Johanka z Arku

Vím, je to asi moje ostuda, ale já moc nechápal o co tam jde a co to má společnýho s Johankou z Arku (až na ten konec, samozřejmě). Nicméně i tak dám pět, protože to vypadalo famózně. Nádherná kolorace a k tomu nově dodaná strhující hudba dělají z tohoto snímku z konce 19. století opravdu krásný zážitek. (23.01.2010)

Má to vše, silný příběh opírající se o historické události, skvostnou a gigantickou výpravu, jedno z prvních (ne-li první) využití obrazu v obraze, silnou imaginaci, punc zapomenuté klasiky, humornou vložku i finální scénu s ilumináty. Uprostřed je sice trochu vata, ale podle mého jde o film srovnatelný s Cestou na měsíc, není-li ještě o chloupek lepší. 90% (15.08.2015)

Johanka z Arku patří mezi přelomové filmové události. Kouzelník Georges Méliès posunul filmovou tvorbu na další, a vyšší úroveň, již podruhé (poprvé to byla jeho Popelka) překonal obvykle používanou metráž, vsadil na ucelený příběh a v zájmu zvýšení atraktivity vykouzlil filmové triky a kolorované obrázky. Johanka z Arku (hraje ji Jeanne Calvière) byla ambiciózním projektem neúnavného kouzelníka, Georges Méliès vsadil na národní hrdinku (pár let nato byla samotným Svatým stolcem kanonizována) své Francie, znásobil lidskou masu a vše obdařil maticí heroizovaného patosu s živými krůpějemi odlehčení. Jednoznačnou předností filmu je jeho stylová výtvarná podoba kulis a prostředí, malířem byl Charles Claudel podle návrhů samotného Mélièse. Legenda o Johance z Arku v kolorovaném muškátu v běhu je rozkošnou symbiózou starého s novým. Georges Méliès slavil zasloužené ovace! (29.12.2020)

Meliesův historický pokus je sice trochu infantilně pohádkový, ale to je spíš kvůli špatně kolorované a rekonstruované verzi. Johanka z Arcu, vesnická dívka, má vidění Panny Marie. Jde o něm říci králi, zobrazenému silně naivně, trošku pobojují (scéna s obléháním - kulisového - hradu je pojatá velmi dobře). I ve vězení má Johanka vize (revoluční využití dvojexpozice ke zpodobnění snu), odsoudí ji, ač je nevinná, a upálí. Nakonec se dostane do nebe. Teatrální kulisový historický příběh. Nelíbilo se mi to tolik, jako páně Meliesovy adaptace verneovek a trikové hříčky, i kvůli silně infantilnímu pojetí středověku (film byl konečně určen spíš pro dětské diváky), potvrdilo to ovšem můj názor, že Melies byl mistr svého oboru a první velký filmař, který vytvořil film jak ho známe dnes. http://www.youtube.com/watch?v=Oq_7T5IHsgA (07.09.2009)

Ručně kolorovaná nádhera a další průkop páně Meliese, tentokrát na poli historického filmu. Z původního snímku se ztratil první obraz, zřejmě o dětství Johanky z Arku, ale naštěstí to neznamená nějaké podstatné ochuzení diváckého zážitku. Přesto, že jsem viděl verzi bez komentáře, užil jsem si projekci naprosto parádně, zejména obraz o vyjetí armády do pole byl naprosto úžasný, prošla skupinka, střih, převlékli se v zákulisi a šup, šli znovu a nakonec jich prošlo víc než 500 ! (08.11.2014)