Podivuhodná cesta fakíra, který uvízl ve skříni

Tento film byl zvláštní, jiný. Evidentně chtěl sdělit nějaké poselství, ale pokud tam bylo, tak se ztratilo někde na hraniční kontrole před Anglií. V pestrobarevném filmu, okořeněném dvěmi písněmi, Ind cestuje do Paříže, aby našel svého otce, ztratí se, kráva mu ukáže cestu, pere prádlo na Italském letišti, sundá si košili, vypráví příběh, potká holku .... možná. Jo a nakonec ho otec vlastně ani nezajímá, protože koupil mamince urnu na popel z IKEA. (21.12.2018)

Po Milionárovi z chatrče tu máme ďalšiu rozprávku s indickým chlapcom, ktorý pozažíval mnohé dobrodružstvá a retrospektívne nám ich rozpráva. S realitou to samozrejme nemá nič spoločné, na čo sa našťastie nikto nehrá. Rozprávka je ale kombinovaná so sociálnou drámou, čo Boyleovi išlo o poznanie lepšie. Rozdiel medzi oboma filmami je tak v intenzite emócií, aké sa prenesú na diváka, tu Fakír jednoznačne stráca na body. Výprava určite poteší, dočkáte sa mnohých reklamných záberov na európske metropole. Je otázne, či je skutočne prospešné pre západné publikum vykresľovať indických mladíkov ako naivných dobrákov s veľkým srdcom, ktorí keď sa zaľúbia, urobia pre svoju lásku prvé posledné a nielen pre ňu. Ak film budete brať ako štylizovanú zábavu s jednoduchým humanistickým posolstvom s príchuťou Bollywoodu, nebudete sklamaní. (16.06.2020)

Vyjádřím to jedním slovem - Bollywood. 1) Dokud byl fakír v Bombaji (první čtvrthodinka), tak to šlo. Pak ovšem přijel do Evropy._____ 2) Když jsme se dostali do Říma, došlo mi, že indickou tvorbu nelze hodnotit podle obvyklých evropských měřítek. I zahodil jsem zdravý úsudek, odkopal smysl pro realitu a nechal se unášet orientální pohádkovou poetikou. Trochu to skřípalo, ale nakonec to tři hvězdičky hodilo._____ 3) Určitě k nim přispěl i fakt, že film mě místy i trochu dojal. (19.10.2020)

Fakír, který cestuje napříč Evropou i světem je vcelku líbivý film, protože divákům nabízí odlehčený pohled na současnou Indii i třeba migrační problémy Evropy. Ve filmu je svěží humor a především skvělá hudba a některá taneční čísla. Takové filmy mám rád, ale pravda je, že když se pořádně zamyslíte nad původním začátkem a vlastně i úplným závěrem snímku, tak veselé to nejspíš nebude. Sociální, ale i rodinná situace v této stále se populačně rozvíjející zemi jednoduchá není. Většina Indů žije v chudobě, nebude si moct vzít toho, koho bude chtít a mnozí umírají na ulici, aniž by si toho kdokoli všiml. Přesto zhruba takové filmy mám rád. Končí sice naivně pozitivně, ale co pro nás ostatní mít, než optimistickou naději? I když znalý současných problémů této země chápe, že se jedná opravdu o čistě naivní a naprosto nereálný příběh pro drtivou většinu obyvatel. (14.09.2023)

Nepotěší, neurazí. Navzdory krátké stopáži a tolika Adžovým nedobrovolným cestám se v něm ani nic moc neděje... A co je nejhorší, Fakír vlastně není ani moc vtipný. Což je škoda, protože anotace slibuje hodně absurdní a bláznivé dobrodružství, během, kterého se divák s titulním hrdinou podívá z Indie do Paříže, Anglie, Španělska, Itálie nebo Libye. Jenže humor je jen takový decentní ve stylu především nikoho neurazit a dobro z filmu doslova odkapává. Což o to, jakkoli souzním s jednou z klíčových myšlenek Fakíra, tedy že uprchlíci jsou taky lidi, mají nešťastný osudy a pomáhat lidem v nouzi se fakt má a je to správný, jde zobrazit méně dobro-násilně. Tady je feel good pocitu podřízeno vše - od výběru sympatických herců ve všech rolích přes scénář, hudbu nebo třeba lokace. I když, hudba - třeba tanec Adži se slavnou herečkou, natočený v bollywoodském stylu se vším všudy, už je otravný, mezi fanoušky Bollywoodu se fakt nepočítám. Na druhou stranu, s hudbou souvisí pro mě nejabsurdnější, a tedy nejvtipnější scéna: střet s anglickým imigračním policejním úředníkem jako kdyby vypadl z Monty Pythonů a už jen kvůli této scéně jsem zvažoval hvězdu navíc. (02.08.2018)