Jsem vrah

Tak musím konstatovat, že už i Poláci mají zajímavější a kvalitnější tvorbu, než Češi. Poláci se zcela evidentně nebojí kontroverze a praštili do toho - popřeli usvědčení nejslavnějšího polského sériového vraha, ale současně nenabídli alternativu, kdo že může být tou polskou verzí lorda Voldemorta. 85 % (21.08.2019)

Od severních sousedů nejen dobrá pola cola, krowky a všechno z Biedronky, ale i dramata hustá jak jesenka. Parádní "doku" drama, které hlavně v druhé půlce ukazuje sílu a nespravedlnost komunistické mašinérie a kdy jsem pro hlavního "nehrdinu" Zdislawa "Vampyra" Marchwického skoro i slzu uronil. Ždímalo mě to, umě hrálo na city a vyfluslo po téměř dvou hodinách vyčerpaného a smutného. Absurdní závěr (garáže) je neskutečnej, v tom, jak tam jen tak bez varování a vysvětlování skočí do děje, mě úplně odrovnal a donutil si vyhledat něco o skutečném Vampyrovi. A tím se dostávám k jednomu z velkých nedostatků filmu. Vypadá to na silnou básnickou licenci (vynechání sourozenců vraha apod.), která mě nutí zpochybňovat, jak moc se film zakládá na pravdě. A i pokud bych odmyslel od toho, že se jedná o velmi nepřesnou rekonstrukci historie, může se pořád jednat o dobrý film, který na příběhu fiktivního nevraha ukazuje zrůdnost komunistického režimu. Potom, ale film trošku selhává ve vykreslení postav (hlavní komisař) a vysvětlením některých věcí (viz třeba ty garáže, které by ve standardním filmu působily bez vysvětlení divně, ale zrovna ty jsou dle skutečnosti). Spousta věcí tam tak jenom je, bez nějakého vysvětlení, motivace, jako kdyby režisér předpokládal, že divák případ a jeho protagonisty dobře zná... V neposlední řadě mi pak chvílema vadil "jazzový" soundtrack, který tam někdy byl dost na sílu... Původně jsem chtěl dát čtyři galoše, ale musím se odprostit od emocí, které ve mě film vyvolal a které jsou spíš než kvalitami filmu dány tématem a dám velmi silné tři vynikající, křehké, karamelové krówky. (14.04.2020)

Znakomity Jakubik jest morderca i ja jestem, kurwa, zadowolony. Honění upíra nemusí být nutně vždy takový lepkavý opruz jako v Tvajlajtu. Tenhle towarzysz Vampir byl asi nejslavnější Čikatylo państwowy, ať už to udělal, nebo ne, a jeho honění je po všech stránkách zdařilým retrem. Retrem zajímavým, napínavým, s kulantním morálním přesahem a dilematem mezi láskou k Sovětskému svazu a láskou k hmotným výdobytkům socializmu, i když se podle dostupných análů zdá, že si Maciej tu možnou Marchwického nevinu trochu Przypieprzyl a vytáhl na menší bulvární kruciátu. Ale jebat, tedy pardon, chtěl jsem říct …, aha, tak ne, chtěl jsem opravdu říct jebat, tenhle Obywatel IKS je zatím to nejlepší, co Kino na hranici vysmerfovalo, i ja teraz spierdalam do Theatra odkryć, czy to coś równie zajebistego jeszcze pokona. (30.04.2017)

Mnohem víc než postavou sériového zabijáka se film zabývá vyšetřovatelem, co dostal případ na starost. Všechny jeho důkazy stojej za starou belu, ale přitom je potřeba vyslyšet celonárodní volání a údajného pachatele pověsit. Kurwa, co s tím? A pak vám dojde i význam názvu filmu. Litry chlastu řeší osobní morálku i rozklíženou rodinu. Tak o tom je Jsem vrah. (04.02.2018)

Vynikající Haniszewski. Jeho policista potácející se mezi ambicemi, svědomím a nerozhodností byl v jeho podání dechberoucí postavou a film po všech stránkách táhne. Podařila se i dobová atmosféra, díky které na člověka dýchla ta hnusná normalizační doba. Ale zase pozor. Film není tak ideologicky zabarven, jak by se možná dalo čekat. Samozřejmě komunistům se tu člověk vyhnout nemůže, ale nutnost dopadnout vraha, aby dali nadřízení pokoj, není jen výsadou bolševiků. Celkově hodně slušná záležitost, které by sice slušelo o pár minut zkrátit stopáž, ale i tak se na ní mohou naši filmaři učit. 80% (15.02.2018)