Špína

Ve světle českých komedií typu Strašidla nebo Padesátka, v nichž je motiv znásilnění nechutně a amorálně využíván coby zdroj nevkusného humoru, je nutno zdůraznit důležitost toho, že v současné domácí kinematografii existuje i takový snímek, který se traumatem žen ze znásilnění zabývá zcela seriózně a psychologicky. Ke cti mu slouží věrohodní herci ztvárňující převážně výrazně nesympatické postavy, silná atmosféra podtržená nevábným prostředím ústavu i kamerou malující depresivní chladné obrazy a několik emocionálně působivých scén. Ne až tak působivý je však samotný děj, způsob jeho vyprávění a vykreslení konkrétních klíčových situací. Diskutabilní nevěrohodnost úvodního aktu znásilnění nevyplývá nutně z toho, že při něm dívka na svou obranu nekřičí, nýbrž že si násilník vybere k onomu činu mimořádně riskantní okamžik, v němž by eventuálně mohl být snadno prozrazen. Že hlavní hrdinka mlčí o svém napadení je ospravedlnitelné možnými obavami ze zahanbení, leč film se tímhle zabývá příliš povrchně, neb nenechává hrdinku mluvit ani o svých pocitech. V závěru dotyčná sice tvrdí, že nechce být považována za oběť, nicméně snímek samotný ji jako oběť prezentuje devadesát procent stopáže, takže ani nemůže být vnímána jinak. Z filmu to skoro vypadá, jako by oběti znásilnění neměly jinou možnost než se zcela psychicky zhroutit a stát se trvale utrápenými troskami toužícími po sebevraždě - a nepomůže ani pobyt v léčebně, kde se člověk setká jen s neschopnými psychiatry, elektrošoky a pacienty v podobě vulgárních deviantů. Tímto zveličováním prohlubujícího se zoufalství pak film vytváří bezútěšné pocity bezvýchodnosti, namísto toho, aby působil terapeuticky, ukázal jak s takovými pocity pracovat a jak traumata překonávat. Jisté zadostiučinění sice přichází na úplném konci, ale jen velmi zjednodušené a velmi mírné. Potenciální interpretací je ta možnost, že Špína ukazuje odstrašující případ a že oběti sexuálních násilníků by se neměly bát jít s pravdou ven. Hlavní význam Špíny každopádně i přes její pokulhávající zpracování spočívá v zásadním přispění do diskuze na společensky závažné téma sexuálních útoků a jejich důsledků, což se rozhodně cení. (25.02.2018)

Předpremiéra Febiofest, konečně měl někdo odvahu v česko-slovenském prostředí zpracovat toto závažné a velmi časté téma z reálného světa. Tvůrcům gratuluji, tak pravdivé, psychologicky velmi dobře zvládnuté. Film Špína vzniklý v česko-slovenské koprodukci získal v německé Žitavě cenu saské ministryně kultury za nejlepší režii v konkurenci 130 filmů. Více na http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live-kulturni-servis/468827/cesko-slovensky-film-spina-ziskal-cenu-na-nemeckem-festivalu.html?utm_source=blesk.cz&utm_medium=copy (20.04.2017)

Formanov PRELET po Slovensky a trochu inak. Silná atmosféra, ktorá ma pohltila. Absolútna ignorácia a nezáujem personálu psychiatrickej liečebne bol zobrazený verne (o tom tu ale nie). Práca s nehercami a slovnik dnešnej Slovenskej mládeže. Autenticita filmu pre mňa na 100%. Pre mňa osobne najlepší Slovenský počin tohto roka. P.S. Keby malo Slovensko oskara, dal by som ho za hlavnú rolu Morávkovej a za vedľajšiu Holubářovi (ktorý bol úžasný aj napriek ojedinelejšiemu výskytu) (13.12.2017)

Vlastně vůbec nevím, jak to mám hodnotit. Na jednu stranu mě to vůbec nenechalo chladnou, na stranu druhou se tomu nedá odpustit ta halda nesmyslů. Nejvýrazněji je to vidět na vykreslení psychiatrie, kde funguje jednou volný režim, jindy z vás udělají zeleninu asi podle toho, jak se to zrovna do filmu hodí. Navíc jsem vcelku alergická na to, když něco, co by z toho mělo vyplynout, v dialozích násilně říkají samotné postavy. Kdybych to brala čistě z toho pocitového hlediska, tak je to ale pomalu na plný počet. (22.06.2020)

SPOILER! Myslím, že som bol dnes svedkom posunu slovenskej kinematografie na úroveň ostatných krajín V4. Vyzreté, prepracované a strhujúce spracovanie zaujímavej témy. Nevadí, že dialógy šušťali papierom. Oceňujem, že sa film celý čas zameral len na prežívanie Leny a nie aj na toho chlapa. To by asi oslabilo drvivý emocionálny účinok príbehu na diváka. Asi to mali nazvať "Do pi.e", lebo toto slovné spojenie sa tam opakuje snaď 100x. Dodáva to autenticitu a vystihuje bezvýchodiskovosť situácie. Až dnes som si na plno uvedomil, aká je Bratislava nevľúdna. (22.06.2017)