St. Nicholas Is in Town
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Petr HapkaHrají:
Daniel Douda, Eliška Balzerová, Josef Abrhám, Alena Mihulová, Kateřina Kaira Hrachovcová, Pavel Nový, Barbora Hrzánová, Igor Smržík, Pavel Chalupa (více)Obsahy(1)
V nemocnici na malém městě se odehrávají převážně příběhy dospělých. Nikdo z nich se zrovna nenachází v úspěšném období života, mají porouchané vztahy, nedaří se jim v práci. Hořkost z nich dělá lidi nepříjemné, a tak i třináctiletý uličník dostává kapky od každého, koho potká. Ne neprávem si vyslouží přezdívku Lže a krade, ale podezření na něj padá i ve chvílích, kdy je nevinný. Jenže zrovna tenhle kluk si usmyslí, že udělá radost jedné smutné holce. A protože je 5. prosince, slíbí jí, že do nemocnice přivede Mikuláše. To ovšem znamená, že se musí dostat ven. A pod bystrým zrakem vrchní sestry to nebude nijak snadný úkol. Tenhle souboj s nejistým výsledkem má ale v závěru jedno jisté – všichni jeho aktéři pomalu otvírají oči a jako zázrakem otvírají svá obrněná srdce a prožijí chvíli vzájemného porozumění. (Česká televize)
(více)Recenze (162)
“- Sestřičko, nemám horečku? Pořád slyším zvonění…. Pořád se mi zdá, jak venku někdo vyzvání… - Venku chodí Mikuláš…“ Venku chodí Mikuláš a otevírá lidská srdce, i ta zdánlivě studená, i ta údajně pro kriminál zrající… A mistr Kachyňa nám o tom tiše vypráví, bez zbytečného patosu, s poetikou sobě vlastní. A mistr Hapka kreslí svým klavírem něžné obrázky zimní romantiky, z níž zní to andělské zvonění… ()
Městem chodí Mikuláš a roznáší dárečky, za to v nemocnici na dětském oddělení jeden takový "dáreček" leží coby pacient. Ani z něj, ani z většiny dospělých postav člověku moc do smíchu není. V tomhle televizním filmu Karla Kachyni totiž děti sice hrají důležitou roli (chodí převlečení za Mikuláše, anděla a čerta, kouří na záchodě či smutní na nemocničním pokoji), ale jinak je to celé takové nahořklé. Nahořklé, jako život (nejen v nemocničním prostředí) někdy bývá. Přesto k uším zdejších pacientů i tamějšího personálu doznívá Mikulášovo zvonění a otevírá lidská srdce... ()
Na to, že jsem od toho čekal pěknej film pro děcka o Mikulášovi, jsem se asi dost spletl. Místo toho tady máme tragické figurky od alkoholika, osamělé vrchní sestry, platonicky zabouchlé sestry až po opuštěnyho fracka. A tihle 4 spolu furt něco maj, různě, ať už je to dělání naschválů, kouření cigaret, neopětovaná láska, sockování cigaret a kafe, až po pár dobrejch skutků. A jako i když se u toho moc smát nedalo, tak to bylo aji docela zajimavy... ()
Příběh z nemocničních chodeb, kde se ozvěna plíží za každým Vaším krokem. Příběh opuštěného kluka a dětí,které tráví čas v nemocnici příběh alkoholického lékaře, příběh starší a přísné zdravotní sestry ... a do toho mikulášská nálada. Je to smutné, nostalgické, veselé, místy člověka zamrazí, aby nakonec přišlo pohlazení po duši.. Sestra zjemní, doktor omezí pití, kluk který se jeví jako místní sígr chce udělat Mikuláše malé ubrečené holce........ Mám tenhle příběh ráda. Je předzvěstí vánočního času a začínajícího adventu :-) ()
Je to zvláštní reflektovat tohle bolestné drama jako film dětský, což tu řada komentátorů dělá. Z jakého důvodu? Že má dětského hrdinu? Že se odehrává během Vánoc? Že ho někteří z diváků poprvé zhlédli v dětství? Tyhle argumenty se mi zdají jako vršení absurdit. Bolestně nádherné komorní drama Karla Kachyni natočené podle scénáře jeho osvědčeného spolupracovníka Jana Procházky se přeci vzpírá všem těmto motivům interpretace. Mám pocit, že degradovat tenhle snímek na ,,dětský film" či dokonce na ,,nenáročný příběh" je tou největší nespravedlností, které se může dílu pana Kachyni dostat. Už jen ta témata - rozpady rodin, závislosti, alkoholismus... Já bych naopak řekl, že film Městem chodí Mikuláš je jedním z nejlepších polistopadových televizních filmů a rozhodně tedy filmem, který jako jeden z mála postihuje tu zvláštní smutně nostalgickou náladu období Vánoc, kterou všechny ostatní snímky, tvůrci i média obecně přehlížejí a záměrně ignorují. Takhle vypadá (možná skutečná) tvář vánočních svátků - anebo je to možná alternativa ... mnoha lidem je právě v tomhle období povinné veselice a dobrodiní nejvíce smutno... ()
Galerie (6)
Zajímavosti (6)
- Ve scéně, kdy sestřičky shání doktora, Pipka (Alena Mihulová) nadiktuje telefonní číslo 26 318. Kateřina Hrachovcová na telefonu vytočí čtyřku a poté zcela jiné číslice, načež telefon zazvoní. (hermiona)
- Televizní premiéra filmu se odehrála v roce 1992, do kin se snímek podíval až v roce 1996. (M.B)
- Jan Procházka společně s režisérem Karlem Kachyňou napsal tento filmový scénář podle vlastní povídky „Lže a krade“ v roce 1969. K jeho realizaci už ale na úsvitu normalizace, kdy Procházkovo jméno figurovalo mezi zakázanými umělci, dojít nemohlo, a tak musel Kachyňa počkat dalších 20 let, než se k tomuto projektu svého dvorního scenáristy mohl vrátit. (Letní filmová škola)
Reklama