Les Oiseaux, les orphelins et les fous
Birdies, Orphans and Fools
Birds, Orphans and Fools
Režie:
Juraj JakubiskoKamera:
Igor LutherHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Philippe Avron, Magda Vášáryová, Jiří Sýkora, Míla Beran, Mikuláš Ladižinský, Augustín Kubán, Jana Stehnová-ČechováObsahy(1)
Fantasmagorický příběh tří přátel, „sirotků dvacátého století“. Pro Jorika (Jiří Sýkora), Andreje (Philippe Avron) a jejich společnou lásku, židovskou dívku Martu (Magda Vášáryová) není v tomto krásném, ale ošklivém světě jiné cesty přežití než čisté bláznovství. Jedině tento „blažený stav“ jim dovoluje hledat „ztracený ráj“ – štěstí a smysl života. Jejich jedinou starostí je udržet svou absolutní spontaneitu, s níž mohou vymýšlet nejbizarnější situace a prožívat rozličná dobrodružství, která je vzdalují od nepochopitelné, absurdní reality světa dvacátého století. Bláznovská hra jim poskytne moment absolutně pociťovaného štěstí. Tam však všechno končí. Žádný člověk nemůže lhát sám sobě pořád a plamen, který pokouší, ho jednoho dne spálí. Nevinná hra z touhy po štěstí se zvrtne ve skutečné šílenství a závěrečná tragédie je otřesnou, ale logickou daní za jejich vzpouru proti světu... Film patří do kolekce Jakubiskových trezorových filmů ze 60. let (Zbehovia a pútnici, Vtáčkovia, siroty a blázni a Dovidenia v pekle, priatelia), po nichž následovala nucená odmlka na poli „velkého hraného filmu“ během následující normalizační dekády. Filmů, na jejichž atmosféře a názoru se kromě samotného Jakubiskova fantaskního a surrealisticky estetizujícího vidění odrazila především absurdní a hořká společenská situace po roce 1968. (Česká televize)
(více)Recenze (107)
Úchylná chaotická fantasmagorie. Spíše než poetická hravost je to vskutku produkt bláznivé mysli. Ty epizody se Štefánikem působí absolutně mimo. Naprostý blábol. ()
Juraj Jakubisko je můj velký oblíbenec, a proto jsem si nenechala ujít příležitost zhlédnout i tento jeho snímek. Poněkud abstraktní začátek filmu napovídal, že se nejedná o kdejakou podívanou - film vypráví neobvyklý příběh o přátelství a lásce mezi dívkou Martou a dvěma muži. Celý snímek je až neuvěřitelně nápaditý, trochu bláznivý, s překvapivým koncem a nabádá k zamyšlení nad různými otázkami, které nám život klade. Splnil všechna má očekávání a dokonce mě i příjemně překvapil svým zpracováním. Herecké obsazení je výborné. Tenhle film určitě stojí za nejedno zhlédnutí, je to nezapomenutelný zážitek. ()
Hnus! Pro mě první důkaz toho, že je Jakubisko úchyl. Film vznikl už v r. 69, ale v poslední době se hodně režisérů snaží zviditelnit tím, že natočí film násilný a šokující. ()
Viděl jsem tento film krátce po revoluci – artové kino bylo nabité, režisér s manželkou se účastnili diskuze s diváky a všichni v sále měli pocit, že se odehrává něco výjimečného. Jako každé Jakubiskovo podobenství i tohle v sobě obsahuje spoustu odkazů, i tady už se rozvíjí jeho smysl pro realistické magično… Člověk má pocit, že na plátně nesleduje herce – typově jsou tak přesní, že i z pohybů těla, stylu chůze či gestikulace může člověk odtušit, co se v nich odehrává. S odstupem času na filmu oceňuji především odvahu experimentovat, ale brutalita v něm je tak přímočará, až působí skoro snově, nereálně. Podle mě je film nejzajímavější v porovnávání s jiným Jakubiskovým dílem – Sedím na konári... To je totiž jeho nepřiznaný remake. Provokaci v něm nahrazuje poetika měkkého světla a obsazením hereckých hvězd se stírá původní kouzlo autentičnost. Sedím na konári je mnohem konformnější. ()
Geniální dílo (tehdy) geniálního režiséra a umělecký vrchol celé jeho tvorby. Film bez jediné vady na kráse: výtvarně úchvatný, obsahově provokativní, s přirozenými a spontánně hravými hereckými výkony ústřední trojice a navrch Liškova hudba. Kdo tohle zavrhuje, zavrhuje film jako umění. ()
Jakou možnost má člověk, opuštěný Bohem, dějinami, rodiči (kteří se symbolicky "povraždili navzájem" během 2. světové války), chce-li svobodně prožít svůj život? Bláznivou hru a lásku. Jenže k obojímu je zapotřebí odvahy, které se s věkem nedostává... Jakubiskův vizuální kaleidoskop je filmem spíše existenciálním než surrealistickým, ale škatulky zde opravdu nejsou podstatné. Divák je stržen proudem výjimečné obraznosti, v němž se buď jakžtakž naučí plavat, nebo se utopí hned na začátku. Musím přiznat, že půvab Magdy Vášáryové mi výrazně pomohl udržet se nad hladinou... ()
Velmi zajímavý film, původně jsem chtěl dát čtyři hvězdy, ale některé věci jsou tam moje chápání, například jeptiška střílející světlice, takže nakonec pouze tři, ale i tak je to jeden z lepších filmů Juraje Jakubiska, který klesl až ke komerčnímu Báthory. ()
Související novinky
Zemřel režisér Juraj Jakubisko
Československá kinematografie přišla o jedno ze svých velkých tvůrčích jmen, ve věku čtyřiaosmdesáti let totiž v pátek 24. února v Praze zemřel legendární slovenský režisér, scenárista, výtvarník a… (více)
Psycho Film Praha 2009
„Psycho Film Praha“ je filmová přehlídka zaměřená na projekce filmů s tématy z oblasti psychiatrie, psychologie a sexuologie. 5. – 7. června 2009 se uskuteční už třetí ročník přehlídky, jehož zvolené… (více)
Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc
Už ve čtvrtek 28. května začne v pražském kině Ořechovka filmová přehlídka „Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc“. 60. léta minulého století jsou všeobecně považována za zlatou éru… (více)