Krátký film o lásce

Pred pár dňami som mohol obdivovať Krátky film o zabíjaní a tak som oprávnene očakával, že mi rovnako "krátky" film o láske poskytne porovnateľný zážitok. Stalo sa však presne to, o čom som už mnohokrát písal. U romantických filmov som enormne citlivý na hranicu, za ktorou sa už nachádza niečo pre mňa neprijateľlné, neuveriteľné. A túto hranicu Kieslowski prekročil minimálne pri koncipovaní postavy Tomeka. Inak herecké výkony boli bezchybné, obdivuhodná bola aj kamera, ale postava hlavného predstaviteľa a ospalé tempo filmu ho stiahli v mojich očiach na tri hviezdičky. (16.11.2013)

Ač je samo pohrávání si s „pohledy“ jednotlivých postav i samotných diváků velmi důmyslné (až geniální), jádro toho, o čem celý film pojednává je vlastně ukryto v několika málo větách uprostřed. Hlavní ženská postava (umělkyně) se ptá hlavní mužské (chlapec): „Proč mě vlastně sleduješ?“ „Protože vás miluju. Opravdu vás miluju.“ „A co... co chceš?“ „Nevím.“ „Chceš mě políbit?“ „Ne.“ „Chceš jít se mnou... Chceš se se mnou milovat?“ „Ne.“ „Třeba bys se mnou chtěl někam jet...“ „Ne.“ „Co teda chceš?“ „Nic.“ Zatímco si umělkyně plete lásku s výměnou něčeho za něco (převážně v oblasti sexuální), hlavní hrdina jí nabízí sebe sama bez jakýhkoliv podmínek. Tím se situace vykreslená zpočátku obrací na konci naruby. Chlapec sledující ženu vypadá osaměle, protože nemá žádnou partnerku. Ve skutečnosti je však mnohem osamělejším člověkem umělkyně, protože celý život netuší, co to vlastně opravdová láska je. (25.01.2017)

Meditace o dvou podobách lásky z Kieślowského seriálu o Desateru? Ale konečně, když vás to baví. Je zde více problematických rovin, například paralela s Oknem do dvora - táži se, nač? A pak samozřejmě ty výklady motivací jednotlivých postav, zda láska vyvzdorovaná a vynucená pokusem o sebevraždu má vůbec nějakou hodnotu. Žádný uspokojivý výsledek, pouze nastolení banality z krajiny dospívání. Je nutno cítit vinu, pokud nemiluje toho, kdo by si to přál? Není nutné se tímto problémem hlouběji zabývat na půdorysu biblického seriálu. (20.06.2017)

Mělo by se jmenovat spíše "Krátký film o šmírování" či rovnou "Krátký film o úchylákovi". Budu asi bílou vránou, ale mně se tento umělecky zabalený film moc nelíbil svým dějem. Copak tzv. láska si smí všechno dovolit? (otvírání dopisů, podvody, sebevraždu), je to láska - nebo něco jiného? Určitě bych tento nechtěl vidět podruhé, ale je možné, že jsem ho špatně pochopil. Kieslowskému s těmi jeho sebevraždami či pokusy o sebevraždy prostě nemohu přijít na chuť... (29.02.2012)

Introvertný poštár Tomek má jednu takú záľubu, akúsi úchylku, ktorú pravidelne, večer, čo večer, vždy na čas dodržiava, to by musel byť extrémne nadrogovaný, ak by náhodou na túto bežnú rutinu pozabudol. On totiž sleduje špeciálnym ďalekohľadom mimoriadne atraktívnu ženu, v stredných rokoch. Volá sa Magda, a je to veľká kočka, ktorá to aj dobre vie. Obidvaja bývajú oproti sebe na sídlisku. Tomek je plachý, hanblivý, utiahnutý. Magda je sexy kráska, ktorá si vodí domov mužov, s ktorými si užíva, a na to sa mladý sopliak nedokáže už pozerať. Posiela jej falošné potvrdenky na peniaze, a tak ju tým priláka na svoje pracovisko, kde sa chce aspoň na moment ňou pokochať. Do úvahy prichádza aj horúca linka, ktorú občas praktikujú. A keď už je tak veľmi z nej zúfalý, tak volá k nej domov plynárov... Domyslite si prečo ? Dostane aj pekne po papuli, od jej fešáka. Neskôr sa Tomek ku všetkému prizná. Povie jej, že sa strašne zamiloval. Pôjdu si spolu sadnúť. Pozve si ho k sebe domov. Je nervózny. Na celej čiare zlyháva. Odíde s krikom domov, a podreže si žily ! Zoberú ho do špitálu. Magda má výčitky. Je nešťastná z toho, čo sa udialo. Očakáva jeho návrat. Trvá to. Je trpezlivá. Zbadá ho, pre zmenu svojim maličkým ďalekohľadom. Beží do bytovky, kde Tomek býva. Otvorí staršia paní, u ktorej žije. Leží v posteli, a dá sa povedať, že je akosi mimo. Magda ide k nemu. Má predstavu, že sa jej vylialo mlieko, a Tomek k nej potom následne prišiel. Koniec je otvorený, lebo neviem, čo sa s nimi ďalej stalo. Čo FILM, to DIAMANT, na mysli mám renomovaného Poliaka Krzysztofa Kieślowskiho, ktorý je tak neuveriteľné sústredený režisér, až to zachádza do extrému. Geniálna atmosféra ma zakaždým u neho sprevádza. KAMERA je sprievodcom do vnútra postáv, ktoré prežívajú samé starosti a problémy. Mrazí ma pri tom ! Toto je taká brutálnejšia verzia lásky, ktorá strašne bolí ! Presvedčte sa ihneď sami, že si nevymýšľam ! (27.01.2017)