Sicario 2: Soldado

Obdivuhodné úmysly bohužel zastíněny řemeslnou i scénáristickou rutinou (především ve vztahu k očekávání). Příběh nabídne na ploše dvou hodin dostatek akce, zajímavě konfrontuje své protagonisty a končí hollywoodsky neotřelým a troufalým způsobem, ovšem pořád mi to přišlo málo. Vývoj postav zůstává zoufale nedořešený a povrchní a děj neeskaluje jako samostatné komplexní dílo, ale spíše jako seznamovací úvodní epizoda něčeho mnohem rozsáhlejšího - to jsem ještě ochoten omluvit v budoucnu, pokud se natočí třetí díl, který vše zaklapne a dotvoří. Co však už neomluvím, je tentokráte nevýrazná inscenace a těžkopádné rozvíjení příběhu, který se skládá ze série na sebe nakupených plánů a misí, jejichž (ne)splnění jen vytváří kulisu pro sice zajímavý a dramatický, ale neuspokojivě rozvětvený konflikt morálky a pragmatismu ve světě bez pravidel. Brolin a Benicio opět herecky na jedničku a kvůli jejich postavám se na pravděpodobné završení docela těším, doufám ale ve značně osobnější a myšlenkově jednoznačný přístup, tenhle hluboce se tvářící a přitom emocionálně chladnokrevný akčňák velké dojmy nezanechá... 60% (17.09.2018)

Josh Brolin je minimálně podruhé v životě "Special" ve filmu, který je nelítnostný. Nikoliv lepší, ani stejně dobrý než jeho předchůdce. Sollima umí mafiánské pózy, nemilosrdné pohledy i kulervoucí akční pasáže. Dokáže navodit solidní atmosféru i ohromující scény destrukce (bombový útok v samoobsluze). Ale tam, kde tvůrci jedničky dokázali vytvořit příběh s globálním podtextem a problematikou, tam tvůrci dvojky vypráví obyčejný osobní příběh jednotlivců, kde globální spektrum slouží jen jako jakési rámování příběhu. Tedy obrazem přítomné, ale víceménně nezúčastněné/samoúčelné. Postava Del Tora málo využitá a ještě méně vytěžená. Fanoušci Matta Gravera si ale přijdou na své. Brolin hlavně ke konci exceluje, nejen proto, že mu to kameraman Wolski impozantně umožní. Jeho oči řeknou hodně, jeho gesta ještě více. Zaděláno na trojku je, asi to i dobře dopadne, ale jednička je film jdoucí úplně jiným směrem než pokračování. (29.06.2018)

„Pravidla boje?“ - „Srát na všechno. Vyčistěte to.“ Po prvním díle jsem už neměl tak vysoká očekávání (k tomu ostatně přispěly i zdejší reakce, z nichž nejedna popisuje Soldado jako slabší verzi jedničky), takže jsem si ani nepřipouštěl nějaké větší zklamání. A on to opravdu žádný velký průser nebyl. Jistě, postava Emily Blunt mi chyběla, ale k dvojce Benicio Del Toro – Josh Brolin se přidává ještě pro mě dosud neznámá Isabela Moner, a je fakt, že prominentní „tvrďačku“ Isabel Reys mě bavilo pozorovat. Co do kvality snímku bych mohl více či méně zkopírovat superlativy z prvního dílu, a to i přes to, že Sollima (nečekaně) není Villeneuve (a kvalita je níž), na druhou stranu režisér Suburry také není žádný nazdárek, a očividně se snažil v rámci možnosti ducha jedničky zachovat. Plný počet ovšem uteče i dvojce (tentokrát výrazněji), a znovu kvůli konci, který…no, musel jsem si ho nechat projít hlavou podobně jako Alejandro, ehm ...(ano, v podstatě jediná do očí bijící kaňka na filmu, ale tak velká, že výsledně hodnocení sráží až k slušným 4*). (20.10.2018)

Sicario podruhé a opět velmi slušně. Znovu se vracíme do míst, kde se pravidly nikdo dvakrát neřídí a která rozhodně nejsou ideální volbou pro rodinné výlety. Drogové kartely se začaly podílet na pašování teroristů přes mexické hranice (skvělý úvod v marketu), čemuž má rozpoutáním války mezi nimi udělat přítrž pragmatický agent Josh Brolin. Dostává volnou ruku, takže do party kromě elitních žoldáků vezme i starého známého Benicia Del Tora. Zase se bude mluvit o lidskosti a zase nás čeká několik ryze chlapských momentů i špatných rozhodnutí, takže leccos nepůjde podle plánu. A bude nutné si pořádně zašpinit ruce. Ač tihle hoši moc dobře vědí, že tuhle válku se zlem nikdy nevyhrají. Neucvrkávám z kousků režiséra Denise Villeneuva, ano, rozhodně je zajímavý, ale se superlativy bych přeci jen krapet šetřil. Do pokračování nešel a tím připravil hlavní otazník nad režisérem, který to vezme po něm. Ital Stefano Sollima určitě nezklamal, je realistický, sakra efektní a bez příkras. A vedle pomalého tempa rovněž sází na atmosféru. Temnou a znepokojivou. Akce je nápaditá a nelítostná, ale chybí jí emoce, naléhavost a napětí (prostě to, co měl Michael Mann v Nelítostném souboji při neuvěřitelně intenzivní pouliční řežbě po vykradení banky nebo Villeneuve v prvním díle při přestřelce u hranic). Autor jedničky Taylor Sheridan, který režijně potěšil thrillerem Wind River, nicméně opět myslel na morální nadstavbu vyprávění, opět nás vpouští do cynického světa, zvukaři a hudební skladatelka zase sází na temné dunění, takže v obou případech je to velmi fajn. Ostatně jako celek. A těch pár vad mu odpustím. (16.09.2018)

Stefano Sollima je bezesporu skvělý filmař. S druhým dílem Sicaria si docela pěkně pohrál. Jen škoda, že té akce tam bylo poměrně málo na to, jak mě bavila. Byla totiž set sakra opravdická, bez špetky digitálu...a to já vždycky moc rád ocením. Horší to už ale bylo se samotným scénářem, kterej na konci udělal tak strašný výkruty, že jsem se z toho málem posral. Uznávám, že Tylor Sheridan za pár let dokázal, že je borec, ale tady už to tak trošku přehnal. Zřejmě nejvíc zprasenej scénář v roce 2018. (28.12.2018)