Mrtvá a živá

Prakticky maximální spokojenost, Laurence Olivier a skvěle naivní ( ale strašně milá) Joan Fontaine, ale především až démonická Judith Anderson si mě naprosto získali. Jemná romance postupně přechází v mysteriozní krimi a obě polohy Hitchcock zvládl na jedničku, přesto jsem si celou dobu říkal: skvělé to je, ale k dokonalosti špetka schází a pak přišel závěr...a pro mě zatím nejlepší finální tečka z mistrova pera, uch to bylo něco úžasného... (28.03.2012)

Dobře napsaný scénář s tak jemným dějovým vedením a tak velikým citem, že by se mnoho filmařů mohlo od Hitchcocka učit. Bohužel toto příběhové zpracování bylo pro mě sice zručnou, ale trochu rutinní záležitostí. Atmosféra na stupnici dosahuje pouze lehce nadprůměrných hodnot. I tak povedený a trochu neobvyklý Alfredův snímek, který si odnáší velmi slabé čtyři hvězdy. 70% (28.07.2010)

Osudové setkání, osudová láska, osudová změna v životě. Láska ruku v ruce se zklamáním, které logicky musí nastat. když mladá chudá dívka nahradí v honosném sídle zesnulou manželku místního bohatého majitele. Ve své podstatě se jedná o velmi jednoduchý příběh, který je vyprávěn místy rozvlekle a spíše jako červená knihovna. Jenže Alfred Hitchcock by asi obyčejnou červenou knihovnu netočil, takže tady máme velmi rozlehlé temným chladem dýchající sídlo v lesích u moře, a cosi tajemného, co nutí hlavního hrdinu k náladovosti. A právě vizuální stránka je zde bohužel tím, co výrazně přebíjí děj. A to asi není úplně ideální. Ale rozhodně stálo za to se s filmem potkat. [Noir Film Festival 2019] (24.02.2020)

Rebecca je další poklad z filmografie Hitchcocka, který mám konečně za sebou. Rebecca není špatný film, ale Hitchcock umí lépe. Asi to zní jako ironie když jsem dal 5*. Nejvíce se mi na filmu líbilo jak Hitchcock dokázal půlku filmů natočit jako romanci a v druhé půlce se film přehoupnul do mysteriózního thrilleru/dramatu. Celý snímek si člověk říka zda Rebecca není náhodou ubytována někde v Manderley a přemýšlí co zase Hitchcock na diváka chystá. A nachystat zase nečekaný zvrat takže film musím doporučit. (01.09.2010)

(1001) Vím, že tohle není zrovna nejintelektuálnější způsob, jak začít přemýšlet o tomhle filmu, a také se netýká jenom tohoto díla, ale nemohu si pomoci: Jak je to sakra možné, že je Laurence Olivier tak démonicky krásný i s tím příšerným knírkem? A co se týče těch vznešenějších výplodů, tak tohle je jeden z těch filmů, které se mne nikterak vnitřně nedotýkají, na které se dívám jako na okno do minulosti - ale ne v tom pozitivním smyslu. Tenhle film pro mě zkrátka není nadčasový, je zatížený až hanba a to mi znemožňuje se na něj napojit nebo ho nějak prožít. Ta terapie láskou tady pro mě není funkční (oproti Langovu modrovousovštějšímu Secret Beyond The Door, kde nová žena opravdu pomůže svému muži z labyrintu předchozích nejistot) a jako jediné ponaučení mi z filmu trčí "nežeňte/neprovdávejte se k čertu za někoho, o kom nic nevíte". (09.10.2014)