Les Oiseaux, les orphelins et les fous
Birdies, Orphans and Fools
Birds, Orphans and Fools
Režie:
Juraj JakubiskoKamera:
Igor LutherHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Philippe Avron, Magda Vášáryová, Jiří Sýkora, Míla Beran, Mikuláš Ladižinský, Augustín Kubán, Jana Stehnová-ČechováObsahy(1)
Fantasmagorický příběh tří přátel, „sirotků dvacátého století“. Pro Jorika (Jiří Sýkora), Andreje (Philippe Avron) a jejich společnou lásku, židovskou dívku Martu (Magda Vášáryová) není v tomto krásném, ale ošklivém světě jiné cesty přežití než čisté bláznovství. Jedině tento „blažený stav“ jim dovoluje hledat „ztracený ráj“ – štěstí a smysl života. Jejich jedinou starostí je udržet svou absolutní spontaneitu, s níž mohou vymýšlet nejbizarnější situace a prožívat rozličná dobrodružství, která je vzdalují od nepochopitelné, absurdní reality světa dvacátého století. Bláznovská hra jim poskytne moment absolutně pociťovaného štěstí. Tam však všechno končí. Žádný člověk nemůže lhát sám sobě pořád a plamen, který pokouší, ho jednoho dne spálí. Nevinná hra z touhy po štěstí se zvrtne ve skutečné šílenství a závěrečná tragédie je otřesnou, ale logickou daní za jejich vzpouru proti světu... Film patří do kolekce Jakubiskových trezorových filmů ze 60. let (Zbehovia a pútnici, Vtáčkovia, siroty a blázni a Dovidenia v pekle, priatelia), po nichž následovala nucená odmlka na poli „velkého hraného filmu“ během následující normalizační dekády. Filmů, na jejichž atmosféře a názoru se kromě samotného Jakubiskova fantaskního a surrealisticky estetizujícího vidění odrazila především absurdní a hořká společenská situace po roce 1968. (Česká televize)
(více)Recenze (107)
Juraj Jakubisko plný života, v kultovom filme o jeho celoživotnej téme - podivných vzťahoch v podivných trojuholníkoch. Z tohto filmu tečie šťava práve nadobudnutej múdrosti. ()
Pár pěkných nápadů, ale jinak prázdno. Vesměs povedenější byly záběry, kde se nevyskytoval nikdo z ústřední trojice. Tady mi nebyla sympatická ani Vášáryová, natož pak Yorick. O myšlence filmu ani nemluvě, asi tomu měla hloubku dodat závěrečná úmrtí, nicméně nepovedlo se, aspoň v mém případě. ()
Tak tento film bol zakázaný? Nečudujem sa. Film je náročný a zaujímavý. Film má zaujímavú hudbu i obrazy, také niečo sa v slovenských filmoch nevidí. ()
Podivnost, která mě nejen dost nudila, ale vyvolávala ve mně i permanentní pocit ošklivosti. Jakýsi spád to dostalo teprve až k závěru, kdy "tragický" konec byl spíš úlevným vysvobozením z tohoto esteticky nevábného a bez ladu a skladu splácaného bizáru. Skvělá hudba Zdeňka Lišky to bohužel zachránit nemohla. ()
Lyrické obrazy, absurdní scény, přenádherná Magda Vašáryová – to jednomu stačí ke štěstí. Nezbývá mi než vzpomínat se slzou v oku na Jakubiska prehorváthového. 4/5 ()
"Už nefotografuješ očami?" Najlepší Jakubisko a film bez súvislého deja alebo príbehu, no v tom je jeho najväčšia sila. Pretože akonáhle sa Jakubisko snaží rozprávať príbeh, zlyháva. Tu to nahrádza krásnymi obrazmi, výtvarnou stránkou, silnou atmosférou a toľkou symbolikou, koľko sa mu len zo zlatých šesťdesiatych dalo vyťažiť. ()
V šialenom svete dokažu traja samotari preživat len vdaka predstieranemu blaznovstvu.Postavy vo filme rozohraju šialenu hru ktora nema šancu dopadnut dobre ale už v uvode sa dozvieme že pribeh skonči tragicky.Postavy začnu smerovat k upadku v momente ked Yoricka zatkne policia.Vo väzeni dospeje a pro prepusten na slobodu už nedokaže byt "blaznom".Začne na Andreja a Martu žiarlit a tak zabije ju aj jej nenarodene dieta nasledne spacha samovraždu.Vo fime môžme najst množstvo odkazov,hlavne na August 68 a sklamanie ktore potom prišlo.Len blazon môže byt naozaj slobodny. ()
originalni & experimentalni =/= dobry. Vizualni bordel, narvany symbolama ze by se z toho udelalo hned nekolik studentu prvniho rocniku FAMU. hodnoceni nedavam, tohle neni kulturni artefakt pro me, nemam k nemu co rict. At si to hodnoti milovnici LSD ()
Jakubisko je psychopat. ()
Filmy Juraje Jakubiska mě nikdy neoslovily a přesto, že se nikdy nezastávám komunistického ukládání filmů do trezoru, v tomto případě to asi umím pochopit. Už z oficiálního textu se dá pochopit, pokud to někomu nedojde během filmu, kdy hlavní hrdinové neustále mluví o štěstí a o způsobu, jak si ho v životě najít, o čem snímek chce pojednávat. Já ovšem vidím pouze umění za hranicí vkusu. Pominu-li, že v rámci hry dvojice mladíků strká důchodce do "krematoria", pak tu máme jinou scénu. Když se oba koupou, před dítětem se baví o velikosti "ptáka" a jedna z postav se pak holčičky (pokud to byla holka, nešlo to poznat) ptá, co dělá její otec s "ocasem". K tomu vidíme spousty sexu, nahoty a postavy nikdy neřeknou, kde berou peníze a proč nechodí do práce. Trochu mi to připadá jako reakce na americké Hippies - jen drogy, chlast, flákání. A postavy tím podmiňují štěstí. "Co nám chybí?" ptá se jedna postava, "když jsme všichni spolu." Zřejmě to tak jednoduché ale nebylo, když v závěru žárlivost převáží přátelství. Žárlivost a láska. ()
Ten Jakubisko bude asi vážně génius a taky společně s Barabášem a Solanem jedinej, kdo uměl na Slovensku dělat filmy. Blbý je, že Solan s Barabášem už dávno nežijou a na Slovensku novej Jakubisko jen tak nebude...Jeho raná tvorba je naprosto vyjímečná, už tehdá na FAMU bylo jasné, že bude udávat tempo vznikající Nové československé vlně a snímek Vtáčkovia, siroty a blázni patří mezi jeho nejzdařilejší počiny. Zezačátku, jak je již Jakubiskovým zvykem, je trochu těžké se v ději orientovat. U něj není prostě na místě ptát se na všechno ,,proč" to není podstatné a jen by vás to zbržďovalo. Od Vtáčků nečekejte nějaký složitý propracovaný děj, ale velice kompozičně a výtvarně sladěný celek, kterému na brilantnosti dodává hudba Zdeňka Lišky, která se mi tu zdá ještě lepší než kdy dřív. To, že se chtěl Jakubisko stát malířem, je tu hodně vidět a je to jedině dobře. Já osobně dávám přednost ruční dynamické kameře, která lítá všude kolem a je živá a ne zcela statická. Samozřejmě se to musí umět. Příběh se po celou dobu tak nějak zvláštně vleče a rozhodně nenudí, stopáž je tak akorát a třeba já jsem po shlédnutí neměl dost a chtěl to vidět znova. Krom toho, Vašáryová za mlada byla fakt koča. Tohle dílko vřele doporučuju, na Post Coitum zapomeňte, soustřeďtě se na Jakubiska v době, kdy ještě nebyl u konce s dechem. ()
Priveľmi bláznivé až tomu nerozumiem... natáčané kade - tade, všade kde sa dalo a nikto nezavadzal. Žánru podobenstvo nerozumiem a neviem ani oceniť tento snímok, pretože toto ide absolútne mimo mňa. ()
Baladický jakubiskov film o láske a žiarlivosti. Jakubisko s poetikou sebe vlastnou rozpráva príbeh priateľov, ktorí žijú slobodne a teda bláznivo, lebo len blázni môžu byť slobodní. Láska však prináša do ich životov zásadnú zmenu, ktorá sa však nezlučuje s ich životnou filozofiou a musí nevyhnutne skončiť tragicky. ()
Po vizuálnej stránke filmu nie je čo vytknúť, dokonca jemný potlesk pre kameru... K obsahu : Čítala som niektoré komentáre, asi sme sentsakramentsky náročný... Písal sa rok 1969 a vo filme lietali prsia, údy, prirodzenia hore-dole, asi neviete aká tá doba bola konzervatívna, prudérna?! Bozky chlapov, nespokojnosť zo životom,vražda, samovražda, basa... a to všetko v jednom filme za totolity s veľkým T. Dnes je to už málo vtedy vlastizrada. Veď ten svet sa stal takým, že nám už nestačí happy end ... Jakubisko bol vizionár, natočil snímok, ktorý je avangardný a extrémný na tú dobu. Páčilo sa mi to.80% ()
Nie príliš dlhý film, chvíľu trvá kým sa rozbehne, ale potom to frčí na plné obrátky. Nehorázne bizarná zmiešanina všetkého - filozofické dialógy, hrubozrnný pubertálny humor, poetika bláznovstva, absurdná dráma, flower power cigánky, telefónny splachovač, nahá Vášáryová ostrihaná nakrátko pomaľovaná uhlíkmi a fixkami, to všetko v prostredí rozpadávajúcich sa ruín neznámeho mesta ktoré tomu dodávajú pankáčsku atmosféru. Trochu podobné Sedmikrásky pôsobia v porovnaní s týmto výplachom teatrálne a vyumelkovane - typická mäkká slovenská filmová lyrickosť tu síce je prítomná, ale iba ako súčasť celej tejto bizarnej zmesky, kde je okamžite konfrontovaná s bizarnými sexuálnymi výjavmi či veselým hedonistickým nihilizmom, kde nie je sväté vôbec nič - či už sa jedná o Štefánika, Mao Ce-Tunga alebo Židov. Toto nie je film, ktorý by sa niekto mal snažiť pochopiť, tento film si treba užívať. ()
Dráma, komédia, absurdita... Smiech, ale aj pozastavenie rozumu ako také niečo môže vlastne niekoho napadnúť... ()
Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1991/92. ()
Měl jsem docela vysoká očekávání a ta byla v průběhu filmu stále více zklamávána. Natočit film tohodle typu tak, aby byl opravdu působivý vyžaduje spoustu originální nápaditosti a poetického cítění. Jakubisko to nahrazuje manýrou, jíž dominují bizarní (ale většinou ne výtvarně zajímavé) kostýmy, spousta polorozbitých dveří a ptáků. Magda V. je sice okouzlující, ale film nezachrání. Možná je ale film skvělý, jen mě chybí potřebné buňky na Jakobiskovu poetiku. Ať si to každý vyzkouší. ()
Šílený rozjezd, opravdu bláznivý, se přehoupne do nádherného závěru. A ta milá hudba pana Lišky! Velmi velmi umělecký film. 80%. ()
Evidentně nerozumím umění. Zato trochu rozumím lidské duši. Ten člověk má evidentně problém. ()
Související novinky
Zemřel režisér Juraj Jakubisko
Československá kinematografie přišla o jedno ze svých velkých tvůrčích jmen, ve věku čtyřiaosmdesáti let totiž v pátek 24. února v Praze zemřel legendární slovenský režisér, scenárista, výtvarník a… (více)
Psycho Film Praha 2009
„Psycho Film Praha“ je filmová přehlídka zaměřená na projekce filmů s tématy z oblasti psychiatrie, psychologie a sexuologie. 5. – 7. června 2009 se uskuteční už třetí ročník přehlídky, jehož zvolené… (více)
Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc
Už ve čtvrtek 28. května začne v pražském kině Ořechovka filmová přehlídka „Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc“. 60. léta minulého století jsou všeobecně považována za zlatou éru… (více)