Reklama

Reklama

Ohněm a mečem

  • Polsko Ogniem i mieczem (více)
Polsko, 1999, 175 min

Režie:

Jerzy Hoffman

Předloha:

Henryk Sienkiewicz (kniha)

Hrají:

Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...

První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.

Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.

Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...

Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (187)

AGAMENON 

všechny recenze uživatele

Tento film jsem poprvé zhlédl v listopadu 99 na dnech Polského Filmu a již tehdy se my to hrozně líbilo (sem zatížený na velkofilmy). Ve stejném měsíci byli v kinech uváděni i Vikingové, přičemž Ohněm my přišlo mnohem výpravnější než druhý jmenovaný (dodnes nechápu za co vysolily 120 melounů). Film se točí okolo milostného trojúhelníku a samozřejmě vzpoury kozáků podporované Tatary. Herečtí představitelé podávají dobré výkony, bojová choreografie je taktéž dobrá, ale co je opravdu vynikající je hudba (hlavně se my líbil živelný motiv jízdy a smutný při její porážce), je trochu podobná (kozácká hudba) tomu co předvedl Franz Waxman v Taras Bulbovy (jde v podstatě o podobný námět-Kozáci proti Polákům). Zamiloval jsem se do těžké jízdy, která je něco mezi legionářem a andělem (trochu připomínají japonské feudální válečníky). Jen nechápu proč byl zakoupen do našich kin Pan Tadeáš, místo Ohněm a Mečem (vznikly ve stejném roce), který nejen že je mnohem výpravnější (8 mil. oproti 3,2 mil. Pro Tadeáše) a bojechtivější, ale je natočen podle notoricky známé předlohy (pokud se nepletu je to povinná četba), naproti tomu Mickiewicz není u nás příliš znám. ()

Z0oMb3E 

všechny recenze uživatele

Poriadna dávka filmového umenia. Poriadna dávka histórie v nie tak vzdialenej lokalizácii. Poliaci sa fakt pochlapili a natočili echt výpravný veľkofilm, na ktorý sa dá aj pozerať. Masové scény, dobové kostými a neokukaní herci robia z filmu pastvu pre oči všetkým hltačom dobových filmov ako som napríklad aj ja. Jediná chybička krásy tu spočíva v rozkúskovaní filmu na štyri časti. Chápem, že film bol natáčaný skôr pre televíznu projekciu, no zaplatiť nejakému šikovnému strihačovi a snímok by lámal rekordy aj v návštevnosti kín. Nevadí, takto majú poliaci vlastnú verziu Adama Šangalu. To, že vojnové scény postrádajú mnou tak vyhľadávanú taktiku a umenie boja bol tiež malý nedostatok. No z druhého pohľadu toto nieje film čisto o vojne a bojoch. Jeden/dva nedostatky však nahrádzajú mnohé kvalitky ako výborná typológia hercov, skvelý dej a už spomínaná autenticita. Celkovo však máme na európsku produkciu veľmi vydarený snímok ktorý si zaslúži aj opätovné zhliadnutie. ()

Reklama

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Tak mám m za sebou nejdražší polskej film. Výpravou mi to připomíná nechvalně proslulý český filmy z dob nomalizace -- Žižka, Hus a podobný propagandy. Tady to propagandou sice nesmrdí, ale smrdí to strašným retrem. Na to, že je to film mladší než Titanic, tak je to teda retro jako prase. Dějově docela příjemně zamotaný, ani mi vlastně nevadilo, že to má 3 hodiny, je to koukatelný. Hromadný bitky takový spíš zmatečný. Co mi přišlo strašně ftipný, tak že všichni chlapi (poláci, ukáčka, tataři) nosej knírky jak za mlada :o) ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Hodnotenie po polovici seriálu: Ohňom a mečom je raz výpravný veľkofilm, inokedy čistý televízny projekt. Prvá časť bola väčším sklamaním, druhá začína monumentálnou bitkou, ktorá skončí skôr ako sa poriadne rozbehne. Projektu dominuje pátos a sktatkovitosť a celkovo mu chýba chytľavá atmosféra. Ženská hrdinka je iba krásnou pasívnou ozdobou, chlapi sú bez výnimky nesympatickí, čo je ale spôsobené podivnou mentalitou týchto ľudí v tomto časovom období. Ďalej nič objavné neočakávam, OaM je stávka na divácku istotu. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Mně určitě bližší než většina obdobné západní produkce. Podobně jako Rusové i Poláci rádi točí příběhy ze své historie a často si za materiál berou klasiku a nedopadá to tragicky. V porovnání a Panem Wolodyjowskim (Potopu jsem neviděl) je znát i pokrok techniky natáčení. Jedna výtka. Není to vina autora předlohy, dané je to pochopitelně dobou vzniku, ale místy je to takové moc čisté, archaické. V pohádce nebo ve fantasy bych to pochopitelně neřešil, tady si toho všimnu spíš. Je to na lepší tři, ale dám čtyři, protože to, že se k historii vracejí, Polákům závidím. To když se podívám na běžnou skladbu českých filmů nimrajících se v hhh-loupostech... ()

Galerie (79)

Zajímavosti (14)

  • Tento a dva předchozí filmy, natočené podle knižní trilogie Henryka Sienkiewicze, se produkovaly v opačném pořadí. Nejstarší film z této trojice, Pan Wolodyjowski (1969), vychází ze závěrečné knihy, druhý film, Potopa (1974), byl natočen podle druhého dílu a podkladem pro nejmladší film, Ohněm a mečem (1999), byla první kniha. (džanik)
  • Natáčalo sa v Lubline (kaplnka Najsvätejšej Trojice), Varšave (Pevnosť légií varšavskej citadely, Wilanów, Młociny), Krakowe (lom Skałka Twardowskiego), Sierpci (Múzeum mazovských dedín), Zielonke a v obciach Klimkówka, Zubczyca Górna (Oravský etnografický park), Ojców (Krakowská brána), Sułoszowa (hrad Pieskowa Skała), Biedrusko, ako aj v pevnosti Biskupin. Natáčacie obdobie trvalo od 6. októbra 1997 do 28. júna 1998. (Arsenal83)

Související novinky

Megahity z Moskvy

Megahity z Moskvy

19.04.2009

Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)

Reklama

Reklama