Vtáčkovia, siroty a blázni
Drama
Československo / Francie, 1969, 78 min
Režie:
Juraj JakubiskoHudba:
Zdeněk LiškaObsah
-
O lásce a bláznovství dvou kamarádů a jedné dívky Znovuzrození po 30ti letech v komunistickém trezore!První film z Jakubiskové Trilogie o štěstí je plný fikce a expresívních obrazů,kde láska, štěstí, svoboda a smrt jsou základními principy života. Nekonvenční příběh třech přátel - sirot Yoricka, a Andreja a jejich společné lásky Marty se odehrává ve světe plném násilí, cynizmu a krutosti,kde jedinou cestou ke štěstí je bláznovstvíDalšími filmy trilogie jsou Sedím na konári a je mi dobře a Lepšie by bohatý a zdravý ako chudobný a chorý. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (61)
-
fNdEsIECLE
Nová vlna omývá kotníky Jodorowskému. (Vím, trochu se mi zasekla smyčka, ale co chcete od starého člověka.) Sedíc (Ony přechodník kdyžtak opraví) v kině srdce sevřené, úzkosti jak před Posledním soudem. Přeji si být ženou, aby se mnou mluvila.(26.1.2010)
-
_mathew
Neviem....nechápem....napriek tomu, že som totálny fanúšik Jakubiskovej tvorby (samozrejme Post coitum a Nejasna sprava.... to nemohol byt Jakubisko), tento film zostáva pre mňa nerozlúsknuteľným problémom. Možno až príliš otvorený príbeh, ťažký na pochopenie, kde si má človek pohľadať niečo pre seba. Bohužial, ja som si v tom filme, okrem úžasnej vizuálnej stránky a farebnej hravosti, tak typickej pre Jakubiska, nenašiel nič navyše.(8.7.2008)
-
jaklee
Zo začiatku skvelý a brutálný úlet ale ako to prestalo mať dej začalo ma to strašne nudiť, pretože pri takýchto úletoch mi teda dejový vývin chýba.(10.12.2009)
-
Patrik200s
odpad!film vhodny pre psychopatov..bez akejkolvek zmyselnosti..jasneho deja a hereckych pozeratelnych vykonov(5.10.2009)
-
LeoH
Svet je hnusné zlé miesto, áno. Pán Jakubisko je taký malý slovenský Fellini a nová vlna je, keď sa naciká na hromadu celuloidu, áno, áno. Ani kontext doby vzniku u mě nemůže omluvit tu záplavu negativismu, nevkusného rýpání se v číchsi pubertálních obsesích (děkuji, nechci, stačily mi mé vlastní) a povrchní hry na provokaci. Co si s tím má divák počít? Může leda tak uznale pokyvovat hlavou nad tím, kolik má pan režisér originálních nápadů, jak je dokáže pěkně protlačit až na plátno a jak mu v tom ti hezcí herci hezky hrají. To u mě vystačí tak akorát na jednu hvězdičku.(9.2.2010)
-
garmon
Vtáčkovia siroty a blázni, druhý díl trilogie složené dále z filmů Zbehovia a pútníci a Dovidenia v pekle, priatelia, je příběh pomsty; formálně i obsahově je postaven na velmi zajímavém a organickém skloubení poetiky nonsensu, politických témat a hluboké existenciální roviny. Film je natočený nesmírně hravou a pestrou kamerou (Igor Luther) využívající v té době čerstvě objevené prostředky (změny formátu a materiálu, barevné filtry, přeexponování materiálu, protisvětlo, nezvyklé úhly záběrů, přiznání přítomnosti štábu atd.). Skvělou hudbu složil filmový hudební génius Zdeněk Liška (pozoruhodné jsou v ní překlápění „francouzské“ kavárenské atmosféry do bizarnosti – skřetovské studiové zrychlení sborového zpěvu pro scény s dětmi a „tragické“ téma s příznačným „liškovsky“ psychedelickým amplifikovaným cembalem). Scénář je vystavěn na motivech trojúhelníku dva muži – žena (Truffautův Jules a Jim!), na motivech, které Jakubisko opakuje napříč celou svou fimovou kariérou (maškaráda na sněhu, stařec – stařenka – hříšný světec) a na motivech, které spojují film s oběma krajními díly trilogie (postava „věčného“ revolucionáře ze Zběhů, herečka Jana Stehnová, procházející všemi třemi díly, replika „Dovidenia v pekle, priatelia!“). Samotný lineární děj filmu je založen na bohémství a zmoudření vnějškem (– vězení) a zmoudření životem (– rodina). Strašná pomsta „šaška“ Yoricka (Jan Sýkora) na Martě (Magdaléna Vašáryová) v závěru filmu je pomstou za štěstí z něhož je vyloučen a pomstou za zradu (volné?) lásky. Jakubisko napříč filmem nenápadně, ale opakovaně apeluje na západní intelektuály (zejména francouzské – dvojjazyčné transparenty odkazující k roku 1968; obsazení Francouze Phillipa Avrona známého z Lamorissova pohádkového filmu Fifi pírko do třetí postavy z ústřední trojice). S optimismem věřícím v možnost změny se strefuje nejen do fenoménů zeměpisně blízkých (slovenský nacionalismus coby všudypřítomný Štefánik), ale i do kolosů, které ostřelování zřejmě nikdy ani nezaznamenaly (emblémy velkých hollywoodských produkčních společností v bizarních nápodobách ústřední herecké trojice při taškařici na ledě). Patří k ironii dějin, že Jakubisko nejenže nemohl ve své době dokončit následující Dovidenia v pekle, priatelia, ale měl víc jak na pět let zákaz točit. To však není to nejpříznačnější – to, že je k stáru ochoten točit žánrové velkofilmy za účasti quasi celebrit a bez vůle vymknout se výrazněji komerci, představuje nejsmutnější a lidsky nejvíc trpké "zmoudření" většiny revolucionářů v umění.(12.10.2010)
-
Havenohome
Pri tomto filme som si uvedomil, že Jakubisko bol možno viac ako Fellinim ovplyvnený Godardom a francúzskou novou vlnou. Vtáčkovia sú jeho najlepším filmom. Surreálnosť s akou je film spravený umožňuje neustále opakované pozerania a hľadanie stále nových a nových významov, či už na úrovni dobovo-politického kontextu alebo v rámci Jakubiskovho autorského rukopisu. Film artikuluje nielen generačný pocit vydedencov, ktorí sa nechceli podieľať na kolaborácii s režimom budujúcim lepšie zajtrajšky, ale aj osobnú autorskú tézu o vrtkavom šťastí a potrebe bláznovstva, ktorá sa tiahne celým jeho dielom. Pocit zdravého hedónizmu je dokonale umocňovaný manieristickými výrazovými prostriedkami. Nájazdy širokouhlým objektívom podporujúce sladké závrate, melancholická hudba a anarchistický strih riadený diktátom bláznivých hier podporujú rozpoloženie hlavného hrdinu. "Prečo len smútok je to krásne, čo pretrváva?" Posledná scéna na Starom moste v Bratislave v spojení s Liškovou hudbou je pre mňa jeden z vrcholov slovenskej kinematografie.................. Pri pozeraní tohto filmu ma neustále prepadá myšlienka, aké filmy by dnes Jakubisko točil, keby nikdy nestretol Deanu?(27.5.2012)
-
brrumlaa
Nějak jsem to moc nepochopila...:/. Jako blázen si připadám spíše já.(12.5.2009)
-
Dimo
Velké překvapení co do stylu vyprávění. Nic takového jsem nečekal. Z názvu Vtáčkovia, siroty a blázni nejvíc vyniknou právě blázni, neboť obrazy, scény i chování jsou šíleně bláznivé. Pak ty vtáčkovia. Ti jsou též všude a v často hodně nečekaných záběrech, viz ptáče ve flašce, ptáče zapojené do hry kulečníku a letecký výcvik slepic. Film mě svou atmosférou konsternoval, ale nepřipoutal se ke mne. Od půlky jsem začal trochu zívat, až konec, ten probral. Musím přiznat, jako celek jsem film zřejmě nepochopil a necítím chuť jej vidět znovu. Přesto jsem rád, že jsem vtáčky viděl, v rámci Projektu 100 / 2010 v kině.(28.2.2010)
-
Barak
Blbost! Ale přiznám se, že hodnotím podle první poloviny, protože už jsem to vážně nemohl vystát, jak se tam všichni řechtali, svlíkali do naha a snažili se mezi sebou projevovat emoce. Brr....(30.6.2008)
-
bolf!k
Asi vůbec první Jakubiskův film, který se mi líbil. 80%(7.6.2009)
-
karlee
Pár pěkných nápadů, ale jinak prázdno. Vesměs povedenější byly záběry, kde se nevyskytoval nikdo z ústřední trojice. Tady mi nebyla sympatická ani Vášáryová, natož pak Yorick. O myšlence filmu ani nemluvě, asi tomu měla hloubku dodat závěrečná úmrtí, nicméně nepovedlo se, aspoň v mém případě.(22.8.2011)
-
jancidobso
Tak tento film bol zakázaný? Nečudujem sa. Film je náročný a zaujímavý. Film má zaujímavú hudbu i obrazy, také niečo sa v slovenských filmoch nevidí.(16.9.2011)
-
F.W.Colqhoun
Na film jsem zavítal do filmového klubu s cílem doplnit si vzdělání. Až doposud jsem měl z Jakubiska skoro vždy silně smíšené pocity, jež jsem přikládal tomu, že mám co do činění s mistrovými novějšími, méně povedenými výtvory (až na „Sedím na konári...“, který byl oukej). Vzdělání tedy bylo učiněno zadost, přičemž si odnáším jedno velké ponaučení – nemám rád Jakubiska. Kdyby byl film skutečně jen obraz a zvuk, bylo by to tentokrát asi za plný počet – kamera a scéna válí a hudba Zdeňka Lišky pohlcuje jako vždy. Nicméně tu jsou i další složky. Často zmiňovanou paralelu se „Sedmikráskami“ neberu – i ty jsou sice výrazově podobné, ale neschází jim nadhled, ironie a humor (jako žádnému filmu od Chytilové). Na rozdíl od těch jsou "Vtáčkovia, siroty a blázni" přes nějaké ty vtípky jaksi nepatřičně vážné a sebežerné. V záplavě nelineárních skopičin jsem se jako stébla chytal každého náznaku obsahu, kterého je ale žalostně málo a elaborované formě není důstojnou protiváhou ani náhodou. Příběh trojúhelníku se odvíjí celkem předvídatelně (dost často jsem vzpomínal * času na to během filmu bylo dost * na filmy jako "Jules & Jim", právě "Sedím na konári...", ale dokonce i na "Bandity", ha ha ha ha ha) a nadstavba sestávající z chaotických komentářů historie, bláznovství a všednosti je polívčičkou hóóódně řídkou. Přes všechno se bohužel bez přestání valí průjem různých symbolů. Celkově jsem nabyl dojmu, že by nebylo špatné, kdyby Jakubisko filmy točil, ale nepsal (a scénáře mu vybíral někdo soudný). Východoevropskému Fellinimu (který má ovšem na svědomí i takové klenoty jako Bathory a Post Coitum) jsem zatím na chuť tedy nepřišel. Ale budu zkoušet dál - i druhý den mi totiž film jaksi leží v žaludku, což přes všechno výše řečené zas tak špatné není...(27.5.2012)
-
winstonik
Juraj Jakubisko plný života, v kultovom filme o jeho celoživotnej téme - podivných vzťahoch v podivných trojuholníkoch. Z tohto filmu tečie šťava práve nadobudnutej múdrosti.(30.1.2008)
-
Sutiman
"Už nefotografuješ očami?" Najlepší Jakubisko a film bez súvislého deja alebo príbehu, no v tom je jeho najväčšia sila. Pretože akonáhle sa Jakubisko snaží rozprávať príbeh, zlyháva. Tu to nahrádza krásnymi obrazmi, výtvarnou stránkou, silnou atmosférou a toľkou symbolikou, koľko sa mu len zo zlatých šesťdesiatych dalo vyťažiť.(5.5.2011)
-
Pisoarec
Ten Jakubisko bude asi vážně génius a taky společně s Barabášem a Solanem jedinej, kdo uměl na Slovensku dělat filmy. Blbý je, že Solan s Barabášem už dávno nežijou a na Slovensku novej Jakubisko jen tak nebude...Jeho raná tvorba je naprosto vyjímečná, už tehdá na FAMU bylo jasné, že bude udávat tempo vznikající Nové československé vlně a snímek Vtáčkovia, siroty a blázni patří mezi jeho nejzdařilejší počiny. Zezačátku, jak je již Jakubiskovým zvykem, je trochu těžké se v ději orientovat. U něj není prostě na místě ptát se na všechno ,,proč" to není podstatné a jen by vás to zbržďovalo. Od Vtáčků nečekejte nějaký složitý propracovaný děj, ale velice kompozičně a výtvarně sladěný celek, kterému na brilantnosti dodává hudba Zdeňka Lišky, která se mi tu zdá ještě lepší než kdy dřív. To, že se chtěl Jakubisko stát malířem, je tu hodně vidět a je to jedině dobře. Já osobně dávám přednost ruční dynamické kameře, která lítá všude kolem a je živá a ne zcela statická. Samozřejmě se to musí umět. Příběh se po celou dobu tak nějak zvláštně vleče a rozhodně nenudí, stopáž je tak akorát a třeba já jsem po shlédnutí neměl dost a chtěl to vidět znova. Krom toho, Vašáryová za mlada byla fakt koča. Tohle dílko vřele doporučuju, na Post Coitum zapomeňte, soustřeďtě se na Jakubiska v době, kdy ještě nebyl u konce s dechem.(23.11.2006)
-
Arcipes
Postava Juraje Jakubiska (resp. Deany Horváthové) je mi rok od roku méně a méně sympatická. Takové debakly (co se kvality týče) jako Bathory a hlavně Post Coitum mě nechávají s pusou dokořán a vyvrženou potravou na televizní obrazovce. Když jsem shlédl Bathory, říkal jsem si: Staré dobré časy! Ty časy, kdy Jakubisko točil filmy jako Vtáčkovia, siroty a blázni. Film, který zaujme svou členitostí a barevností. Netypické obrazy a absurdní scény, herecké výkony a přenádherná Magda Vašáryová – to vše je perfektní a nemá chybu. Nezbývá mi než vzpomínat a litovat.(1.4.2010)
-
Peenugirl
Po vizuálnej stránke filmu nie je čo vytknúť, dokonca jemný potlesk pre kameru... K obsahu : Čítala som niektoré komentáre, asi sme sentsakramentsky náročný... Písal sa rok 1969 a vo filme lietali prsia, údy, prirodzenia hore-dole, asi neviete aká tá doba bola konzervatívna, prudérna?! Bozky chlapov, nespokojnosť zo životom,vražda, samovražda, basa... a to všetko v jednom filme za totolity s veľkým T. Dnes je to už málo vtedy vlastizrada. Veď ten svet sa stal takým, že nám už nestačí happy end ... Jakubisko bol vizionár, natočil snímok, ktorý je avangardný a extrémný na tú dobu. Páčilo sa mi to.80%(18.7.2011)
-
Wrr
Juraj Jakubisko je můj velký oblíbenec, a proto jsem si nenechala ujít příležitost shlédnout i tento jeho snímek. Poněkud abstraktní začátek filmu napovídal, že se nejedná o kdejakou podívanou- film plný fikce vypráví neobvyklý příběh o přátelství a lásce mezi dívkou Martou a dvěma muži. Celý snímek je až neuvěřitelně nápaditý, trochu bláznivý, s překvapivým koncem a nabádá k zamyšlení nad různými otázkami, které nám život klade. Film splnil všechna má očekávání a dokonce mě i příjemně překvapil svým zpracováním. Herecké obsazení je výborné, kvalita zvuku je horší, ale celkový dojem to moc nekazí. Tenhle film určitě stojí za nejedno shlédnutí, je to nezapomenutelný zážitek, takže mu dávám "plný počet bodů."(25.8.2008)
78%
Hodnocení uživatelů
Fanklub filmu
Premiéry
Nevhodný mládeži do 15 let
| V kinech ČR od: | 27.09.1969 |
|---|---|
| V kinech SR od: | 27.09.1969 |
| Na DVD od: | 01.12.2004 Bonton |