Bába z ledu

"Adélo, potvoro žárlivá. Mezi lidi se neser." Bába mě začala nudit po dvou minutách příprav oběda a do pěti minut jsem nenáviděl celou její rodinu. Sláma mě prostě umí zaujmout. Pak se naštěstí objevili otužilci a slepice v depresi, kteří mi umožnili snímek dokoukat. Jenom s bábou v plavkách, bratry alias "noblesními pičusy" a jejich dvounohými slepicemi bych to do závěrečných titulků nevydržel. Takových "syrových" příběhů ze života kolem sebe totiž vidím spoustu, takže když před životem utíkám k filmu, tak doufám, že mě nedostihne. (14.05.2018)

Mohlo by se to jmenovat Báby tvář z ledové vody, že bychom se propojili s Hollywoodem, kde výsledky nejlepšího filmu byly taky rozpačité (tedy daleko rozpačitější, z devíti nominovaných byl zvolen jasně ten nejslabší, což je husarský kousek a asi historický okamžik). Bába z ledu byla nejspíš jedinou a nejlepší možností. Češi si zdá se stále ještě libují v sociální depresi, ve vachrlatých rodinných vztazích a ne úplně šťastných koncích. Já, jako český divák z roku 2018, kdy drtivá většina zpráv je negativních, všude kolem politické zlo, v Americe Lump, u nás Ovar, si na konci říkám: "Stálo mi to za ty dvě hodiny života?". Líbilo by se mi to jako čistá sonda do života otužilců (nebo přímo dokument o nich), ta rodinná část je překvapivě pitomě napsaná, postavy (čtyři vedlejší nominace!?) černobílé jak zebra, situace celkem otravné. Ale ukoukal jsem to s jistým zájmem celé, a to se dnes cení! 60% (14.03.2018)

Bohdan Sláma je jeden z nejlepších současných českých režisérů. Netočí populárni filmy, nýbrž filmy náročné se specifickou cílovkou. Čemuž odpovídá i nižší hodnocení. Bába z ledu je kriticky ohodnocená náročná podívaná ze všedního života jedné rodiny, s krásně vypointovaným scénářem a silným poselstvím. A se spoustou šílenců, kteří lezou do ledových řek. (29.05.2019)

Filmársky vyzretý prístup Bohdana Slámu rozkrýva dusivú atmosféru v rodine. Mnohokrát si nemusí pomáhať dialógmi, stačia všerozprávajúce obrazy. Scenár so strihom je na vysokej úrovni, herecké obsadenie perfektné. Predovšetkým Zuzana Kronerová citlivým spôsobom vložila do filmu život a ľudskosť. Pre mňa veľmi príjemné prekvapenie. (09.10.2017)

Bába z ledu je možná nejkonvenčnější Slámův film, který se třeba divácky oblíbeným filmům dua Hřebejk - Jarchovský blíží zejména přesunem důrazu z vyprávění obrazem na herecký projev a dialogy. Ostatně, podobně jako v hřebejkovinách tu k řadě konfrontací mezi postavami dochází u jídelního stolu. _______ A v nich právě vynikne jeden zásadní problém: Postavy jsou až příliš typizované na to, aby mohly být vnímány jako realistické obrazy skutečných lidí a zároveň je nelze považovat ani za trefné karikatury, protože ztělesňují spíše lidové předsudky a klišé, než reálné charaktery. Paradoxně je tak Bába z ledu mnohem méně výstižná, než třeba neprávem přehlížený Instalatér z Tuchlovic (2016), jehož tvůrce Tomáš Vorel jinak rád sahá pro karikatuře a grotesknosti._______Tak třeba jeden z Haniných synů (Marek Daniel) si hraje na ušlechtilého intelektuála, který okázale pohrdá plebsem, ale jinak je to spíš budižkničemu, jenž se stížnostmi na morální zkaženost doby snaží na něco svést svou neschopnost materiálně zajistit vlastní rodinu. Jeho bratr (Václav Neužil) slouží jako šablonovitý protipól a je tedy bohatým podnikatelem, co si u jídla stěžuje na „nemakčenka“ ve státní sféře, nicméně v jeho životě schází – ó, jak originální - opravdu vřelé citové vztahy. A to jak k jeho přecitlivělé manželce (Tatiana Vilhelmová), která jí jen bio potraviny a tiše pohrdá lidmi, co nemají její vybrané způsoby, tak k malému synovi Ivánkovi, jehož citová odcizenost je ve filmu demonstrována tím, že neustále hraje videohry vydávající iritující „počítačové“ zvuky. _______Zatímco ambiciózní evropské filmy sbírající pozitivní ohlasy na festivalech se buď odráží od životných, bravurně odpozorovaných postav, jež sledují ve zcela přirozených situacích (např. celé rumunská nová vlna) nebo hledají originální, stylizovaný způsob, jak nahlížet na klasická témata (např. Saulův syn), Bába z ledu uvízla v nepříliš podnětném fikčním mezisvětě, který je v principu všední, ale zároveň zřetelně umělý a vykonstruovaný. (23.03.2018)