Sběrné surovosti

Ako tak kukam, Hrabalove dielo /1914 - 1997/ bolo inspiraciou aj pre Herza. Suhlasim s uzivatelmi, ktori tvrdia, ze Herz ukazal talent pre reziu. 88 % (10.04.2014)

Typický Hrabal, rozehřívající se Herz. (23.01.2009)

Vskutku velmi povedené poetické představení z prostředí konce starých časů s cynicky upovídaným sběračem a lisovačem Haňťou (Václav Halama), kterému není nic svaté. Provokuje, okecává, spřádá své vtípky, aby se pak škodolibě posmíval všem a všemu. Výborná je též role šéfa sběrny (František Ketzek), či řezajícího kostelníka (Jan Vlček). Oceňuji smysl pro detail. Krásná práce je pastvou pro oči a zahřeje moji poetickou duši absurdity kontra realita. (07.03.2012)

Tak přesně takhle si představuji ono proslavené "hrabalovské pábení" bez všech menzelovských příkras. (27.12.2013)

Velkým plus pro Juraje Herze je ten fakt, že ve své prvotině dokázal na plátno převést typického Hrabala. Hned z několika prvních záběrů je jasné, oč tu kráčí. Vysmátý Hanťa je pánem sběrného dvora. Svými historkami baví všechny kolemjdoucí a skrze ty svý tři zuby mu sálá radost. Takový je Hrabal, jehož dílo zhmotnil Juraj Herz. O kvalitách obou pánů není pochyb a Sběrné surovosti je hodně zdařilá prvotina. (17.01.2009)

"Trošku jsem si přispal, ale taková malá otázka ..." 5* (bez ohledu na nikoliv 100% výkony neherců) už jenom za literární předlohu, kterou zatím dokázala pořádně zpackat jenom Věra Cais s mistrem Noiretem. Herz našel v Resslovce nad Tančícím domem svýho Hanťu a rozehrál jeho poetiku sběrného dvorku a oslavu "tvořivosti - obrany proti silnýmu náporu nekonečna". "Jó, svět je plnej podivnejch krás a jeden život na to nestačí." Co věta, to perla na dně. "Eine krone nebo los !" Zdařilá freska - převod figurek, prostředí a minidramat starého světa do filmové řeči. Od mostarského deja vu k duchovní tématice - jak přefiknout Nepomuckýho s varhanním doprovodem. Hravě citlivý ♫ přínos Zd.Lišky. Pěkný stehno ! "Ještě že mám tu hrobku na Olšanech", Judo, Vilmo, Tadeáši. (25.02.2012)

😀 (19.10.2017)

Herz a Hrabal? Dokonalost. Válel jsem se smíchy a co slovo, to perla. „Ještě že mám tu hrobku na Olšanech. Tam není žádnej papír, žádní blázni, nic. Ach Bože!“ :) (16.02.2011)

Herz nějak není můj šálek kávy. I tady vidím hlavně stavění na efektu, samonosnou morbiditu, klouzání po víceméně prázdně šokujícím povrchu (komu by nezatrnulo při pohledu na pilu zakusující se do dřevěného těla barokního světce nebo při zaslechnutí dětského pláče v hluku spuštěného lisu na papír), sázení na jednoduše čitelné stereotypy a diváckou zlomyslnost (když baba, tak hnusná). Hrabalovy postřehy a hlášky jsou sice skvělé, jenže v okatě bezzubých ústech postav vyznívají banálně jak hrnek s Mistrovým citátem na pultě krámku se suvenýry, za rohem už už vykukuje národní umělec a do Liškovy popisné kakofonie (když zmatek, tak zmatek) oplzle artikuluje své strašlivé Krááásnééé lidskééé pááábenííí… Ze sedmera původních „perliček“ pro mě jediná víceméně zapomenutelná. (23.06.2012)

Výborně zachycená hrabalovská atmosféra. Nejsou to jen chybějící zuby a bodrý smích. Je to životní klid, nadhled a pohoda. Myslím (a to nechci nikomu sahat do duše), že se tato záležitost stala inspirací pro mnoho filmů do budoucnosti. Třeba Vratné lahve jistou podobnost rozhodně nezapřou... ;-) (05.04.2007)

U většiny filmů rozhoduje o hodnocení hlavně povedený závěr filmu. Zde bohužel posledních 10 minut mělo být buď natočeno líp, nebo tam nemělo být vůbec. Jinak ale svěží psychodílko. Jen ještě bílé titulky na zářivě bílém pozadí jsem nepochopil... (20.02.2009)

Jedna z nejlepších adaptací Hrabalových Perliček. Velmi obyčejný příběh je podán zábavným a poněkud bizarním způsobem. Herzův styl je znát již na této krátké povídce, která mě přes svou omezenou délku dokázala svým relativně originálním zpracováním docela zaujmout. (23.09.2010)

Film bez deja a tiež nejako bez zmyslu, ak nepočítam stratenie a nájdenie Pepíčka. Pár dobrých situácií, bezzubý úsmev a plno kecov nestačí ani na kraťas. Uznávam, že to má niečo do seba, ale na to som mal asi málo alkoholu v sebe. (03.09.2014)

Panu Herzovi se povedlo, i na tak malé ploše jako je půl hodina, věrohodně zachytit hrabalovskou poetiku. Haňtu bych si sice nepředstavil až tak uřvaného a málozubého, ale každý jeho úsměv vyloudil i ten můj…mnohozubý. (23.01.2009)

Prostě Hrabal... (22.02.2009)

Oč víc miluju Hrabala, o to větší mám problém s filmovými adaptacemi jeho knih. Tohle nebylo špatný, to vůbec ne. Ta hrabalovská poetika v tom byla, zejména se podle mě podařilo nalézt výborného představitele Haňti, ale ty knižní předlohy posadily tu pomyslnou laťku příliš vysoko. Hrabal je o jemných nuancích, film je nemůže postihnout. (29.01.2016)

Tvorba Bohumila Hrabala je pozoruhodná, přesto sám Hrabal k mým oblíbeným autorům rozhodně nepatří. Je ale zajímavé, že většina filmových adaptací jeho děl se mi líbila. Sběrné surovosti jsou bohužel tím nejslabším. Lze v nich sice najít překvapivě hodně zajímavých dialogů či spíše vět a poznámek, ale také je zde až příliš podivných postaviček (nemůžu se zbavit slovíčka karikatur). Ano, je to celé bizarní nadsázka... jen na mě je té bizarnosti zbytečně moc. (25.04.2018)

Výtečné zpracování Hrabalovy povídky, které bylo pro svou středometrážní délku vyřazeno z novovlnného manifestu Perličky na dně. Debutující Herz přesně Hrabala vystihl - "svět je plnej podivnejch krás a jeden život na to nestačí". Škoda že náboj filmu je ve druhé třetině rozmělněn pomalejším střihem a lehce ztrácí dech. Prostříhat a je to dokonalost sama. (18.01.2009)

Stredometrazni komicka zalezitost odehravajici se ve sberne papiru s pepernymi dialogy a na tehdejsi dobu nevsedni nadsazkou. Vtipne a uderne zaroven, protoze hlavni postava Hanta (Vaclav Halama) je velmi neobycejny clovicek a karikatura sama o sobe. 70% (29.01.2009)

Trochu "papuškovo-formanovsky" pojatá filmová povídka. (14.09.2010)