foto

Václav Halama

  • nar. 22.10.1916
    Rakousko-Uhersko
  • zem. neznámo kdy a kde
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Václav Halama se narodil 22. října 1916 zřejmě v Praze. Po celý svůj život pracoval jako divadelní kulisák pro různá pražská divadla a později byl zaměstnán u Československého státního filmu jako pracovník dekorační techniky Filmového studia Barrandov. Jako zaměstnanec FSB se Halama roku 1959 účastnil Mezinárodního kongresu filmové techniky ve Francii.

O jeho původu, soukromí a dalších osudech nemáme žádné další zprávy. Především proto, že nebyl klasickým hercem či filmařem, ale „jen“ dělníkem barrandovských ateliérů. Už pouze fakt, že se Halama zdržoval a pracoval ve filmových ateliérech, ho později přivedla i před filmovou kameru jako herce epizodních rolí.

Poprvé se na českém filmovém platně zjevil ve 40. a v 50. letech v epizodních miniaturních úlohách ve snímcích DS – 70 NEVYJÍŽDÍ (1949) Vladimíra Slavínského a dětské DOBRODRUŽSTVÍ NA ZLATÉ ZÁTOCE (1955) Břetislava Pojara.

Ovšem pravidelné účinkování ho čekalo až o deset let později, když jeho kulaté a ostře řezané tváře, výrazného obočí, svérázného slovního projevu a mimiky, furiantství a nevšedního výrazu obyčejného mudrlantského muže z lidu využil jako neherce – „naturščika“ režisér Juraj Herz v postavě pábitelského pracovníka sběrny surovin Hanti ve středometrážní komedii na námět povídky spisovatele Bohumila Hrabala „Baron Prášil“ ze sbírky „Perlička na dně“ pod názvem SBĚRNÉ SUROVOSTI (1965).

Režisér Juraj Herz využíval Václava Halamu i v dalších filmech druhé poloviny 60. a první 70. let. Pod jeho režijním vedení se představil jako trafikant v psychologickém dramatu ZNAMENÍ RAKA (1966), ošetřovatel v hudební komedii KULHAVÝ ĎÁBEL (1968), zaměstnanec krematoria Pelikán ve slavné tragikomedii SPALOVAČ MRTVOL (1968) podle novely Ladislava Fukse a jako kočí Hans v dramatu podle románu Jaroslava Havlíčka PETROLEJOVÉ LAMPY (1971). Jeho přirozeného lidového temperamentu využívala i řada dalších režisérů (například v roce 1968 se Václav Halama naráz objevil v devíti snímcích).

Postupně u jiných režisérů od roku 1965 představoval Řeka Panikose v Gajerově HORKÉM VZDUCHU (1965), hlídače v parku v Podskalského hudební komedii TA NAŠE PÍSNIČKA ČESKÁ (1967), opilce v hospodě v komedii JAK SE ZBAVIT HELENKY (1967) Václava Gajera, zedníka v Podskalského a Moravcově tragikomedii MUŽ, KTERÝ STOUPL V CENĚ (1967), dědu s hračkami v Hanibalově filmu ČERVENÁ KŮLNA (1968), ledaře ve Valáškově komedii NAŠE BLÁZNIVÁ RODINA (1968), kulisáka ve snímku ZLOČIN V ŠANTÁNU (1968) Jiřího Menzela, partyzána v Mášově OHLÉDNUTÍ (1968), mistra ve Sklenářově díle MUŽ NA ÚTĚKU (1968), prodavače párků v česko – francouzském dramatu TĚCH NĚKOLIK DNŮ… (1968) Yvese Ciampiho a muže s legitimací v Bočanově PASŤÁKU (1968, 1990).

60. léta zakončil ještě lešenářem v komedii Zdeňka Podskalského SVĚTÁCI (1969), hostem na pohřbu Ferdáčkem v Hanibalově HVĚZDĚ (1969), Josefem v komedii PANENSTVÍ A KRIMINÁL (1969) Václava Lohniského, pomocníkem nosiče v Lipského Sci – Fi ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ… (1969) a domácím v Schulhoffově krimi PO STOPÁCH KRVE (1969).

A první tři roky 70. let se Halama uvedl jako muž z lidu v Suchého NEVĚSTĚ (1970), i muž s legitimací v Čechově SVATÉ HŘÍŠNICI (1970), hlídač v ZOO a železničář v Kovalově LUCII A ZÁZRAKY (1970) a MY TŘI A PES Z PĚTIPES (1971), vězeň ve zničené NÁVŠTĚVY (1970) a naposledy železničář v Lipského ŠEST MEDVĚDŮ S CIBULKOU (1972).

V obdobných postavách se objevil taktéž v Československé televizi (např. filmy a inscenace ZLOČIN A TRIK II., JAK SE DĚLÁ DIVADLO, SILVESTROVSKÉ KOUSKY FRANTIŠKA HOUSKY a nebo DOTEK MOTÝLA atd.), kde ho taktéž občas režíroval Juraj Herz. Po roce 1972 se v naší české kinematografii nadobro odmlčel.

S největší pravděpodobností krátce po tomto roce v naprosté tichosti a v zapomenutí v Praze zemřel. Bohužel neznáme ani přesný den, měsíc a rok jeho úmrtí. Přestože právem patří do dějin české kinematografie, především 60. let, nejen svým zaměstnáním filmového stavaře, ale hlavně především svými filmovými svéráznými kreacemi, je dnes už pozapomenut.

Jaroslav "krib" Lopour

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace