně řídne. Na každý úderný moment, nebo zvrat připadají dlouhé minuty oslavy prázdnoty. Sice efektní, do jisté míry úchvatné, ale přece jen prázdnoty. Jedinečnost projektu a špičková úroveň formální stránky ovšem i tak drží dojem vysoko nad průměrem. (05.11.2016)