Evropa, Evropa

Velmi zaujimavy film. O teme Zidia a 2. svetova vojna som uz videla tolko filmov, ze som si myslela, ze uz nic nove alebo ine tam nebude a trosku som pochybovala, ci ma to este bude bavit, ale film bol pre mna zazitkom, nad moje ocakavanie ma bavil a bol v niecom predsa len iny a novy. Skutocny pribeh mladuckeho nemeckeho Zida a jeho zaujimava cesta zachrany naozaj stoji za vzhliadnutie, vrelo odporucam...Bonus krasna hudba.4,5*. (02.08.2018)

Vzpomínky Sallyho Perela pod názvem "Salomon: Přežil jsem v Hitlerjugend" vyšly před časem i v češtině. Kdyby to nebyla skutečnost, považoval bych tohle vyprávění za přitažené za vlasy. "Výtečný námět," říkal jsem si, když jsem knihu četl, "a přitom je to všechno tak neobratně napsané." Film Agnieszky Hollandové naštěstí využívá dramatický potenciál příběhu naplno, mnohem lépe než knižní předloha. Přítomnost židovského chlapce, jenž je nucen skrývat svou identitu v baště mládežnického nacismu je neustálým zdrojem napětí. A absurdita celé té situace dává všemu potřebný přesah. Jen jsem se pořád nemohl smířit se Sallyho bezskrupulózním pragmatismem, s nímž pohotově měnil role a zapíral víru svých otců, jen aby si zachoval krk. A ono se mu to ne a ne vymstít. Člověk z toho nakonec může nabýt dojmu, že holé přežití je ta nejdůležitější hodnota. (Na druhou stranu, měl bych být opatrný v soudech, když jsem žádnou podobnou zkouškou neprošel...). (03.01.2007)

Komorně absurdní drama mj. o fanatismu, dospívání, zradě, identitě a pudu sebezáchovy, které toho s notnou dávkou humoru a ironie postihuje víc a klade víc otázek, než Schindlerův seznam s Pianistou a Spalovačem mrtvol dohromady, nepotřebuje k tomu drastické záběry (nakukování do ghetta skrz zabílené okno tramvaje je o tolik silnější než Polanského CGI doslovnosti!), nestaví na odiv uměleckou kameru, vystačí si se silným příběhem, ukázněnou režií, bezchybným herectvím a empatickou muzikou. Groteskní, místy jízlivý, ale nezlehčující, nezjednodušující, nepatetický, ideologie prostý, ohromně lidský film. (13.03.2017)

"Svoj príbeh nesmieš nikomu rozprávať, nikto by ti neveril..." Áno, príbeh je úžasný aj takéto príbehy písal život a napísal ich tisíce. Vždy hovorím, že 2. svet.vojna - hotová studňa na filmy. Výborne je zobrazená tá tenká deliaca čiara medzi dvoma ideológiami - fašizmom a komunizmom. Asi sám hlavný hrdina to nechápal, chcel len prežiť. Scéna z kostola, kde Poliaci márne prosia Boha v modlitbe, aby im zoslal z neba cukríky je úžasná. Boh to nedokázal, ale súdruh Stalin, to je iný level...Nechtene humorných scén je tu viac a najviac ma pobavil výklad učiteľa na tému - "Ako poznáme Žida". Nemecká strana je tu vykreslená pomerne dobre, je to zmes chorých , ale i dobrých ľudí a tak to má byť. A. Holland natočila výborný film, ktorý ma upútal a nemám nič zásadné, čo by som filmu vytkol. Akurát ten obraz na Čt art som čakal kvalitnejší, aj vzhľadom na rok výroby 1990, čo zas nie je tak starý film. 80%. (28.02.2016)

Ještě nikdy jsem (snad kromě nějakého porna) neviděl film, který by se celou dobu tak šíleně točil okolo přirození hlavního hrdiny. Tedy obřezaného přirození hlavního hrdiny. On je totiž žid a to za 2. světové války rozhodně nebyla žádná výhoda. Jenže on naštěstí i nějakou tu výhodu má. Je trilingvidní a pokud se tedy na světlo nedostane jeho přirození, dokáže se ze všeho vykecat. A že se mu to opravdu daří. Několikrát přebíhá z ruské strany na tu německou a zase zpátky a i přes důkladnou ideologickou masáž na obou stranách (na rozdíl od ostatních) u něj stejně vždy vítězí ten nejpřirozenější lidský pud - přežít. Hodně se mi líbilo především to, že se ve filmu pokaždé mluví originálním jazykem. Pokud se děj odehrává v Německu, tak německy, pokud v Rusku, tak rusky a ne jako v obdobných amerických filmech, kde ať se děj odehrává třeba v Japonsku, stejně všichni mluví plynulou angličtinou. Všechno je to navíc slušně natočeno a z "Evropy, Evropy" se tak pro mě stává další film, který by rozhodně neměl chybět ve filmotéce každého filmového fajnšmekra. (23.06.2007)