Blbec z Xeenemünde

Na ploche necelej trištvrte hodinky bolo síce povedané a ukázané všetko pre pochopenie deja a jeho myšlienok nevyhnutné, napriek tomu by som privítal o pár desiatok minút rozvinutejší príbeh s týmto námetom. Ale asi ma Hrušínký len viac zaujal v iba o niečo dlhšej Spravedlnosti pro Selvina, aby som túto vojnovú komédiu reznutú sci-fi ohodnotil vyššie. Ako tu už niekto písal, v postave Bruna sa nájde nejeden divák...ale skutočnosť je vo viacerých prípadoch úplne opačná: mnohí vystupujú na verejnosti ako géniovia a pritom sú blbci. (19.04.2018)

„Podívejte se například můj muž. Já vím, že když mu čistím boty, tak vlastně pomáhám vyhrát válku, že? Proto mu čistím boty sama. Ano, sama! A dělám to nesmírně ráda a s vlasteneckým nadšením!“ Z řekněme satirického pohledu je film svými narážkami na nacistický (či obecně totalitní) systém vlády docela trefný, ovšem humoru jako takového tu je překvapivě málo (i když to možná souvisí s mým nenaplněným očekáváním). Avšak i ta kritika se pak „poněkud“ zvrtne pasáží po Konec..? Tou totiž tvůrci dementně zazdí vše, co se po celý film snažili vybudovat (což trochu nechápu, přece jenom jde už o rok 1962, žádná 50. léta). Proto pouze lepší průměr. „Politicky byla nespolehlivá.“ – „Stará Krumová?“ – „Ta ženská mluvila francouzsky, anglicky a rusky!“ – „Jesus Maria!“ – „A takovou učitelku ty přijímáš!“ (07.07.2014)

To je génius to naše dítě i když je to blbec:-) Nezapomenutelná role blbce-idiota ve skutečnosti ale génia Václava Sloupa ve filmu jako šestnáctiletého chlapce s kalhotama na kšírách.. Když se dnes řekne Václav Sloup, tak hned každého napadne a jéjé to je přeci ten Blbec s Xeenemünde že? No prostě role která mu už navždy zůstala přilepena jako nějaký patent na čele.. Snímeček byl natočen jako předloha podle povídek se sbírky Einsteinův mozek od Josefa Nesvatby. Skvělá řekl bych že taková nemístní groteskní satira v hlavní roli mladý sabotér, a na druhé straně nacistická zlovůle.. Že nevěříte..? Tak se mrkněte-stojí to fakt zato. (05.09.2007)

Bůh ví proč jsem si při přečtení názvu povídky vždycky představoval Xeenemünde jako planetu s přírodou jak by ji nakreslil Stanislav Holý (dělal dekorace Studia Kamarád a grafiku k filmu Jak svět přichází o básníky). Ve skutečnosti se odehrává ve Třetí říši a není vůbec rozverná, ale pořádně temná, i když humorem se s v ní nešetří. O atmosféru se férově postarali Josef Hanuš se svou vtahující kamerou a Jan Pivec svým brilantním herectvím. Neviděl jsem často aby někdo upozadil Rudolfa Hrušínského. Václava Sloupa radši nekomentuju. Já mu nikdy na chuť nepřijdu. (29.06.2020)

„To je génius, to naše dítě. To je génius, i když je to blbec.“ Předně nemohu neocenit výtečnou literární předlohu, která skýtá svým způsobem prostý, ale zároveň velmi zajímavý námět, jež tvůrci dovedně převedli na filmové plátno. Navzdory nelehké době, v níž se snímek odehrává, komično funguje na výbornou, a to především díky skvělým hercům a mnoha úderným slovním výměnám. (07.08.2012)