Údolí krásných žab

Když člověk zestárne, rád se vrací v myšlenkách do mládí a do dětství. Tedy, pokud jej měl samozřejmě hezké. Každá generace to však má jinak. Většinou jí připadá, že za jejích mladých let to bylo to nejlepší a nechápe na co bude vzpomínat ta soudobá. Já jsem přesně v té fázi, kdy se na to ptám. A zároveň tuším, že i dnešní děti budou vzpomínat na čas a způsob jak jej trávily když byly malé. Možná, že to budou zrovna ty on-line hodiny her a chatů u počítačů a tabletů v době covidové, kdo ví? Jestli je to horší než to bylo za nás? Těžko říci. Těžko strovnávat nesrovnatelné. Sám se s hrůzou občas nachytávám při myšlence - komunisty na ně. A to jsem jejich zapřísáhlým odpůrcem. Možná by jim trochu neškodilo přivonět k té době bez počítačů, k době, kdy se muselo poslouchat. A určitě by jim neškodilo zažít takový podobný tábor jakých jsme my zažili nespočet. V té době nedělala hygiena přepadovky v kuchyních, místo lednice byla v zemi vykopána hluboká jáma, úplně stejná, která sloužila o kus dál za latrýnu. Sportovat se dalo bez goretexu a spát dutých vláken ve spacácích, každou pořádnou baterku s žárovkou a ne ultrasvítivou LED diodou napájely monočlánkvé buřty, a když někoho žahla kopřiva, nežaloval kvůli tomu otec právník vedení tábora za újmu na zdraví nebohého dítěte. A přesto ty tábory každý přežil a by co víc, měl na ně překrásné vzpomínk\y uchované do dnes. Kdo měl kliku, jezdil na tábory nepionýrské od různých podniků. Já je zažil téměř skautské, protože náš vedoucí, Foglarův přítel náš TOM - Turisttický oddíl mláděže šikovně ukryl pod křídla ČSTV, kde se to moc funkcináři neprohánělo a kde si mohl nás mladé vést jak chtěl. Ale nemusely být špatné ani některé pionýráky. Záleželo na vedoucích, kdo to jak žral tu ideologii a kdo chtěl děti něco třeba jen naučit o lese a mohl to dělat jen s rudým šátkem na krku. Tady jsem tolerantnější, byť samozřejmě už za nás jsme na pionýry pohlíželi jako na jakousi líheň svazáků a tedy budoucích soudruhů a soudržek kandidátů na členství v KSČ. Jiřímu Hanibalovi se parádně podařilo už v té době zachytit do tohoto filmu kouzlo jednoho z takových táborů a asi ani netušil jak to bude působit na dnešní čtyřicátníky a padesátníky... Tábor sice pionýrský, ideologii tam ale nikomu necpe a kdo nechce nemusí těch pár záběrů na ošátkované děti ani postřehnout. Základní myšlenka je jasná. Mladá zamilovaná dívka, první láska co jí zamotá hlavu a odjezd tábor, kde se jí bez něj moc nechce být. Moc se mi to líbilo. Herecké výkony dětí slušné, jen tam trochu neseděl ten zpívající Jandák ovšem s hlasem Karla Zicha. Ale jinak hrál příjemně, docela jsem koukal jakou měl tehdá postavu... No ale to my všici... A tak vyjímečně přihazuji hvězdu navíc a dávám za shozené plechovky. * * * * (01.03.2021)

Já tomu filmu strašně děkuju, za to, že jsem se moh vrátit do svýho dětství a zavzpomínat na všechny ty táborový hry, na opejkání buřtů u ohně a zpívání trampských písniček, táborový lásky a neskutečně ohromnou porci veselých příhod co jsem kdysi jako kluk každý léto prožíval v bobří zátoce u Ledče nad Sázavou. Díky tomuhle filmu se zdálo, jako kdyby se tohle všechno stalo teprve včera. Už si ani nepamatuju, kdy mě u nějakýho filmu bylo tak příjemně jako u týhle letní pohodovky. Ano jistě, z filmařskýho hlediska to asi není uplná dokonalost, ale když něco člověka tak příjemně pohladí na duši, tak onu filmařskou dokonalost klidně nechá běžet za jinejma divákama a stejně bude spokojenej jako králík po dvojitý porci mrkví. Jo a Miladka Vnuková je nádherná, když se usmála, tak praskala klučíčí srdce po kilech. P.S. Žádám okamžité vydání filmu na DVD !! (12.03.2011)

Kdo si neumí zavázat pionýrský šátek, kdo si nikdy nezakdákal u táborového ohně, kdo si nezařádil na koncertě Plavců, komu esenbák nikdy nesebral ventilky z byciklu a koho se nikdy nepokusil trknout projíždějící Trabant, tak tomu se tato óda na pionýrský tábor rozhodně líbit nebude. Já jsem z ní kdysi taky nebyl příliš nadšený, ale teta nostalgie tentokrát spolehlivě zafungovala a já dostal velkou chuť vrátit se do míst, kde slova ČEST a PŘÁTELSTVÍ znamenala víc než vyhrané špekáčky. (09.05.2015)

Film je to naprosto průměrný, přesto však kvůli nostalgii s hodnocením přitlačím. Někdy musí vyplavat na povrch moje slabost pro skauting a tramping, pro táborové hry a soutěže, pro dětská přátelství a schopnost odpouštět, pro táborový oheň a country písničky hrané na rozladěnou kytaru... Je to odhlédnutí na cestu mého dětství, kdy všechno bylo ještě tak sladce jednoduché. (14.03.2012)

Jindříšek jí řekl pár načtených vět o sterém Egyptě a naivní Janička doufala v dopisy. Nepřišel ani jeden, což bylo jistě velmi nečekané. Ale Janička je dívka poněkud nechápavá, a proto si zkazí celý tábor a chová se jako husa. Naštěstí má natolik chápavé vedoucí - hlavně Vikiho s nechutnými vousy. Tenhle film je o třídu horší než Metráček a naštěstí taky méně opakovaný. (03.04.2011)