Pěkně blbě

Komedie, která velice připomíná tvorbu Judda Apatowa, který je specialistou na vulgární, ale ve výsledku citlivé filmy ze života. Zde se setkáváme s pakistánským stand up komikem, který se zamiluje do sympatické Američanky, ale v rámci rodinné tradice vztah musí ukončit. Vše se změní ve chvíli, kdy dívka upadne do kómatu a hrdina se seznámí s jejími rodiči. A převážně na "vztahu" této trojice, stojí větší část filmu a jsou v ní ty nejvtipnější momenty z trochu přepálené dvouhodinové délky. Právě ta bude pro většinu diváků tím největším problémem, protože film je nejen dlouhý, ale má i velice pomalé tempo a vše se odvíjí v rytmu vtipných dialogů, ze života. Pokud divák přistoupí na fakt, že se nejedná o prvoplánovou romantickou komedii s typickým průběhem až do zdárného happy endu, film si vyloženě užije a v mnoha ohledech i dojme. (15.10.2019)

Na filmech, které vycházejí vstříc masovému vkusu samozřejmě není nic špatného. Tím, že se chtějí líbit (byť třeba řeší dosti bolestivá témata) a nekladou divákovi žádný odpor, pouze stavějí do nonkonformní pozice kritika uvědomujícího si, jak je s ním manipulováno. S Pěkně blbě jsem proto měl podobný problém jako s loňským hitem ze Sundance Tohle je náš svět. Ve filmu odvážně spojujícím observační komedii o střetu různých pohlaví a kultur (s humorem založeným po vzoru stand-up vystoupení na glosování každodenních situací) a melodrama je ale přeci jen méně banality a více opravdovosti. Prvním vítaným porušením romanticko komediálního schématu je nečekaně brzy přicházející rozchod, který zároveň nepředstavuje to nejhorší, co do vztahu ústředního páru zasáhne. Po náhlém žánrovém obratu sice středobodem filmu zůstává vztah, ale nikoliv chlapce a dívky, ale jednoho z partnerů k rodičům druhého partnera. Úvahy, zda jde o řešení originální, či zbabělé a vůči jedné z postav dost necitlivé, nejsou moc relevantní při vědomí, že takhle nějak to ve skutečnosti proběhlo. Film sice po změně tónu, jež může připomenout některé z komediálních dramat Jamese L. Brookse, zcela neztrácí humor, ale je vážnější, dojemnější a méně egocentrický než jiné romantické komedie od mladých tvůrců. Rodičům je věnováno skoro stejné množství pozornosti jako dětem, jejichž sebestřednost a nepřipravenost na život si uvědomujeme o to zřetelněji. Nečekaná změna perspektivy, se kterou znamenitě pracuje také Aziz Ansari v Master of None, nás tak stejně jako hrdiny vede k přehodnocení toho, na čem v životě skutečně záleží. Neschopnost nebo neochotu Emily a Kumaila vnímat nastalou situaci z pohledu toho druhého film důsledněji rozvádí v posledním, mírně repetitivním aktu lehce natahovaného snímku (což je ale nešvar většiny filmů natočených nebo produkovaných Juddem Apatowem). Tvůrci se svými postavami rádi tráví čas a nechávají je vést dialogy trvající často o pár minut déle, než je potřeba. Po většinu času se nicméně drží ústředního tématu „lásky navzdory“ a nikdy neodběhnou od hlavní dějové linie na tak dlouho, aby vyprávění ztratilo tah a začalo nudit. Většinu dějových odboček se jim nadto daří zužitkovat v emocionálně silném finále, kdy vám zásluhou střídání hledisek nebude záležet jen na osudu ústředního páru, ale také mnoha postav okolo nich. 75% (03.07.2017)

Takové romantické drama, kdy zpočátku je film romantický, ale následně se mění v drama. Kumail Nanjiani je jako hlavní hrdina fajn, je to takovej milej chlapík, který nechce zklamat svou rodinu, ale zároveň chce být s ženou, kterou miluje. Bylo hezké i seznamování se s rodiči Emily. A napětí až do poslední minuty, jak to vlastně dopadne. Na konci jsem byl mile překvapen, že se jedná o film natočený podle skutečného života Kumaila a Emily. (28.08.2022)

Od Nabúchanej ma žiadna Apatowina natoľko nezaujala, ako práve Big Sick. Originálny námet pre romantickú komédiu, i keď tých stand-up vtipov mohlo byť viac. Ale nekorektný vtip o 11. septembri fakt potešil... Tvorcovia si na seba zobrali celkom slušné sústo, pretože skutočne netušíte, ako sa tieto komplikované vzťahy môžu nakoniec vyvŕbiť a je iba dobre, že viaceré veci ostali otvorené a nešlo sa cestou akéhosi náhleho precitnutia smerujúceho k jednoznačnému happy endu. Obaja herci sú perfektní, chémia funguje, nepôsobia ako zo žurnálu a keďže produkoval Apatow, tak sa neriešili nejaké morálne dilemy ohľadom sexu na prvom rande, čo je tiež iba dobre. Vlastne všetky rozhodnutia v tomto filme sú správne. (04.01.2020)

Nejlepší romantická komedie roku a to bez nadsázky. Hlavně tedy proto, že je The Big Sick jednou velkou dvouhodinovou srdceryvnou přehlídkou životních příhod sympaťáka Kumaila Nanjiani. A taky proto, že si ke spolupráci přizval mojí oblíbenou Zoe Kazan a jak se posléze ukázalo jako podstatnější, ba přímo kardinální, hlavně její filmovou maminku Holly Hunter, jejíž emotivní scény jsou zkrátka úchvatné a užíval jsem si každou minutu. Těšil jsem dlouho a shlédnutí si i tak neúmyslně prodlužoval, o to větší skvost jsem však dostal. (15.09.2017)