21 gramů

Brilantní scénář, naskládaný jako dílky puzzle, což zde ale není na škodu, právě naopak - skládankovité schéma vyprávění umocňuje dojem neuvěřitelně silného a lidského příběhu. Perfektní režie, kde Alejandro González Iňárritu opět dokazuje, jak umí natočit ty nejsložitější lidské emoce a problémy neuvěřitelně poutavě, zaujatě a tak, že vám nezbyde než se všemi postavami soucítit, ať jsou téměř jakékoliv. Samozřejmě nic z toho by nemohlo fungovat bez adekvátních hereckých výkonů, které jsou zde opravdu do jednoho excelentní, nemá cenu vyjmenovávat. (28.01.2006)

Měla bych výhrady ke zdlouhavým scénám plným plačících žen, nicméně jinak jsem se touhle rozlámanou žiletkou pořezala pěkně. Protože na holení, pánové a dámy, na holení to není! --- Dodatek 2018: Panenko Marja, že já jsem to ale bývala básník. Poté, co jsem si přesně po jedné hodině uvědomila, jak to všechno "bylo" (bude) jako by ztratilo smysl dívat se do konce. A po dodívání se do konce si myslím, že mi ta druhá hodina opravdu už nic navíc nedala. (12.12.2009)

Neuvěřitelně silný zážitek. Tento film není pro každého což je škoda, protože je to opravdové dílo. Dokonalé herecké výkony. Naomi Watts po vzestupu Mullholand drive- přes Kruh- až k tomuto jejímu vrcholu. Benicio opět bez namítek a Penn... Z něj se stává opravdu herec par excelanc. Režisér po svém Amorres perros - Láska je kurva natočil úžasné dílo o lidech, osudu, drobnostech, životě a světě. Ještě tedka cítím tu atmosféru a dokonalou schopnost držet celých 125 minut diváka v napětí a očekávání. Tento film patří mezi filmy jako Memento, magnolie apod., které více než ostatní filmy chtějí, aby divák přemýšlel. V tomto filmu jste za to však božsky odměněni. Kamerová "nedokonalost", která je jednoznačně úmyslná a posouvá film zase o kousek dál je skvělá. Celý film je o třech lidech, které spojí osud (nebo bůh vid Beni ;-)). Iñárrituv přístup a sestříhání filmu a jeho sekvencí je velmi podobný Mementu, ale možná ještě komplikovanější. Celkově jde podle mě o naprosto úchvatný film.... Nechápu jak tento film nemůže dostat oscara. At už je to za herce nebo za cokoliv jiného. Jak tu někdo říkal, žeby dal 6* a nebo rovnou 5* myslím, že to není vůbec od věci (já bych dal klidně 21* aby to bylo hezký :o))). Nezapomente, že až umřete... ubude z vás 21 gramů..... co to asi může být.... (30.07.2004)

Šok, smutek, beznaděj, deprese, nenávist, soucit, pochopení, smíření - tohle všechno ve mě tenhle film vyvolal. Nemám slov, nevím co psát. Film mě odrovnal, ale to totálně. V poslední době jsem viděla hodně dramat a ze všech jsem byla mimo, ale na 21 gramů to nemá. Ještě teď se klepu, jen si na to vzpomenu, brečím.. Bohužel ze sebe nic kloudného nevyloudím.. Dnes (edit: ani po půl roce) opravdu ne.. Naomin hereckej výkon mě tak pohltil, že jentak neusnu (ale nakonec jsem usnula :o) (28.05.2009)

Skvostná ukázka postmoderní filmové narace – Iñárritu rozbíjí chronologii příběhu na malé kousíčky a z těchto kousíčků skládá své vyprávění. Nevypráví v tradičním smyslu proto, aby sdělil příběh, ale proto, aby ho v duchu postmoderní narace donutil diváka spoluvytvářet, být jakýmsi druhým autorským hlasem. Narozdíl od Andersonovy "Magnólie" ale zachází v dekonstrukci příběhu ještě dál – ignoruje i pravidla konvenčního časoprostoru a servíruje divákovi změt dějů, které nejsou ukotveny jednotou času a místa. Výsledkem je strhující vypravěčská forma, která vnímavému divákovi znemožňuje odtrhnout od příběhu oči, stanout mimo děj. Prožitek z filmu je umocněn způsobem nasnímání – ruční kamera se po trierovsku vyžívá v neurotickém třasu a nevypočitatelném pohybu. K tomu všemu přistupuje výtečná práce se zvukovou stopou, ve které se v klíčových momentech krom přirozených zvuků objevují monotónní zvukové plochy, ještě zesilující citový prožitek. Alejandro González Iñárritu je skutečným mistrem moderní dramatické formy, byť z mého subjektivnímu pohledu jeho formální brilanci chybí bezprostřednost prožitku a intimita, jaká je charakteristická například pro díla Larse Von Triera. Něco ještě více absorbujícího. Subjektivní zážitek. Na vině je možná i fakt, že jsem měl po celý film pocit, že jsem zbytečně o krok napřed v odhalování zápletky... Jinak – absolutorium za herecké výkony (věru nevím, komu se klanět dříve, ale asi přeci jen vítězí strhující viník Benicio Del Toro), za scénář, námět i nenápadnou hudbu. "21 gramů" patří k nejlepším filmům o vině, trestu, odpuštění, soucitu... jaké jsou dnes k vidění... Rozhodně patří do mého TOP 3 za rok 2003 hnedle vedle Burtonovy "Velké ryby" a "Ztraceno v překladu" od Sofie Coppolové. (28.03.2004)