Fidlovačka

I přes milostnou naivitu prokládanou stejně vyznívajícím herectvím zaláskované dvojice, je snímek prošpikován výraznými klady. Kromě klasicky těžko vstřebatelného projevu Č. Šlégla, je zde rozehrána výtečná herecká partie, kterou bezesporu vede Antonie a její česko-německý projev. Sbor krásných žen, perfektně podchycená atmosféra, scény v interiéru i exteriéru a nakonec i jako muzikál to není vůbec špatné. Závěrečný projev vlastenectví není možné nedocenit, stejně tak chvílemi opravdu výborný humor. Technické nedostatky zvuku nejsou zas tak omezující, krásně si lze vychutnat i druhou sloku národní hymny. (04.08.2014)

Je vcelku pochopitelné, že Fidlovačka s nejslavnější českou písní, totiž státní hymnou, padla za oběť prvním domácím pokusům se zvukovým filmem. Charakter Tylovy (zpěvo)hry je jasně čitelný, silná dávka antigermanismu sklízela zaručený úspěch, podpořený navíc komickými postavami Mastílkové a Herr von Dudka, jejichž falešné "němčení" je náležitě zesměšněno. Innemann svůj film vybavil vedle soudobých hvězdiček z pražských operetních scén i plejádou vynikajících hereckých osobností v čele s Antonií Nedošinskou, Plachtou, Šléglem, Šlemrovou, Rovenským a také významným operním pěvcem Otakarem Mařákem, který v závěru zazpíval Škroupovu píseň. Spokojenost zavládla na všech stranách, filmové premiéře tleskal i prezident Masaryk a nebyl tedy důvod se jakkoliv znepokojovat. Ať žije panslavismus! (24.11.2009)

Pro sběratele kuriozit a filmové historiky. 1)  Divadelní expresivní  herectví je dané historicky, pravděpodobně i dobovým vztahem k národní ikoně, ale dnes už mi příliš nevoní._____ 2)  Ani mizerný zvuk filmové kopie nepřispívá k diváckému zážitku._____ 3)  Ale propojení jazyka českého a německého působí nejenom příjemně archaicky, ale i příjemně vůbec._____ 4)  Obsažný koment: tomtomtoma****._____  5)  Jo a pozdravujte ode mne Herrn von Dudeka. Jako prototyp české nezlomné povahy byl k sežrání. (08.01.2023)

Povedené dílo, závěrečná vlastenecká desetiminutovka patří k tomu nejsilnějšímu v českém filmu třicátých let. Divadelní hra byla poprvé uvedena v prosinci 1834 ve Stavovském divadle. Bohužel jsem ji neviděl, dle obsahu na internetu se ale zdá, že film se od ní přece jen v něčem liší. Co bych ocenil na Innemannově snímku - posměch vůči Čechům, kteří si hráli na Němce, aby vypadali jako něco lepšího. Jak nadčasové a stále aktuální, dnes nám zase piráti radí, ať se místo k české hlásíme k národnosti evropské, zkrátka kdo se nepoučí z historie, je odsouzen ji neustále opakovat. A ještě jednou chci pochválit závěrečnou scénu z fidlovačky, ten projev ševce Kroutila bych nechal vytesat do kamene. Najděte si jej na YouTube a pouštějte svým dětem či vnukům. (21.07.2022)

Filmová adaptace Fidlovačky má několik technických neduhů stejně jako další raně zvukové filmy, tedy některé promluvy jsou špatně slyšet, některé ruchy příliš ruší, ale v podstatě jsem tady slyšela téměř každé slovo, což se i u pozdějších operet říci nedá a ústřední pěvecká dvojice byla sympatická. Navíc doplnění předními herci ve vedlejších rolích bylo skvělé, Antonie Nedošínská patlající češtinu s němčinou byla prostě geniální. (08.08.2023)