Blbec z Xeenemünde

Václav Sloup zahrál toho geniálního blbce vážně dobře. Svým výkonem mě zaujal rozhodně více než třeba sám Hrušínský a to byl „pán herec“. Příběhově to mělo sice své mouchy, ale jako celek se mi to docela líbilo. Samotná pointa příběhu rozhodně špatná nebyla. Místy to sice trošku pokulhávalo, ale to mi zas až tolik nevadilo. Mladá Štěpánková taky nebyla k zahození, i když tu měla jen malou roli. Jan Pivec a ten jeho výraz v závěru – rovněž k nezaplacení… (23.06.2021)

Blbec z Xeenemünde je rozverně jízlivou satirou. S elegantní vznešeností si dobírá trudnomyslnou minulost a nabízí stylovou podívanou a několik úchvatných hereckých výkonů. Pomalu a neodvratně potápějící se hrůzovláda má spásné záchranné řešení na dosah ruky. Ale v cynickém výsměchu života na něj nikdy nedosáhne a jen prohlubuje nastalý chaos a beznaděj. Za hlavní postavu odlehčeného příběhu považuji soukromého učitele (velmi zajímavý Vlastimil Hašek), nezávislý pozorovatel sledu událostí, loajální snaživec i nevhodný svědek skutečností. Snaha poslušného ustrašence se ve vteřině obrací proti němu ve zvráceném výsměchu úplného rozkladu. Smutným hrdinou příběhu je inženýr Hans Habicht (dobrý Rudolf Hrušínský), neúnavně pracující na řešení záchrany. Osud ho navnadí možností a hlasitě se vysměje jeho troufalosti. Ústředním bodem příběhu je Habichtův synek Bruno (pozoruhodný Václav Sloup), v nevyzpytatelné autistické podobě. Nabízí řešení i nelítostný trest a zlomyslnou pomstu. Důležitou postavou je major wehrmachtu Schwarz (velmi dobrý Jan Pivec), nelítostný vládce oblasti, který spoluurčuje stav skutečnosti. Křehká naděje se téměř vzápětí rozlomí a nasupeně udeří. Z dalších rolí: Habichtova vystrašená manželka Hilda (velmi zajímavá Slávka Budínová), učitelova dívčí známost (Jana Štěpánková), pečlivě brutální a iniciativní gestapák Karl Heinzler (zajímavý Rudolf Pellar), či Habichtových služebná Líza (příjemná Zdena Hadrbolcová). Rozverná satirická filmová povídka královsky pobaví svým nenechavě ironickým nadhledem. Má myšlenku, dynamický styl i zábavnou pointu cynicky zvráceného osudu. (04.05.2017)

Po Tarzanovi nastoupí blbec, na kterém stojí další vývoj nacistického Německa. Václav Sloup pomocí stavebnice podobné Merkuru postaví odpalovací rampičku, a naprosto neomylně bombarduje každého, kdo ho naštve. "Ty Krume!!" V pokoji s obřím houpacím koníkem a chrastítkem stejných rozměrů, je schován matematický génius, který je jinak úplný blbec. Aby ne, zabíjí nevinné lidi nejmodernější technikou. Perfektní zesměšnění celé náckovské ideologie a excelentní obsazení. (23.11.2011)

Bůh ví proč jsem si při přečtení názvu povídky vždycky představoval Xeenemünde jako planetu s přírodou jak by ji nakreslil Stanislav Holý (dělal dekorace Studia Kamarád a grafiku k filmu Jak svět přichází o básníky). Ve skutečnosti se odehrává ve Třetí říši a není vůbec rozverná, ale pořádně temná, i když humorem se s v ní nešetří. O atmosféru se férově postarali Josef Hanuš se svou vtahující kamerou a Jan Pivec svým brilantním herectvím. Neviděl jsem často aby někdo upozadil Rudolfa Hrušínského. Václava Sloupa radši nekomentuju. Já mu nikdy na chuť nepřijdu. (29.06.2020)

Jednoznačně výborně zpracovaná povídka o blbci-geniovi jménem Bruno, který dokonale vyřeší problém zaměřování první zbraně odplaty (vergeltungswaffe 1, známější jako V1), což se stále nedařilo nejlepším německým mozkům. Ovšem uplatňuje toto zaměřování nikoli ve prospěch Třetí říše, ale na likvidaci lidí, které vyhodnotí jako své nepřátele. Rudolf Hrušínský exceluje jako vědec, oddaný Třetí říši, který přepočítává výrobní cenu V1 na počet zabitých nepřátel... Ale rozhodně není tak brutální jako ve filmu Spalovač mrtvol... (21.03.2008)