Fidlovačka
Komedie / Muzikál / Hudební
Československo, 1930, 89 min
Režie:
Svatopluk InnemannHudba:
Erno KošťálHrají:
Antonie Nedošinská, Slávka Tauberová, Růžena Šlemrová, Jindřich Plachta, Jan Marek, Josef Rovenský, Jiří Sedláček, Eman Fiala, Marie Grossová, Čeněk Šlégl, Otto Zahrádka, Slávka Doležalová - Kulhavá, Otakar Mařák, Růžena Pokorná, Betty Kysilková, Emilie Nitschová, Ella Nollová, F. X. Mlejnek, Václav Pecián, Václav Menger, Emil Dlesk, Robert Ford, Ladislav Desenský, Bonda Szynglarski, Přemysl Pražský, Eduard Šlégl, Zdena KavkováObsah
-
V prvorepublikových filmů převažovaly literární náměty. Flmaři si vypůjčovali i hry Josefa Kajetána Tyla. Fidlovačka se stala jedním z prvních zvukových filmů, kde poprvé na plátně zazněla i národní hymna, kterou ovšem zapracoval již Tyl. Vznikla naivní, ovšem zarputile vlastenecká veselohra o ševcovské cechovní slavnosti, zněla národovecká hesla a převažoval operetní ráz. Nenáročný snímek potěšil hlavně venkovské publikum, jemuž byl v první řadě určen. V dobovém tisku byla "Fidlovačka" označována za "první ryze český zvukový a mluvící fílm". (oficiální text distributora)
V prvorepublikových filmů převažovaly literární náměty. Flmaři si vypůjčovali i hry Josefa Kajetána Tyla. Fidlovačka se stala jedním z prvních zvukových filmů, kde poprvé na plátně zazněla i národní hymna, kterou ovšem zapracoval již Tyl. Vznikla naivní, ovšem zarputile vlastenecká veselohra o ševcovské cechovní slavnosti, zněla národovecká hesla a převažoval operetní ráz. Nenáročný snímek potěšil hlavně venkovské publikum, jemuž byl v první řadě určen. V dobovém tisku byla "Fidlovačka" označována za "první ryze český zvukový a mluvící fílm". Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
Karlos80
Jó Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka podle známe divadelní hry od J. K. Tyla. Vlastenecká veselohra o ševcovské cechovní slavnosti obracející se především na lidové a venkovské obecenstvo kterému také vyhovoval celkový operetní ráz. Druhý zvukový film natočený pouze v české verzi. Ve filmu také zazněla Škroupova píseň "Kde domov můj" (později Česká hymna) v podání předního člena N. D. O. Mařáka. Innemannův první zvukový film se mi celkem líbil, zcela jistě chytí člověka za srdce a myslím si že se musel líbit i tehdejšímu českému vlasteneckému divákovi. Fidlovačka byla natočena v celkem krátké době tuším 10 dní a do pražské premiéry byla nasazena o vánocích jakož to pátý ryze český mluvený film roku a udržela se na programu po dvanáct týdnů.(10.6.2006)
-
Marthos
Když dramatik a novinář Josef Kajetán Tyl psal jedno ze svých nejznámějších děl, jistě netušil, jak velký význam českému národu a české zemi tato hra přinese. Ve Fidlovačce vyústily mnohé tendence národního obrození, které se od dob Dobrovského a Jungmanna marně pokoušelo o ryze českou hru, srozumitelnou pro nejširší vrstvy obyvatelstva a zároveň takovou, která by se vyslovila k palčivé otázce existence českého národa v stále více neudržitelném habsburském souručenství. Zcela konkrétní protigermánský charakter je zobrazen na postavách "němčíků" Mastílkové a Herr von Dudka, kteří jsou však českým ševcům jen pro smích a v závěru je nemine konfrontace s jejich vlastním původem. Filmová verze, která vznikla na samém počátku nové zvukové éry domácí kinematografie, se však od původního Tylova záměru výrazně odlišuje. Režisér Svatopluk Innemann přizval ke spolupráci operetní libretisty Jurista a Tobise, kteří hru nakonec proměnili v poněkud těžkopádnou hudební komedii. Zcela nevhodná ústřední dvojice ryze operetních herců Jiřího Sedláčka a Slávky Tauberové, jejichž výstupy se pohybují na nejnižším stupni ochotnického pitvoření, je v ostrém kontrastu s obsazením významného operního pěvce Otakara Mařáka, který v závěru zazpíval Škroupovu píseň a pozdější národní hymnu Kde domov můj. Navzdory tomu zůstalo ve filmu několik znamenitých hereckých výkonů. Především Antonie Nedošinská v netradiční roli uzurpátorské Mastílkové, Jindřich Plachta coby líbezný učitel hudby a Čeněk Šlégl ve fantastické poloze namyšleného šviháka von Dudka dokázali, že zvukový film bude mít na čem stavět. Slavnostní vánoční premiéry se zúčastnili i tehdejší představitelé vlády a prezident Masaryk, kteří byli podle dobových novinových zpráv filmem nadšeni a dojati. Optikou současného diváka však nezbývá než hořce konstatovat, že si nově zrozený zvukový film zasloužil mnohem zdařilejší převedení této bytostně české látky.(24.11.2009)
-
xaver
Umělecky, herecky a réžijně nic moc, ale co by divák chtěl od filmu víc než 80 let. Každopádně je to kus historie československé a české kinematografie, za kterou se nemusíme stydět. Slušné 3*.(18.4.2012)
-
Skuby47
Na tomto filmu je vidět, jak jde čas. Nelze zde hodnotit jednoduchý příběh, herecké výkony, výpravu ani hudbu, či spíše zvuk. Je to opravdu jen zajímavost pro filmové fanoušky, dokumentující, jaký skok za předchozích 80 let udělal filmový průmysl. Věřím, že všichni tito filmoví průkopnící dělali co uměli a mohli, což je třeba ocenit. Vlastně i mě přiměla ke shlédnutí tohoto snímku spíše zvědavost, než očekávání hlubšího zážitku a troufám si tvrdit, že moji vnuci by po deseti minutách film zastavili.(15.10.2011)
-
matt85
Viděny jen střípky, ale závěrečná scéna na Fidlovačce s Marešem je brutálně silná, takový patriotismus se už dneska nevidí...(4.11.2011)
