Dívka ve vlaku

Gone Girl ve verzi od The Asylum? Hloupoučký film, který ke svému fádnímu zvratu směřuje nezadržitelnou rychlostí. A když už to nevydrží a čtyřicet minut před koncem řekne, jak to bylo (a samozřejmě to nedává sebemenší smysl - "záporákův" plán třeba počítá se stoprocentní jistotou, že bude mít Bluntová okno) a musíme ještě protrpět nekonečné polopaticky doslovné ilustrace toho, co už je bolestně jasné, už se chce člověku leda evakuovat ze sálu. Velký fail, který rutinně hezky vypadá, ale není v něm absolutně nic, co by mělo vzbudit zájem, nebo ho nedejbože držet. I ty dvě hvězdy jsou mírné hodnocení. (06.10.2016)

Stejně jako při čtení předlohy se nelze vyhnout srovnání se Zmizelou. Oba filmy mají noirově ponurou vizuální stylizaci (v případě Finchera jde o signaturu, v případě Taylora spíše o nápodobu), oba ukazují manželství jako životu nebezpečnou hru plnou manipulace, lží a přetvářky (ve Zmizelé s cynickým nadhledem a ironickým odstupem od postav, v Dívce ve vší vážnosti), v obou se střídá více vypravěčů (ve Zmizelé s větší promyšleností). Dívka ve vlaku výrazněji než lehce misogynní Zmizelá cílí na dospělé divačky, které prostřednictvím Rachelina příběhu nabádá, aby spoléhaly samy na sebe, ne na to, co jim říkají a co po nich chtějí druzí. Zvlášť muži. ___ Daní za důrazný pro-ženský apel je stejně jako v knize závěrečné převrácení rolí oběti a viníka, které značně degraduje působivost a zpochybňuje význam předloženého portrétu alkoholičky. Film, stojící více na silných hereckých výkonech než na hrátkách s vyprávěním, je totiž z velké části koncipován ne jako kriminální thriller, ale jako psychologická studie vnitřně nejisté ženy, která hledá ztracenou (sebe)důvěru. Závěr, doplněný oproti knize o nadbytečný epilog, tento pocit studu a viny, zesilovaný v průběhu celého filmu za přispění výborné Emily Blunt, náhle neguje. Podobně jako v mnohých Hitchcockových thrillerech o přenosu viny se ukazuje, že pachatelem byl někdo jiný, než film dosud naznačoval, čímž je v tomto případě ovšem vyřešena pouze kriminální rovina vyprávění, nikoliv ta psychologická, která vyznívá neuspokojivě. ___ Díky grafické návaznosti záběrů a přesně načasovaným střihům se Taylorovi daří navodit dojem plynulosti a propojenosti jednotlivých segmentů vyprávění, potažmo jednotlivých vypravěček. Flashbacky ukazující různě vzdálené epizody ze života Megan zvyšují napětí ohledně toho, k čemu ve skutečnosti došlo. Stejně jako Rachel s pamětí poznamenanou usrkáváním vodky přitom známe pouze fragmenty reality a celkový obrázek si musíme průběžně doplňovat a upravovat na základě nových informací. Stejně jako protagonistka zároveň na základě dostupného kontextu mylně vyvozujeme, koho v některých představách vidíme. Nespolehlivé vyprávění tak nepůsobí jako scenáristický kalkul k ošálení diváka, ale je organicky propojené s duševním stavem a kognitivními schopnostmi hlavní hrdinky. Ve výsledku jde o semknutý a soustředěný film, jehož většina nedostatků (nezvládnutý konec, absence nadhledu, místy melodramaticky křečovitá tragičnost) vyplývá z knižní předlohy, případně souvisí s diváckým očekáváním (ne thriller, ale drama). Jestli vnímáte partnerské vztahy jako cynickou komedii, při které někdy tuhne úsměv na tváři, vaší oblíbenou vztahovkou zřejmě zůstane Zmizelá. Jestli preferujete tragičtější polohu, možná vám lépe sedne Dívka ve vlaku. 80% (06.10.2016)

Moc mě to nevzalo. Řemeslně dobré, bezproblémově natočené i zahrané. A vlastně jsem se vůbec nenudila, ale chybělo mi něco navíc. Viník všeho mě napadl snad hned, jak se objevil na scéně, ale stále jsem si říkala, že tak jednoduché to určitě nebude a dál jsem tak čekala na nějakou wow pointu, ta ale nepřišla. Ne, že by ve filmu byla nouze o zvraty, ale žádný není takový, který by s divákem dokázal vyloženě zamávat. Pro mě šlo o film, který mi sice rychle utekl, ale nic nezanechal a za měsíc budu muset uvažovat, o čem to vlastně vůbec bylo a co zajímavého se tam stalo. (09.10.2016)

Obávám se, že na celém fenoménu Dívky ve vlaku je mnohem zajímavější onen fenomén, nežli thriller sám. Nicméně čistý produkt je dobré ženské drama, na kterém je znát, že je realizovaný ženskou optikou. Inu, proč by ne? Vlastně hip, hip, hurá. Ale celý ten PR hype bohužel prodává něco úplně jiného, téměř horor o labilní tajemné ženě, která snad ve vlaku za svitu měsíce páchá nějaké zločiny či co. Stálo by za rozbor, jestli produkt sám není tak dobrý či jen propagace nevěří tomu, že dokáže bez manipulace prodat svůj projekt recipientovi, který toto téma / žánr / whatever ocení. Myslím si, že se to velmi míjí a je to škoda. (16.10.2016)

Film, který ve mně opět umocnil mou averzi k filmovým adaptacím knižních bestsellerů. Nebavilo mě to, ztrácel jsem se v ději i množství postav, herecké obsazení mi bylo strašně nesympatické, a krajně jsem se musel nutit, abych to vůbec dokoukal. Trailer ve mně vyvolal očekávání, že by to mohla být podobná pecka jako Zmizelá, ale to teda ani omylem. Podle mě je to velice průměrný thriller, který mě téměř celý dokonale znechutil a otrávil - za mě naprosto zabitých 112 minut mého života. (14.01.2017)