Režie:
Werner HerzogScénář:
Werner HerzogKamera:
Jörg Schmidt-ReitweinHudba:
Popol VuhHrají:
Klaus Kinski, Isabelle Adjani, Bruno Ganz, Roland Topor, Walter Ladengast, Jacques Dufilho, Attila Árpa, Clemens Scheitz, Werner Herzog, Jan Groth (více)Obsahy(1)
Úředník jedné realitní kanceláře Jonathan Harker (Bruno Ganz) dostává za úkol zprostředkovat prodej nemovitosti. Kupcem má být nějaký hrabě Dracula (Klaus Kinski), který žije na svém sídle v Karpatských horách. Mladý muž se proto se smlouvou v kapse vydává na dalekou cestu za uzavřením obchodu. Po příchodu na zámek ho zarazí podivné chování hraběte. Již první noc zjišťuje, co se za tímto neobvyklým chováním skrývá... (caligari)
(více)Videa (1)
Recenze (230)
Jakkoliv se hlavně z první části filmu zdá, že jde jen o pouhý barevný remake slavné Murnauovi verze, opak je pravdou. Už první, chorály podkreslené, záběry mexických mumií jsou velmi znepokojující, a to pravý duch gotických románů teprve přijde. Hlavními plusovými body jsou klasicky výborná atmosféra, podmíněná hypnotickou hudbou a silně estetizujícími táhlými obrazy. Je obsažena ve většině scén – ať už jsou to zlověstné záběry přírody, Jonathanovo vyzvednutí pohřebním vozem místo kočárem, hejna krys nebo velmi působivá dekadence předapokalyptického veselí obyvatel Wismarcu. Na kom ale celý film stojí je Kalus Kinski s jeho smutnýma očima. Hlavní postavu i přes silné líčení polidšťuje, a tak ho přibližuje divákovi. Jeho únava prázdnotou staletí je odzbrojující, zdá se, že víc než po lásce touží po smrti, která rozhodně není to nejhorší a už vůbec ne nejjistější. Přidejme erotizující napětí mezi Kinskim a Adjani, děsivě otevřený konec, a expresionistický předchůdce si může jít házet stíny jinam. ()
Smútok a duševné trýznenie hlavnej postavy v podobe výborného K. Kinského, uhrančivá, tajomne krásna, neprekuknuteľná Isabelle Adjani a tragikomická postavička Bruna Ganza, skrátka skvelá pocta hororovej draculskej klasike F.W. Murnaua. 80/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. ()
Návrat k expresionistické je spíše než remakem převyprávěním příběhu tajemného hraběte Orlocka v barvě a zvuku. A kupodivu – sugestivita předlohy nijak neutrpěla, jen je více než v maskách usazená v kulisách, zvucích a nových momentech (jako je morový danse macabre v závěru). Výrazně jinak vyznívá i konec filmu, v kterém nevítězí žena, ale vampír. Werner Herzog natočil parádní horrorový počin, který podobně jako Murnauův Nosferatu standart žánru výrazně přesahuje jak svou vizualitou, tak dokonalým personifikováním zla a úpadku. Odvážný filmařský pokus korunovaný úspěchem. ()
Strašně se mě to líbilo, hlavně ta druhá část v holandským městě, měla tak správně tísnivou atmosféru. Vynikající výkon páně Kinskiho jen přidával i když místy občas působila jeho gesta až trošku parodicky, ale to totálně promíjím neb líp zahranýho upíra nepamatuju. Isabelle dostává víc prostoru ve druhé části filmu a i na její adresu zasílám doporučenku se samou chválou. Skvělý nápad vsadit víc na emoce než na děs a jako bonus to pěkně prokapat atmosférkou. ()
Klaus je hustej, asi ještě lepší a hezčí než Max Schreck, ale co se týče všeho ostatního, není to ten správnej rajc. U mě je mezi Drákulama pořád jasnou jedničkou ten Coppolův, ve kterým je navíc pan Helsing při smyslech a ve formě, a ne jako tady, kde z něj Herzog udělal senilního kokota s Alzheimerem za krkem. ()
Reklama