Velká cesta

Československo-sovětský pokus o zmapování kouska života Jaroslava Haška. Na tehdejší poměry jde jistě o nadprůměrné dílo. Abrhám se prý zdráhal roli přijmout, ale byl nakonec přesvědčen, že Hašek zhublý po nemoci se mu docela podobá. No, dejme tomu… Na snímku je patrný silný ideologický nános. Rudí jsou samozřejmě ti správní hoši a bílí jsou zločinci. Že naprostá většina českých, slovenských a moravských přeběhlíků bojovala v legiích proti Rudé armádě nebo alespoň zachovávala neutralitu, je utajeno. Hašek se sovětskému režimu hodil do krámu a jeho knihy vycházely ve statisícových nákladech. Proto je dodnes v Rusku populární. Těžko soudit, co by k tomu řekl sám Hašek, kdyby mohl. Myslím si, že zapálený rudoarmějec nebyl, spíše anarchista. Ve filmu mi chybí moment, kdy vlastně Hašek „prozřel“ – tedy došel k závěru, že má jít na rozcestí k rudým. Co ho pořesvědčilo? Abrhám, Hrušínský, Marvan, Filipovský, Kemr a Hlinomaz jsou prvotřídní herecká esa, kterým se sovětští herci ani zdaleka nepřiblížili. Ovšem revolucionářka Šura pro svůj vzhled jistě stojí za zmínku. Ten slušivý kožený mundur si jistě potají doma šila v předvěčer očekávání revoluce. Je docela překvapivé, jak se revolučních ideálů dokázala vzdát a odešla se svým mužem do kapitalistické ciziny. Měli snad v Praze oba plnit tajné poslání? Na internetu je naštěstí dostatek informací o Haškově životě, takže si každý může přečíst, že to všechno bylo trošku jinak než v sovětském filmu. Animace se mi nelíbila. Sloužila jenom jako překlenovací můstek mezi scénami nebo k zobrazení vyprávění pro toho, kdo nemá představivost. Díky filmu se stal také Abrhám v SSSR velmi populární. Až mu to možná bylo nepříjemné. A co udělal s těmi tisíci dopisů od sovětských ctitelů a ctitelek? Jiný pohled na Haškův život nabízí nyní znovu uvedený film "Poslední bohém" z roku 1931. Doporučuji shlédnout poněkud zaoblenějšího Haška v podání Saši Rašilova. (23.08.2012)

Chudák Hašek, tohle si fakt nezasloužil... Je to podobné veledílo jako Poslední bohém. Nevím, proč si scénárista honí triko nesmyslnými, nelogickými a bůhví odkud vycucanými příhodami, když skutečný Haškův příběh by byl tisíckrát zajímavější a hlavně zábavnější. Škoda, že dnes je už Hašek pasé, málokoho zajímá, takže realistický film o něm už nikdo nenatočí. Kdo si chce udělat představu o jeho skutečném životě, ať si přečte Longenovu knihu Můj přítel Hašek. (01.05.2012)

Zvláštní film, který samozřejmě posouvá a manipuluje některé věci, ovšem není to tak špatné. Je to jiné...(ne)české. Rusko tomu dává jiný rozměr. Na Abrháma se dá zvyknout. Kdo má rád Švejka v klasickém podání Rudolfa Hrušínského, tak to může vzít jako takový datadisk. 58%. PS: Závěrečná scéna Karlově mostě je moc pěkná. (15.09.2019)

Nemůžu se rozhodnout mezi třemi a čtyřmi, ale druhá půlka mi svou přílišnou uměleckou licencí moc nevyhovuje... Film je výborně natočený, je tu spousta inovativních prvků, navíc Josef Abrhám jako Jaroslav Hašek je okouzlující a obsazení předobrazů knižních postav stejnými herci jako v Osudech dobrého vojáka Švejka (v případě Františka Filipovského jako v Poslušně hlásím), to byla podle mě trefa do černého... Ovšem musím uznat, že Jaroslav Hašek takhle nějak zřejmě pociťoval svůj vztah k rudé armádě a celkově k výsledkům VŘSR, takže dám ty čtyři, ale slabší... CCA 71% (16.01.2011)

Nebudu podléhat iluzím, že by režisér Ozerov viděl tehdejší dobu nezaujatě a objektivně, ale přesto je to velice zajímavý pohled na 1.světovou válku a ruskou revoluci. Každý z nás cosi tušil nebo i mnohé přečetl o inspiraci, která přivedla Jaroslava Haška k napsání Švejka, ale takhle kompaktní a plastický pohled nabízí až tento milý film. O to konkrétnější, když Josefa Strašlipku hraje taktéž Rudolf Hrušínský. Film opět dokazuje, že se za naší etiketu "národ Švejků" netřeba stydět, ale spíše na ní být pyšný :-) Kdo to nechápe, asi není tím správným Čechem.. Ačkoliv na Žižkově v Soukenické ulici bydlel jeden ... (16.01.2011)