Režie:
Juraj JakubiskoKamera:
Igor LutherHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Philippe Avron, Magda Vášáryová, Jiří Sýkora, Míla Beran, Mikuláš Ladižinský, Augustín Kubán, Jana Stehnová-ČechováObsahy(1)
Fantasmagorický příběh tří přátel, „sirotků dvacátého století“. Pro Jorika (Jiří Sýkora), Andreje (Philippe Avron) a jejich společnou lásku, židovskou dívku Martu (Magda Vášáryová) není v tomto krásném, ale ošklivém světě jiné cesty přežití než čisté bláznovství. Jedině tento „blažený stav“ jim dovoluje hledat „ztracený ráj“ – štěstí a smysl života. Jejich jedinou starostí je udržet svou absolutní spontaneitu, s níž mohou vymýšlet nejbizarnější situace a prožívat rozličná dobrodružství, která je vzdalují od nepochopitelné, absurdní reality světa dvacátého století. Bláznovská hra jim poskytne moment absolutně pociťovaného štěstí. Tam však všechno končí. Žádný člověk nemůže lhát sám sobě pořád a plamen, který pokouší, ho jednoho dne spálí. Nevinná hra z touhy po štěstí se zvrtne ve skutečné šílenství a závěrečná tragédie je otřesnou, ale logickou daní za jejich vzpouru proti světu... Film patří do kolekce Jakubiskových trezorových filmů ze 60. let (Zbehovia a pútnici, Vtáčkovia, siroty a blázni a Dovidenia v pekle, priatelia), po nichž následovala nucená odmlka na poli „velkého hraného filmu“ během následující normalizační dekády. Filmů, na jejichž atmosféře a názoru se kromě samotného Jakubiskova fantaskního a surrealisticky estetizujícího vidění odrazila především absurdní a hořká společenská situace po roce 1968. (Česká televize)
(více)Recenze (107)
Jakubisko taškarisko! Poetický, patetický, politický. Každopádně pak vizuálně úžasný, surreálně alegorický, rozmařile opojný, výsostně svébytný, v nejlepším smyslu slova artistní... S okouzlující hrou těl, mezi nimiž jako ptáček vyniká nádherná Magda Vašáryová... S opět geniální hudbou Zdeňka Lišky... Bezčasně nadčasové, krásné... - - - P.S. Škoda pak jen značně nepovedeného zvuku (dobově řemeslně zkrátka mizerně provedených a namixovaných postsynchronů - například dialogy a hlasy vůbec, nepřirozeně a naprosto přehlušující ostatní ruchy), který dosti kazí celkový zážitek z filmu. Ten zvuk by si d.m.s.n. snad zasloužil v dnešní době pokročilých technologií napravit a s mistrem k obrazu jeho a slávě díla přemixovat. (Totéž když už tak pak snad i u toho Havetty a jeho Slávnosti v botanickej záhrade, možná i dalších >artových< kousků z oněch dob... ) - - - - - (Poprvé viděno kdysi dávno ve FK, znovu podruhé po letech 25.6.2008, komentář zde jako devátý - 25.62008) ()
Nemyslím si, že Vtáčikovia, siroty a blázni je bohvieako umelecký a inteligentný film. Ale je to slovenský film a filmov takéhoto razenia tu bolo málo. Tá anarchia tu zobrazená má svoju štruktúru, určitú logiku, ale mohla by byť menej manieristická, čím si nemyslím, že by musela nutne utrpieť jej sila. Kompozičná autorská naaranžovanosť každej scény udržiava divákovu pozornosť, i keď sa ten prestane o postavy časom zaujímať. Iba nesmiete brať Vtáčikov ako film, odrážajúci chovanie nejakej sorty ľudí v skutočnosti. To ste potom skončili. Sledujeme jakubiskove vizualizované pochody v mozgu, jeho chápanie pojmu nová vlna a čistý fikčný svet, spojený s tým reálnym iba vyslovenými pocitmi a myšlienkami. Niekedy bohužiaľ doslova, inokedy nepochopiteľne. Hodnotenie je irelevantné, ak by sa jednalo o film trebárs poľský a nechápali by sme ho v kontexte našej histórie, možno by bol na nevydržanie. Možno bol príliš aj na Godarda. ()
„Šťastie je železničiar a dve biele kozičky.“ Poprvé jsem viděl film Vtáčkovia, siroty a blázni asi před dvěma lety a od té doby ještě aspoň čtyřikrát. Za celou tu dobu jsem ale nebyl schopen napsat k němu žádný uspokojivý komentář. Tak alespoň pár slov samotného režiséra: „V určité životní situaci, zvláště když si lidé uvědomují, že stárnou, hledají pocit štěstí. Třeba v nějaké hře, říkejme jí bláznovství. Jak jinak by člověk vydržel tlak světa, celé situace, jak jinak by mohl řešit pracovní i osobní problémy… Najdou na chvíli pocit štěstí v bláznovství a najdou svou osobnost, mají pocit svobody… ale člověk nemůže sám sebe dlouho klamat. Pak zaplatí daň za relativní štěstí.“ Jdou totiž za štěstím „tak vehementně, že pošlapou i to, co bylo hezké a čisté.“ Všichni, kdo jste dali filmu Post Coitum odpad! a co ohrnujete nos nad Bathory, které ještě ani nevstoupilo do kin, věnujte laskavě těch 80 minut filmu Vtáčkovia, siroty a blázni, který byl u nás 20 let zakázán. Tady totiž teprve uvidíte, jak originální filmař je Juraj Jakubisko, proč je jedním z našich vůbec nejlepších režisérů a proč převezme v Karlových Varech křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. A to natočil podle mě ještě o fous lepší film Zbehovia a pútnici! ()
JvbaliufgFILMspdfasghknvůpvhrpuigherghkfdvbbstuiohbdksgJdnůpAosigziKjghsdlkfvnsoiUtkasdfgjBvůvoIrSzhgosuihs lKasjdiruOfghs skdjfh oireutz alkdjfPTÁČCI oaiuhf lkjhapoie prhdl iafzBLAup lkůfjdBLAhpaeífáBLAz apfysh pafo pfoi fpfjkdnapfiouazeft gnvblvoiz gkjvhsovuáz vm.______________________________Tak schválně. Kdo z vás někdy nechtěl napsat takto bláznivý komentář? A proč? A proč ne. Film pro mě naprostým překvapením. Oslava bláznovství, zřeštěnosti a nápadů. Do toho skvělá vizuální stránka a skvělé herecké výkony. Časovanou bombou na dortu je nečekaný konec (teda, kdyby to neřekl ten, co ten film uváděl).Pokud se mi Bathory nebude líbit, může mne hřát, že jsem viděl od Jakubiska naprostou pecku. Nevymáčknu ze sebe pádný argument. To se musí vidět. Prostě bláznivej komentář :-) ()
Jakubisko ma velmi zvlastni cit pro videni sveta a jeho filmy jsou po rezijni strance napadite a oku lahodici. Ne vzdy jeho um smicha s dobrym scenarem nebo proste neumi sladit pribeh s vybornou vizualni strankou. Vtacikovia, siroty a blazni jsou toho dukazem, alespon v mych ocich. Vyborna Liskova hudba, ten chlap byl proste genius. ()
Galerie (14)
Photo © Štúdio hraných filmov Bratislava / Como Films Lux c. c. f. Paříž
Zajímavosti (17)
- Inšpiráciou k názvu tohto filmu bol pre Jakubiska citát z Biblie - „Boh živí vtáčkov, siroty a bláznov". (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
- Film sa natáčal v lokalitách Bradlo, Bratislava a Piešťany. (Raccoon.city)
- Ceny (výběr): Přehlídka českých a slovenských filmů Sorrento 1969: Zlatá siréna, MFF Karlovy Vary 1990: Cena FIPRESCI, Festival českých a slovenských filmů Bratislava 1991: Cena čs. Filmové kritiky. [LFŠ 2010] (Krouťák)
Reklama