Smrtelné stroje

5/10 - páč je to úchvatný náznak úchvatného bizáru. Bohužel, pod bombastickou trikovou stránkou a atraktivním designem i akcí se skrývá typický vopruz, který vás přestane zajímat zhruba v polovině. A přitom je tam tolik super možností, fakt! Rozhodně mě mnohem víc zajímala podzápletka "ohyzdný zombie-kyborg vychovává zjizvenou holčičku v úchylně hračkářském doupěti" než ústřední "megapadouch vyrábí megazbraň aby ovládl celý svět". Bohužel, tvůrcům chyběly koule i větší nezávislost, takže blockbusterový tradicionalismus válcuje všechny zajímavé vedlejší linie i pozadí moc hezky načrtnutého postapokalyptického světa (což se vyplatilo, v USA výdělek patnáct mega, hahaha). Líto je člověku všech postav (ukradené jsou člověku úplně všechny) i jejich představitelů (všichni vesměs vypadají jako výběr z modelingového katalogu). No, taky je to zbytečně dlouhé a ani Junkie XL není v tradiční formě. Za vidění každopádně Smrtelné stroje stojí - už jen proto, že prostě skvěle vypadají a pod všim tim balastem se nachází spousta zajímavého potenciálu. Strašná škoda, že nebyl využit... a po kolosálním neúspěchu v kinech už nejspíš ani nebude. (22.04.2019)

Už jen kvůli té opulentní výpravě, i když digitálně notně vytuněné, a kvůli bizarním "gilliamovským" obrazům to stojí za to. Je to přesně ten druh pohádky jakou můžu všemi deseti. Fantaskní dalekobudoucí svět změněný k nepoznání, akcí nabitý fantasmagorický děj, fascinující vizuálno, patos i infantilita v mezích snesitelnosti, tak trochu něco jako Mad Max pro starší děti, škoda že jsem něco takového nemohl vidět ca ve dvanácti. A o čem že to vlastně je? Zjednodušeně o tom, jak se spojené síly tibetočínskoindickobělošskočernošské říše utkají v souboji na život a na smrt s pojízdným multikulti Londýnem, který do té doby jezdil pustými pláněmi Evropy, kde pojídal tamnější výrazně menší pojízdná městečka. Zdá se vám to šílené? Správně, je to šílené. A dějově samozřejmě mnohem pestřejší než můj zjednodušený popis. Smekám před fantazií tvůrce knižní předlohy. Nejzajímavější postava: o první místo se svorně dělí roboticko-démonický drsňák a korejská mužena v červené. Nejprotivnější postava: s přehledem a velkým náskokem vítězí emařský diblíkovitý holkokluk v hlavní roli. I tak moje minimálně 90% spokojenost. (25.02.2019)

Vidím, že ostatných to moc nechytilo takže bude plávať proti prúdu, ale čo už. Mne sa to páčilo. Verím, že v Jacksonových rukách by to bolo oveľa lepšie žrádlo, pretože nováčik Christian Rivers to natočil presne podla šablóny. Chýbalo mi tam niečo prekvapujúce, nejaká lepšia akcia, lepší dych berúci záber čo ma posadí na zadok ale hold, doteraz Rivers len pomáhal točiť druhý štáb v Jacksových filmoch. Tak či tak sa mi to ľúbilo. Bavil ma príbeh, bavili ma postavy, bavila ma Junkieho dunivá hudba a hlavne stroje a svet, ktorý tu platne ešte nebol. Nie je to tak velkolepe ako to mohlo byť, ale funguje to, dokáže to upútať a aj menej známe mena (Hera Hilmar) potiahnu film dopredu. Škoda, že je s toho prepadak, rad by som si pozrel dvojku, každopádne za skromnejší rozpočet tvorcovia ponúkli celkom vymakaný a neokukaný svet strojov. 75% - 4* (14.04.2019)

Nemůžu už déle zůstat mlčet, film se mě nelíbil a neskutečně mě rušilo, že roli ultimátního namachrovaného bouráka zastává pětadvacetiletá padesátikilová asijatka s poměrně krátkým sestřihem, která se od té doby co vstoupí na plac nosí jako hovno na košuli. Dále zde hrají mladí krásní kluci, kteří mají někteří dlouhé vlasy a když jim teče do bot, tak je nějaká ženská vždy zachrání. Začínám být opravdu solidně v téhle bezpohlavní době zmaten, cítím že se hranice mezi ženami a chlapama jsou setřeny a chlapi hrajou ženské a naopak. A proto by například lásce mezi Hester Shaw a tím homosexuálním týpkem věřil jen naprostý najiva co v životě neviděl třeba Hříšný tanec. Hrozně se bojím jakým směrem se bude filmový svět vyvíjet. Tohle byla pro mě téměř nekoukatelná kravina. 20% (04.03.2019)

Neviem, kto je Hera Hilmar. Doteraz som počul len o Here na pečenie. Ale na moje počudovanie sa na tak incestnom ostrove, akým Island dozaista musí byť, rodia aj pozerateľné tváre, hoci zase pŕrr, žiadna sláva, je to nevýrazná severanka, výzorovo i herecky. Ale nevadilo mi pozerať sa na ňu, pretože drvivú väčšinu času mala na sebe šatku, ako by bola z Al Káidy. A potom tu bola ešte Leila George. To tiež neviem kto je, ale našťastie šatku nemala. No a potom tu bolo ešte pár chlapov, ale na tých som nepozeral. (15.12.2018)