Půlnoční míle

I když nevím ani za co...ale něco mě na tom filmu prostě dostalo. Možná ta všudypřítomná melancholie, občas prosvětlená nečím absurdním. Zvláštní, skoro bezmyšlenkovité dialogy, které kdyby byly zahrány někým jiným, skončí tenhle film v propadlišti dějin. Nevím, netuším...MOONLIGHT MILE ve mě zanechala nějakou zvláštní hořkosladkou stopu nadějné deprese o tom, že lež má krátké nohy a přece s ní daleko dojdeš (a ještě poznáš lásku svého života) :P A nejlepší scéna? Večeře na níž Joe vypráví, jestli se ho dotkla smrt jeho snoubenky :D Božsky zahrané, naprosto vypiplané k dokonalosti a navíc odříkané rychlostí blesku. Umírala jsem smíchy...i když to možná v tu chvíli nebyl autorův záměr :) (23.06.2010)

Brad Silberling mě ze začátku ne a ne vtáhnout do děje. Pak jsem ale najednou zjistil, že se nemůžu odtrhnout a celkový dojem už se ke konci jenom vylepšoval. Film se výrazně opírá o herecké výkony. Susan Sarandon jako vždy skvělá, Dustin Hoffmanan jako "za mlada", ale skvělý je také Jake Gyllenhaal, který zazářil už v "Říjnovém nebi". Celkový dojem se mi ustálil kolem 70% - příjemný film. (21.03.2004)

Komorní příběh chlapce, kterému zabili snoubenka s kterou se rozchází pár dní před osudným dnem. Stávají se sice přáteli, ale nikdo kromě nich o tomto rozhodnutí neví. A z těmito indíciemi začíná celý film. Chlapec se po zmíněné smrti usídlí u rodiny zemřelé a i když tomu nechce zamiluje se do místní rebelky. Postupně se rodina dozvídá všechny podrobnosti a pravdu, která jim zůstala utajena a chlapec nachází smysl svého života, který hledal. Vše končí šřastně. Herecké obsazení nemá chybu....Hoffman zase září.....Gylenhaal je uhrančivý a velmi perspektivní herec s velkou budoucností a Sarandon je klasicky dobrá........malý film o krizi po smrti blizkého a snahy pokračovat dále v životě. 80% (27.08.2005)

Vybavím si několik filmů, které mi Půlnoční míle svou povahou připomíná. Deprese, kam se podíváš, a tak komorní, že je to už jenom krůček k tomu, aby to jednoduše byla "pouze" divadelní hra, a k tomu herecký souboj mezi veterány a slibnými bývalými dětskými herci. Půlnoční míle naštěstí nepatří k těm příspěvkům tohoto žánru, které se přehnaně fixují na předhánění v tom, kdo bude nejvíc-škálově-emocionální a nejvíc-od-šepotu-ke-řvaní-smutný, ačkoliv některé monology od Hoffmana a Sarandon k tomu mírně směřují, ale jenom mírně. A hlavně, hlavně se mi líbí, jak Silberling chytře dávkuje informace, aby v poměrně staticky vybudované premise stejně vytvořil pohyb a změnu pro nás pro diváky a hmatatelný osobnostní vývoj pro své hrdiny. Není to film, který by v základech otřásal mými pocity ohledně lidského truchlení, ale oceňuji, že je ve své skromnosti udělaný pořádně. (P.S.: Ellen Pompeo je tu absolutně překrásná.) (20.11.2017)

Clovek to taklhle vidi v programu na 1 hodinu odpoledne a ani od toho moc neceka. O to je milejsi co se z toho po chvili tapani vyklube. Jake Gyllenhaal klasicky vyborny, krasna a sqela Susan Sarandon a Dustin Hoffman o tom clovek ani nemusi nic psat. Celkove je film mozna trosku predvidatelny, ale nevycitejte mu to a nechte strhnout tou pochmurnou a pri tom malebne krasnou atmosferou. Je to vazne moc fajn. (04.11.2006)