Společenství vlků

Když pominu fakt, že jsem se díky filmu dozvěděl několik zajímavostí, jako třeba že Karkulka arachnofobií rozhodně netrpěla, v lese kam chodívala rostly metrové houby, měla mizernej vkus na chlapy i na vlky, vyprávěla nudné pohádky a její babička byla doslova holka z porcelánu, tak zůstane slátanina a za mě hodně nepovedená variace na klasickou pohádku, kde když se měnil první vlkodlak, tak jsem nejdříve myslel, že to má být nějakej sup bo co (jasné je to starej film, ale ne zas tak starej, aby člověk začal hádat, že místo vlka bude sup) . Karkulka je sice pěkná holka, buchtu má v košíčku a v ruce pořádnej nůž, ale to na horor nestačí. Tuhle chlupatinu si už podruhé nepustím a i ta hodina a půl se táhla až moc. (20.10.2014)

První půlka se mi docela vlekla, pořád tam někdo někomu vyprávěl nějakou historku… Od prvního pohledu mi připadala divná babička - její protagonistka, kterou jsem nemohla z hlavy dostat jako mazanou vyšetřovatelku z To je vražda napsala, zdála se mi až moc babičkovská a fádní. Časem to dospělo ke vskutku netradiční parafrázi na Červenou Karkulku s prvky hororu (vyjíždějící jazyk, zbytek vlasů v hořícím krbu). Takže když se Rosaleen zeptala vlčího muže, proč má tak velké ruce, následovala nevinná odpověď: „To abych tě lépe obejmul“, což ale v daném kontextu působilo mrazivě. S tímle Společenstvím vlků bych zavyla hned. (07.07.2008)

Nechoď holčičko, nechoď do lesa, vlci jsou hladoví a skrývají se v nejrůznějších úkrytech i podobách. Stačí pár kroků z cesty a smrt pro tebe bude vysvobozením. - Pohádky mají ze všech žánrů nejblíže k hororům a Společenstvo vlků tento rozdíl smazává ze všech filmů nejvíc. Poeticky nádherné a s hudbou která řekne více než tisíc slov pohltí každého stejně jako ty nejtemnější lesy. 9/10 (29.10.2007)

Fantasy nemám extra rád a táto rozprávka je prekvapujúco zlá. Škoda, že tvorcovia vrhli toľko námahy do príbehu, ktorý nemá taký potenciál, aký predpokladali. Občas nejaká tá metafora, metonymia, citát (napr. Nikdy nevybočuj z cesty), ale mimo toho toto dielo vnútorne krváca, je v kŕči. Keby si mám vybrať z dvoch čarodejníckych príbehov Spoločenstvo Vlkov a Valerie a Týden Divů, tak určite siahnem po českom filme (v ktorom je aj erotický a životný koncept rozvinutejší do širších podôb). (02.08.2013)

Prostředí filmu je technicky zvládnuto velmi dobře. Autentičnost pohádkového vzhledu je velice pěkně přeneseno na několik chaloupek, které jsou velmi chudě zařízené, vodu berou z malinkaté studny na náměstíčku, v lese mají důl. Samotný les je průchozí jen po pěšinkách, protože všichni jsou si vědomi, že když odbočí z cesty, tak je čeká nejspíš smrt v podobě vlčích útoků, kteří často dáví jejich dobytek. A uprostřed toho lesa žije jedna stará babička. Chvílemi mi připadalo, že má sklony k feminismu a vlastně celý film se nese v podbarvení sexuality, která v některých pasážích zní i dost krutě a směšně. Jenom vás chci hlavně upozornit, že tento film v žádném případě nesrovnávejte s pohádkou o Červené karkulce. Protože až na pár náznaků s ní nemá zajisté nic společného. Babičku zde nikdo nesežere, místo vlka taky máme vlkodlaka, Karkulka není zas až tak nevinné děvče atd. (12.11.2009)