Borg/McEnroe

Bezesporu námět jako hrom. Dva tenisoví bohové, povahově totálně odlišní a jejich památné finále z Wimbledonu roku 1980, které překonalo až to další Rafaelova a Rogerovo o notkou řádku let později. Prostě reklama na špičkový tenis té nejvyšší kvality. Na jedné straně pečlivě uhlazený, solidně vystupující Borg, jehož největší devízou byla povětšinou trpělivá hra od základní čáry, na straně druhé, tehdy ještě nastupují princ, vzteklý a výbušný hráč John McEnroe, který si naopak zakládal na útočném stylu servis, síť, volej. Tihle dva, byli tou dobou snad nejlepší reklamou na tenis a plnili stránky, všech novin hodně dlouho před začátkem turnaje. Co se však týká samotného filmu, nemohu se ubránit pocitu mírného zklamání. I když jsem to tak trošku čekal. Výborných, sportovních filmů se moc nerodí a tenhle nebyl bohužel žádnou výjimkou. Vadilo mi tam víc věcí. Nejvíc asi obsazení McEnroea. Sia na to sice herecky má, ale tady nedostal moc prostoru a ať se na mě nikdo nezlobí, mohli mu dát aspoň rezavou paruku. Tahle jsem měl před očima pořád starého Johna a na toho filmového jsem si až do konce nezvykl. Sverrir je naopak naprosto věrnou a dokonalou Borgovou kopií a za jeho výběr zvedám všechny palce nahoru. Celkově je to tak nějak přesně mezi, finále celkem ok a hlavně za pár maličkostí ( třeba střídání jazyků, věrohodně vypadající Borgova tehdy budoucí a pak jen bývalá žena) to nakonec zvedám na čtyři. Pokud chcete vidět, jak vypadalo jejích finále i s kulervoucím tiebreakem, zkuste kanál Yuotube, určitě ho bez problémů najdete. (30.12.2017)

Tenisový drama vyniká herecky (překvapení Gudnason) a přesto, že není podáno nijak lineárně polopaticky, i skrze změť střípků životů obou rivalů buduje momentum finále poctivě, "one point at a time", a že to pak má hodně slušný koule v napětí. Ten psychologický tlak ze všech stran X tah na vítězství je obdivuhodný, letištní tečka pak vyloženě pohladí. Zatímco RUSH jsem komplet zapomněl, tady to mi utkví lépe. Spolu s komediálnější I, TONYA druhá (s NAGANO TAPES třetí) sportovní pecka letošní zimy. (12.03.2018)

Až překvapivě nudný film o jednom z nejlepších tenisových zápasů všech dob. Ten severský chlad tomu asi příliš nesvědčí. Nečekaně mnohem nosnější je nedávná americká krátkometrážní parodie inspirovaná legendárním winbledonským finále z roku 1980 Sedm dní v pekle... (28.01.2018)

Přenášet krásy bílého sportu na plátna kin není nic častého, ba naopak. Tak proč se rovnou nevrátit k legendárnímu finále wimbledonského turnaje z roku 1980? Zásadní kapitola tenisového slabikáře na zeleném pažitu o téměř čtyři dekády později přichází. První míčky tahají z kapes chladný profesionál, mentálně odolný Björn Borg a nezkrotný vztekloun a bouřlivák John McEnroe. Švéd a Američan. Uvidíme spoustu detailů, hodně střihů, záběry z ptačí perspektivy, z tribun. Nechybí veleslavný tie-break, který trval přes 22 minut. Samozřejmě i mnohé před samotným finále. Debutující režisér Janus Metz divákům posílá solidní atmosféru i chápe tlak, kterému jsou profesionální tenisté vystaveni. Výsledek se samozřejmě „nemůže rovnat“ kupříkladu automobilovým závodům nebo americkému fotbalu, i tak jde o solidně zpracovaný sportovní film. I když místy monotónní. Casting velmi vydařený. (15.06.2020)

“Za 20 rokov si Ťa každý bude pamätať, iba ako hulákajúceho pošuka na kurte”. No a ja skutočne nemôžem nič iné, ako len súhlasiť. Ja som fakt nevedel, či McEnroe niečo niekedy v živote vyhral, no jeho správanie počas zápasov, bolo doslova legendárne. Ja milujem filmy so športovou tematikou! Snímok je schématicky veľmi podobný “Rivalom”, no bohužiaľ, napriek solídnej kvalite, po emocionálnej stránke, nedosiahol jeho úroveň. Každopádne, toto rozhodne stojí za pozornosť a ja dávam 👍 nahor. (27.01.2018)