Ogniem i mieczem
With Fire and Sword
Ohňom a mečom
Režie:
Jerzy HoffmanKamera:
Grzegorz KędzierskiHudba:
Krzesimir DębskiHrají:
Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...
První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.
Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.
Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...
Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc...
(oficiální text distributora)
Recenze (187)
Dlouho mi trvalo, nez sem si film pustil, protoze to jednak neni jeden film, ale ctyri 50 minutovy dily a jakmile ma film takle dlouhou stopaz, je mi jasny, ze to bude nuda. Jenze nebyla. Samozrejme se v kazdem dilu najde slabsi chvilka, ale ty silne jednoznacne prevladaj a celej film dokaze skvele zaujmout. Ale je fakt, ze velkolepe pusobi jen bitvy, ty jsou skvele natoceny, se spoustou lidi a skvelou hudbou, ale zase misty film pusobi dost levne, to kdyz se dej odehrava nekde v lese, protoze to vypada jak u nas na chalupe. Co se tyce hercu, tak ackoliv ani jednoho neznam, zahrali to slusne. Nejvic me zaujal Wiktor Zborowski v roli rytire, kterej prisahal, ze sejme tri hlavy jednou ranou. 5* nedam z jednoho duvodu a to je ten, ze jsem se obcas ztracel ve vztazich mezi nekterejma postavama a u nekterejch jsem vubec nevedel jak se jmenujou a ani sem nevedel o co ze to valci, protoze o tyhle casti polskejch dejin nic nevim a ty jejich jmena byly desne slozity a taky jsem za chvily musel prepnout na dabing, ta polstina se neda poslouchat. ()
Skvělé. Nacionalistické, heroické, velkolepé. Takové si představuji národní filmy o historii a slávě národa. A kdo jiný by měl točit filmy o historii Polska, než Poláci. Pár docela dobrých bitev, nějaká politika a intriky, přátelství, nepřátelství, zrada a hlavně láska, se vinou celým příběhem. Taky něco tureckého nabodávání na kůly a podobných lahůdek. A skvělá vědma nebo čarodějnice. Film se mi moc líbil. ()
Polská historie a Henryk Sienkiewicz, to je silná kombinace. A pokud se přidá i filmové plátno je nejeden důkaz, že funguje i toto. Ohněm a mečem je zatím asi posledním zfilmovaným počinem a jako vždy velmi dobrým. Obávám se, že nic podobného v české kinematografii nenajdeme, maximálně Vávrovu historickou trilogii a ta zavání spíše ideologickým přizpůsobením historie než romantickým vybájením. S tímto filmem mám však problém, že se příliš neorientuji v ději a pletou se mi jednotlivé postavy. Nevím, nakolik je to mou chybou a nakolik tvůrců. ()
Prvni dil Sienkiewiczovy trilogie, ktera ovsem byla natacena pozadu. Svym filmovym pokracovanim rozhodne ostudu nedela, po dlouhe dobe zase poradny valecny historicky velkofilm. A ta polstina je proste dokonala... a soundtrack jakbysmet, ten rozhodne doporucuji... BTW pro potreby televize byl film trosku prodlouzen a nastrihan do ctrydilne "miniserie", kazdy dil cca 50 minut... ()
,,REBELIE SE HASÍ KRVÍ, NE DOHODAMI“...... /// To bylo tenkrát, než přišel mor a Švédové..... Seriál (4 díly), v němž se historie míchá s dobrodružstvím, nesází ani tak na rozborku vztahů mezi pány a rody, jako spíš na čest, chrabrost a romantiku rytířský lásky. Odpadá tak spousta keců o politikaření, z boje kozáků o svá práva se nedělá takový drama a místo toho tu je spíš vtipnější postava pana Zagloby, jehož ,,klika“ dostat se z problémů je obdivuhodná. Mám slabost pro (historický) charisma M.Zebrowski i pro sexistický zjev I.Scorupco stejně jako pro (dodržený) slovo šlechtice. A tak závěrem přemejšlím, jakej je rozdíl mezi tímhle a opěvovanou Hrou o trůny. Tady není fantasy svět. Nikdo nemůže říct, že Henryk Sienkiewicz je horší pisálek než George R. R. Martin. Anglie nebo Polsko – to je fuk. A tady jsem se dočkal i pořádný davový válečný scény! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) 787 stránek románu ,,Ohněm a mečem“ od Henryka Siekiewicze je na mě moc. 2.) Jsem čestný muž a šlechtic. 3.) Jdu k holiči a potřebuju zjistit, jakej je rozdíl mezi účesem pankáče a kozáka. 4.) Potřebuju v rychlosti zbavit někoho ďábla. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ * ()
Galerie (79)
Zajímavosti (14)
- Jerzy Hoffman plánoval sfilmovať dielo ešte v časoch socializmu, no cenzúra to nikdy nepovolila pre protiukrajinské posolstvo literárnej predlohy. V roku 1987 sa naskytla šanca získať súhlas od štátnych orgánov (ministerstvo kultúry dokonca udelilo na film dotáciu), no projekt napokon skončil na poličke. Sponzorov sa podarilo získať až v roku 1996 a natáčanie sa začalo o rok neskôr. (Arsenal83)
- Tento a dva předchozí filmy, natočené podle knižní trilogie Henryka Sienkiewicze, se produkovaly v opačném pořadí. Nejstarší film z této trojice, Pan Wolodyjowski (1969), vychází ze závěrečné knihy, druhý film, Potopa (1974), byl natočen podle druhého dílu a podkladem pro nejmladší film, Ohněm a mečem (1999), byla první kniha. (džanik)
- Ukrajinskí intelektuáli zhodnotili film tak, že sa mu nepodarilo odstrániť Sienkiewiczovu protiukrajinskú rétoriku, ale zároveň dodali, že vzhľadom na povahu diela to ani nebolo možné. (Arsenal83)
Související novinky
Megahity z Moskvy
Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)
Reklama