Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Witold AdamekHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Grażyna Szapołowska, Olaf Lubaszenko, Stefania Iwińska, Piotr Machalica, Artur Barciś, Jan Piechociński, Hanna Chojnacka, Stanisław Gawlik (více)Obsahy(1)
Rozšírená verzia šiesteho dielu televízneho projektu Dekalóg režiséra Krzysztofa Kieslowskeho je meditáciou o dvoch podobách lásky: zmyselnej a telesnej túžby a platonického metafyzického citu. Devätnásťročný Tomek sleduje ďalekohľadom atraktívnu tridsiatničku Magdu, ktorá býva na sídlisku v dome oproti. Napriek tomu, že na nedostatok záujmu mužov sa nemôže sťažovať, chýbajú jej hlbšie citové väzby. Platonicky zamilovaný Tomek ju špehuje pri dennej rutine aj pri častých návštevách náhodných mužských známostí. Až kontakt s Tomekom otvorí Magde oči a naučí ju prostej ľudskej nehe. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (171)
O lásce možná, ale taky trochu o stalkingu. Podle mě může být ten klučina rád, že si neodseděl pár let v chládku, a on místo toho ještě brečí, že si ho ta ženská pozve domu a nechá ho na sebe sahat... Čili, nelíbí se mi, že z někoho, kdo rozvíjí takovou aktivitu se tu dělá oběť, byť se jedná o ťunťu, který není až tak moc nebezpečný (ve smyslu, že by sledovanou ženu napadl fyzicky). ()
Citlivý film o jednom nesmělém mladém samotáři a jeho zálibě, která by se mohla zdát být úchylkou, a za níž je potrestán - tedy: potrestá se sám. Protagonisté se možná chovají poněkud vyhraněně, ale ostuda, zklamání a pocit zneužití si mnohokrát žádají vyhraněné jednání. Jen ten konec mi přišel useknutý...škoda...ale možná to tak mělo být. ()
Přepsáno v březnu 2019. Krátký film o lásce ve zvoleném prostředí nálady vyzní odlišněji, než jeho kratší televizní verze Dekalog VI. Je odhaleno více ze soukromí, vzájemné střety rozdílných verzí lásky jsou zásadnější a urputnější. Ubyl cynismus, přibyla melancholie, pohyb vpřed je obdařen nadáním pro poezii, vyústění bezvýchodněji smutní. Láska je sobecká, zármutek instinktivně destruktivní. Závěr přináší rozhodující konflikt a nevinná nezkušenost je odhodlaně bráněna mateřským ochranným pudem. Procitnutí z promarněného naplnění je rozsáhlejší, niterný smutek je zoufalejší v tísni. Krátký film o lásce je úžasná existenciální filmová poetika lásky, touhy a zklamání. ()
Jestli slovo komorní ve spojení s filmem znamená to, co myslím, pak jednoslovnou charakteristiku pro Krótki film o miłości bychom měli. Do jedné scény by se hodila přidat erotika, to když Magda přesune postel od okna a telefonuje. Ovšem není tam vůbec. Hudba, osvětlení, pozice kamery a střihy vytváří velmi intimní prostředí, k němuž se krásně hodí zajímavý námět. S herci to bylo tak, zatímco Olafa jsem přijal bez výhrad, v Grazyně jsem celou dobu viděl Lenku Filipovou, a zpočátku se mi vůbec nelíbila. Ovšem několik variací vlasů a prohlídka spodního prádla byly nakonec přesvědčující. Pokud by mužský divák neshledal sledovanou ženu atraktivní, film by moc nefungoval. ()
Mělo by se jmenovat spíše "Krátký film o šmírování" či rovnou "Krátký film o úchylákovi". Budu asi bílou vránou, ale mně se tento umělecky zabalený film moc nelíbil svým dějem. Copak tzv. láska si smí všechno dovolit? (otvírání dopisů, podvody, sebevraždu), je to láska - nebo něco jiného? Určitě bych tento nechtěl vidět podruhé, ale je možné, že jsem ho špatně pochopil. Kieslowskému s těmi jeho sebevraždami či pokusy o sebevraždy prostě nemohu přijít na chuť... ()
Galerie (22)
Zajímavosti (2)
- Ačkoli film vychází z televizního Dekalogu (od r. 1989), konkrétně z epizody Dekalog VI (1989), oba příběhy mají naprosto rozdílné závěrečné pointy. V tomto filmu přijde na závěr Magda (Grażyna Szapołowska) k Tomkovi (Olaf Lubaszenko) do bytu, kde on spí s ovázanýma rukama, dívá se jeho dalekohledem a představuje si je oba u ní doma. V Dekalogu navštíví Tomka u „jeho“ přepážky na poště a ten jí řekne: „Už se na tebe nedívám.“ Závěr v tomto filmu byl takto natočen na výslovné přání producenta filmu, uvedl scenárista Krzysztof Piesiewicz. (MichalStxt)
- Remakem tohoto filmu je indický snímek Ek Chhotisi Love Story (2002), film sám nás zase odkazuje na Hitchcockův mysteriózní thriller Okno do dvora (1954). (džanik)
Reklama