Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Jack E. CoxVOD (1)
Obsahy(1)
Zmiznutie istej starej pani guvernantnky počas jazdy trans-európskeho rýchliku zapletie mladú ženu (Margaret Lockwood) do mätúcej spleti intríg. Mysteriózna komédia, nakrútená podľa novely Ethel Lina Whiteovej "The Wheel Spins". (POMO)
Recenze (74)
„Ale jak by mohla?“ - „A co?“ - „Zmizet.“ - „To nevím.“ - „No právě. Vždyť říkám, lidi přece jen tak z ničeho nic nezmizí.“ Od Hitchcocka jsem zatím viděl jen pár filmů, ale tenhle patří k těm lepším. Nejvíc jsem byl zvědavý na mix žánrů. A opravdu, komedie, detektivní thriller (vhodnějším přívlastkem bych už ale naznačil pointu), romantika…to vše spolu tvoří zábavnou podívanou. Přes napětí a tajemnou atmosféru totiž funguje jak chemie mezi párem „detektivů“, tak decentní britský humor (ten obstarávají hlavně kriketoví nadšenci). Na ničem z toho se nepodepsal zub času s výjimkou technické stránky, ta už citelně zestárla (ach ty zadní projekce). Celkově však velká spokojenost a silné 4* navrch. „Škoda, že jsme zmeškali vlak v Budapešti.“ - „Nechci se zase opakovat, ale kdybys byl netrval na tom, že musíme při té jejich hymně stát až do konce, tak jsme...“ - „Člověk přece musí projevit úctu, Caldicotte! Kdybych věděl, že to bude trvat 20 minut...“ - „A já měl vždycky za to, že jejich hymna není Uherská rapsodie. Stejně jsme při ní stáli jenom my dva.“ ()
Expozícia je dosť dlhá, takže dlho som netušil, o čom film bude. A nemôže byť na filme nič lepšie, ako prekvapenie. Preto si nečítajte tunajšie obsahy. Veľmi inteligentný scenár, plný britského suchého/čierneho humoru, lepšie hlášky, ako Redgrave, by som netrúsil pri mŕtvolách ani ja. Hitch sa umne hrá s divákom, ktorý si vyfabuluje niekoľko verzií udalostí a nemôže tušiť, ktorá bude tá správna. Makety dediny, áut, vlakov atď. sú dnes naivne roztomilé, režisér z takýchto kompromisov, daných rozpočtom, asi v roku 1938 nemal veľkú radosť. Mohol sa ale plne sústrediť na budovanie chytrej zápletky a žánrového komentovania udalostí nastupujúcich v Európe. ()
Nejdříve krátké ohlédnutí: 30. léta byla pro Hitche ve znamení svižných thrillerů, okořeněných nadsázkou (krom odvážné "Sabotáže"), romantikou a špionáží. Hrdina, většinou typický představitel střední třídy, je shodou nepravděpodobných okolností donucen podstoupit riskantní cestu za očištěním své pověsti, jež je téměř vždy spjata s bezpečím celého státu. V průběhu dobrodružství dostává naše postava pomoc, a to zpravidla v podobě sympatického protějšku (slovní špičkování a erotické jiskření jsou samozřejmě v ceně). Netřeba zdůrazňovat, že na každém konci čeká nějaká ta akční scéna (za jednoznačně nejzdařilejší považuji famózní bubnovací finále z "Mladého a nezkušeného"). Výše popsaná charakteristika platí i pro "Zmizelou dámu". Film je považován za tvůrčí vrchol Hitchova britského období, což není vůbec přehnané. Uvážíme-li rok vzniku, můžeme mluvit o základech pro moderní thriller - zápletek, točících se okolo podezření, vzniklo od té doby spousta. K nestárnoucímu vyznění přispívá i lehká režie, proto vůbec nevadí, že celému spiknutí přijdete na kloub poměrně rychle. 8/10 ()
Roztomilé, zábavné, napínavé, inteligentné. Dôkladná charakterizácia postáv, nabušený dejový vývin a scenáristické postupy, na ktorých sa doteraz zakladajú predlohy thrillerov. Klasické krimi, ktoré vás dokáže zaujať a strhnúť rovnako, ako hocktorý súčasný blockbuster. Nadčasovosť bola ostatne vždy jedným z parametrov geniality Alfreda Hitchcocka. Odporúčam tiež film The 39 Steps, ktorý je námetom veľmi podobný a spracovaním ešte dramatickejší a filmovejší. ()
Prvních dvacet minut v hotelu mohlo být trochu stručnějších, ale jinak je to bezchybný snímek. Vlak prolezlý špiony, uzavřený prostor ze kterého není úniku, je prostředí s neuvěřitelným potenciálem a Hitchcock ho stoprocentně využil. Skvělý, napínavý a hlavně zábavný film, na který se určitě rád podívám znovu. ()
Galerie (68)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zajímavosti (26)
- Britská rada filmových cenzorov nedovolila, aby boli zahraniční darebáci v scenári špecificky identifikovaní ako Nemci. Chceli sa vyhnúť politickej kontroverzii. (Arsenal83)
- Melódia, ktorú si pohmkáva Gilbert (Michael Redgrave), je štandardom zo začiatku 20. storočia, tzv. „Pochod plukovníka Bogeyho“ a neskôr sa využil aj vo filme Most cez rieku Kwai (1957). (Arsenal83)
- The New York Times vyhlásili film za najlepší film roku 1938. (Arsenal83)
Reklama