Práče

Průměrný film s dobrými hereckými výkony. Představitelé dětských Marie Magdolenová jako Marijka, ale především Michal Koblic jako Franta Bureš - Práče, zvládli své role lépe, než mnozí z dospělých herců. Vladimír Hlavatý jako velitel moc přesvědčivý nebyl a na Vladimíru Menšíkovi již bylo vidět, kam budou jeho budoucí role směřovat. (27.10.2006)

Film o chlapci Františku Burešovi (Michla Koblic), který se schodou okolností stal členem prádelnického oddílu. Byl to nezbedný chlapec, který nerad poslouchal, chtěl pouze bojovat a přesto ho všichni okolo pořád rozmazlovali. Nakonec díky němu byla odhalena skupina Němců, která dodávala při dobývání Dukelského průsmyku dobré informace své armádě. Dalšími členy prádelníků byli: desátník Krupka (Vladimír Hlavatý), velitel oddílu, zvaný Slepejš, svobodník Šamonil (Gustav Valach), kuchař Pekárek (Vladimír Menšík), veselá kopa, a vojíni Heller (Oldřich Musil) a Gallo (Martin Ťapák). Zajímavou postavou byl nadporučík Zlonický (Stanislav Remunda), který byl povolán do první linie při dobývání, ale který si zároveň uvědomaoval určitou nesmyslnost, amatérismus a neskutečná jatka této akce. Nechutné bylo, když ho malý František odmítl, když ho slyšel mluvit o strachu, že tam jde. Chudák. Občas zábavné, občas plné akce. (06.08.2010)

Československý válečný film odehrávající se na jaře roku 1945, kdy je během osvobozování koncentračních táborů v Polsku nalezen malý chlapec. Opuštěného hocha Františka Bureše (M. Koblic) se ujme skupina československých vojáků zabývající se praním prádla pro armádu a tam chlapec pomáhá s potřebnými pracemi a dostává i lekce z vojenského výcviku. Práče, jak je hoch nazýván podle kluků ozbrojených praky během husitského povstání, velmi touží po skutečné bojové akci a ochotně doručuje alespoň depeše. Jeho nápadná touha aktivně se zapojit do probíhajících bojů, je odměňována úsměvy přátelských vojáků, jimiž je obklopen. V rolích vojáků, kteří se k práčeti chovali otcovsky a s velkým pochopením jeho nelehké situace, se objevil vždy dobře naladěný V. Menšík, vedoucí skupiny V. Hlavatý, G. Valach, M. Ťapák či B. Záhorský. Z důstojníků se představil nadporučík S. Remunda a major M. Holub. Přestože snímek pojednává o neveselé době, kdy sice už bylo jasné, že konec války se blíží, ale Němci stále urputně bojovali, z filmu pana K. Kachyni sálá optimismus, naděje a lidskost, neboť válečné útrapy jsou odsunuty do pozadí a celková situace je viděna dětskýma očima. Pan Kachyňa proslul svou úspěšnou spoluprací s dětskými herci a tento film tuto jeho schopnost jen potvrzuje. Snímek vyzařuje pohodovou a odlehčenou atmosféru, ale obsahuje i dramatickou složku, v níž oddíl z prádelny zneškodní skupinu německých špionů, k jejímuž odhalení přispěl též i malý František. Film mi v některých ohledech připomíná jiné dílo z Kachyňovy kuchyně, a sice o něco mladší Ať žije republika. V závěru filmu nedokázali vojáci skrýt stopy dojetí, neboť právě spolu s Rudou armádou překročili československé hranice a mohli tak konečně začít osvobozovat svou vlast. Práče je jedno z prvních Kachyňových filmů, které následovalo hned po legendárním Králi Šumavy a domnívám se, že už v těchto svých počátečních dílech si nastavil pomyslnou uměleckou a filmařskou úroveň hodně vysoko a celý život se jí držel. (19.11.2023)

Jakožto milovník českých válečných filmů (samozřejmě kromě Klíče a dalších paskvilů) jsem si tenhle snímek nemohl nechat ujít. Atmosférou mi trochu připomínal Krále Šumavy a Ať žije republika. Druhému zmiňovanému nesahá ani po kotníky, ale s prvním se může směle měřit (teda krom míry propagandy, tam Král Šumavy vede). Herecké výkony jsou přizpůsobené mladšímu publiku, nejlepší je pochopitelně Menšík (já toho chlapa fakt miluju, kam strčí čumák, tam je o zábavu postaráno). Velmi dobrý herecký výkon předvedl také Michal Koblic, který dospělým hercům zdatně sekunduje. Jelikož se však jedná o film pro děti, plný klišé, dávám jen čtyři hvězdičky, protože po bok Ať žije republika ten film postavit nemůžu. (30.07.2010)

Po všetkých tých depresívnych a tragických vojnových filmoch dobre padne Kachyňov pohľad detskými očami ako VOJNA HROU. Chlapec Franta, sirota z koncentráku, je celkom veselý, šikovný a vo vojenskej práčovni pomáha, ako vie. To mu veľmi skoro už ako vojakovi elévovi nemôže stačiť, no nevie, že zbrane deťom do rúk nepatria a tak mu často ide o holý život. Aj to je ale brané skôr rozprávkovým štýlom a tak som sa ani trochu neobával, že by sa mu niečo mohlo stať. Optimistický film o vojne s Menšíkovým humorom a dobrými detskými hercami mi síce nepriniesol maximálny zážitok, ale nadpriemer to určite bol. –––– To jsou takový baráky a do těch zavírají lidi, víš? Kolem je plot z drátú a nikdo nesmí ven. Všichni mají hlad a chtějí domů. (05.06.2015)