Režie:
Juraj JakubiskoKamera:
Laco KrausHudba:
Jiří BulisHrají:
Ondřej Pavelka, Bolek Polívka, Markéta Hrubešová, Deana Horváthová-Jakubisková, Viliam Polónyi, Miroslav Macháček, Štefan Kvietik, Stanislav Štepka (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Jeden z nejlepších filmů Juraje Jakubiska vypráví jednoduchý a zároveň spletitý příběh dvou válečných navrátilců Pepeho a Prengela (Bolek Polívka a Ondřej Pavelka), kteří se náhodou potkají a od té chvíle jsou jejich osudy pevně propojené. Oba společně najdou poklad, usadí se v opuštěné židovské pekárně a začnou péct chleba. Společnou láskou se jim stane tajemná dívka Ester (Markéta Hrubešová), která se tu jednoho dne objeví. Dvojici svérázných hrdinů ovšem čekají ještě různé další peripetie jejich společného osudu. Kromě jiného se oba stanou tatínky jedné malé holčičky. Na dveře však klepou padesátá léta a ne všechno bude veselé. Právě naopak. Jak se však nakonec ukáže, radost a chuť do života nakonec vždy překoná všechno. Film, v němž se zcela v intencích režisérovy poetiky proplétají historická fakta s fantazií a hrou, nahlížené výtvarnou kamerou Laca Krause, natočil Juraj Jakubisko v roce 1989 v koprodukci s NSR a s výraznou účastí českých herců. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (184)
Vážení přátelé... musím bohužel konstatovat, že tento Jakubiskův poválečný opus pro mě s odstupem času ztratil hrozně moc body... V kontextu jeho pozdější tvorby zdá se to celkem i jaksi nepřekvapivé. Film jako celek je pro mě docela málo historicky uvěřitelný, zkušení herci Polívka s Pavelkou se moc nepředvedli, o ne-herectví Markéty Hrubešové se asi netřeba ani bavit. Film je rozvleklý, scénky se kupí a kupí, ale po čase to prostě nějak začíná nudit. Při posledním shlédnutí dokonce nebyla ke konci ani chuť dokoukat - a to je v mém případě už velký problém. Holt některé filmy časem stárnou... ()
V létě '89 pro nás tehdejší dvacátníky jeden z nadějných signálů, že ledy tají, že se zase může o nedávných dějinách říkat o něco víc pravdy, kterou jsme tušili za tou oficiální a takto vyslovenou nadšeně hltali. Plus emocionální zásah na komoru. Jakubisko projednou dal celou svou poetiku a filmařskou rafinovanost plně do služeb neelitního, všelidsky sdělného vyprávění, ba i ten Bolek je tu tak báječný hlavně proto, že je přes všechno bolkovské řádění neobvykle herecky pokorný, neuzurpuje si víc prostoru, než kolik jeho postavě patří. Vznikl film dýchající jak dějinami, tak i člověčí potřebou najít si v jejich neúprosném toku prostor pro žití vlastního jedinečného života, film sladký i hořký, vzdorný i smířlivý, jakých se v těch našich československých končinách za celou historii urodilo jenom pár. ()
Téměř dokonalé. Pro mě nejlepší Jakubisko (z těch, co jsem viděl). Mrzelo mě předabování Pavelky. Jinak klobouk dolů před ním -- ustát to vedle exhibika Polívky (nic proti, ale je ho přece jen, téměř v každém záběru, trochu moc), to chce vybrat polohu, která je už z podstaty méně nápadná, nicméně to není role sekundanta. Životní role pro dva klauny -- smutného (Pavelku) a veselého (Polívku). I Deana Horváthová výborná. Ovšem Markéta Hrubešová, jako obvykle, zcela nahraditelná jakoukoli jinou unylou prsaticí, ochotnou se svlíknout na první lusknutí režisérových prstů. ()
Musel jsem se podívat do slovníku, co přesně je "feérie" a dozvěděl jsem se, že jde o výjev téměř pohádkový s fantastickými ději a postavami. Je pravda, že Markéta Hrubešová tady fantastickou postavu má, ale takhle to asi myšleno není... :-) Obecně tu s postavami ani herci problém nemám. Atmosféru doby dokonce chválím, ale nechválím režii. Na poetický příběh mi přišla až moc tvrdá a konkrétní. Nezbývá tu moc prostoru na fantazii. Nakonec dávám vyšší hodnocení, než jsem původně chtěl, asi za to, že tento film je opravdu nezapomenutelný. ()
Nejvyzrálejší Jakubiskovo epické dílo. Tento poetický opus začíná po skončení druhé světové války, kdy se za jistých okolností setkávají dvě zcela odlišné lidské povahy, které osud svedl dohromady a z nichž se stávají přátelé na život a na smrt. Protloukají se tímto epickým vyprávěním až do roku 1957 a vše se točí kolem zlata, které po válce našli a kolem tajemné dívky Ester, která přichází do jejich domu. Pro Boleslava Polívku to je jednoznačně životní role, jeho komediant Pepé Alberti posouvá snímek o třídu výš, jeho výroky, myšlenky a poznámky neustále chrlí v každém záběru. Krásná a podmanivá hudba jako by vypadla z pera Petra Hapky, ale znamenitě jeho styl napodobil Jiří Bulis. Normálně bych to vůbec nepoznal, kdyby nebyl v titulcích a byl bych skálopevně přesvědčen, že se jedná o další kouzlení Petra Hapky. Film jsem po delší době shlédnul na Čt 2 v HD rozlišení a úplně mě spadla čelist! Ty překrásné barvy a ostrost vyladila promítání k absolutnímu filmovému zážitku. Kdo tak ještě neviděl, opravdu vřele doporučuji! Jediné, co trošku kazí zážitek jsou postsynchrony, ale na to už jsem si u Jakubiskových filmů jakž takž zvykl. ()
Galerie (21)
Photo © Budapest Film
Zajímavosti (20)
- V dave po oslavách 1. mája sa na dve sekundy zjaví človek točiaci VHS videokamerou ostatných komparzistov. (BlueNeon81)
- Režisér Juraj Jakubisko pri jednom rozhovore spomína: "Keď mi zomrel otec, všetci plakali. Ja idem za rakvou, mám síce slzy v očiach, ale v duchu sa usmievam.... Teraz môžem vo filme odvážnejšie experimentovať i riskovať. Už som zodpovedný iba sám za seba. Podobne sa vyznáva postava komedianta v Sedím na konári: Keď mi zomrel otec, uľavilo sa mi. Nkdy mi nedovolil skákať na trapéze. Teraz už budem môcť, dostal som krídla." (Raccoon.city)
- Transportér z filmu s poznávacou značkou "WH103591" vlastní slovenský zberateľ, ktorý si ho cení na pol milióna korún. (Raccoon.city)
Reklama