Režie:
Neil JordanScénář:
Neil JordanKamera:
Bryan LoftusHudba:
George FentonHrají:
Angela Lansbury, David Warner, Stephen Rea, Sarah Patterson, Susan Porrett, Terence Stamp, Jim Carter, Georgia Slowe, Brian Glover, Graham Crowden (více)Obsahy(1)
Společenství vlků působí povědomě až do okamžiku, kdy si hrdinka obleče červenou kápi, vydá se přes hustý les za babičkou a musí si dávat pozor na vlky. Pak pochyby zmizí a lze si tuto svéráznou variaci na Červenou Karkulku vychutnal se vším všudy. Vztah mladé dívky Rosaleen s její babičkou dalece přesahuje hranice vytyčené pohádkou, stejně jako mluvící vlk není jen místní kuriozitou. Podmanivý film Neila Jordana (Hra na pláč, Snídaně na Plutu) nabízí otevřeně psychoanalytickou hru s jednoduchým pohádkovým příběhem, v níž je všechno podřízeno propracované vizuální stylizaci, netradičnímu vyprávění a především důmyslným dialogům. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (166)
Pořádně psychomagorní, mozkomatoucí film. Ze začátku jsem si dost dlouho říkala, co to je za blábol a jestli má vůbec cenu to dokoukávat, ale postupem času mě to začalo zvráceně bavit, u hostiny s těhotnou návštěvou jsem se chechtala a na konci už jsem si říkala, že jestli to ta holka okamžitě neudělá, tak toho vlka pomiluju sama. ()
Vizuálně a atmosféricky lahodná (výprava prý sežrala většinu rozpočtu), zasněně gotická pohádka o sexuálním probuzení Červené Karkulky. Děj původní pohádky bylo samozřejmě třeba poněkud roztáhnout, což se děje mj. pomocí vložených příběhů o vlkodlacích (z povídkové sbírky Krvavá komora) a rámce s hrdinkou snící celou dobu v posteli. ()
Mystický příběh kolem Červené Karkulky, která dospívá a objevuje svět i nebezpečí kolem. Nebezpečí lásky, smrti i vábení neznámých mladíků. Příběh není zcela jasný, ale výtvarné středověké pojetí s prvky pohádky, jsou kouzelné. Je to kočkopes, protože se střídá krutá realita i dětský sen. Chvíli se zasněně díváte na záběr plný duhy a za chvíli Karkulka sleduje smrt nebo milování svých rodičů ve světnici. Líbilo se mi dospívání Karkulky, živočišné triky i Angela Lansbury, která jako babička Karkulky, stále svoje vnouče strašila a varovala před mladíky, kteří mají srostlé obočí. Báseň na konci skrývá mnoho pravdy. ()
A kdopak by se vlka bál? Kdepak tahle Karkulka… Sny jsou fajn věc, reflektují naše tužby, niterné pocity, silné zážitky atp. (viz Freud). Copak se asi zdá jednomu děvčeti v rozpuku po přečtení hororového čtení? Neil Jordan o tom natočil perfektní ujetost v lehce surrealistickém hávu, která je zpočátku vcelku o ničem, ale cca. od půlky se konečně chytne příběhu o Karkulce, kterou spíš než cokoliv jiného zajímá, jak se s vlkem spustit. Když ujetost, tak pořádná – přeměny vlka á la The Thing Johna Carpentera, useknuté hlavy a končetiny. Filmu nijak neškodí jeho stáří a spíš mě děsí myšlenka, co by se stejným námětem vykouzlili dnes, při vší té snaze mít co největší divácký záběr. Asi něco ve stylu letošního výplachu o Karkulce Red Riding Hood režisérky Catherine Hardwicke. 80% ()
Neviem. Aj ma to trochu mrzí, ale proste ma to nechytilo. Po hereckej stránke fajn, atmosféra tiež, aj výprava. Vcelku zaujímavý, jemne realistický (ale nie vyložene hororový) pohľad na slávnu rozprávku. Ako mnohé rozprávky, aj táto je vlastne, keď sa nad tým zamyslíte, riadne krvavá, brutálna a drsná, ale neuvedomujeme si to, pretože to od detstva máme zavedené ako neškodnú rozprávku... pritom nič nie je ďalej od pravdy. Ale ak máte radi realistickejšie (ale nie vyložene hororové) rozprávky (napr. Snehulienku so Sigourney Weaver), pozrite si to. ()
Galerie (94)
Photo © Carlton International Media
Reklama