Dukla 61

Je to velmi konzervativní, přímočarý film, který za prvních deset minut stihne použít všechny expoziční klišé, co jsou, a ve stejném duchu pokračuje. Neschopnost najít pro situaci unikátní řešení vyplývající ze specifik námětu a místo toho volení nejtypičtějších postupů je tu všudypřítomná. Ale nakonec asi i díky tomu ten film na základní rovině funguje a zjevně svou zprůměrovanou kvalitou oslovuje velké množství diváků, což je nakonec vždy to jediné, o co Česká televize usiluje. Jasně - mohlo by to být syrovější, mohlo by to odhodit rodinnou linku, mohlo by to udělat hodně věcí, aby z toho nebyl jen film dobrý na ČT - ale to se nikomu nechtělo. Další fádní spotřební zboží, jehož bezobsažnost je nakonec nejintenzivnějším dojmem. Nejsem naladěný na notu "Buďme rádi, že to vzniklo." Naopak - že vzniká tahle imitace kvality pro nenáročné publikum je důvodem, proč Česká televize coby producent a koproducent táhne kvalitu tuzemské tvorby kontinuálně dolů. 55 %. (30.05.2018)

Že ten po všech stránkách vynikající první díl filmu bezprostředně po závěrečné scéně zabijeme mluvícími hlavami pamětníků (při vší úctě nicneříkajícími), to napadlo autory, nebo nějakého troubu z ČT? Celkově to nicméně vypadá, že Ondříček po několika výtvorech různé kvality vyzrál v režiséra, který umí udělat film jako ze známých českých tvůrců málokdo, resp. skoro nikdo, a který si (konečně!) umí vybrat tvůrčí kolektiv. Scénář, reálie, scéna, dramatický sled, Taclík(!) s Issovou, oběma mladými i všichni další. Skvěle pojatá hudba, jak dějová, tak doprovodná. Na tv film skvělá kamera a střih. A ačkoli jsme podobný příběh mohli ve všech jeho složkách stokrát vidět např. v běžné americké produkci, teprve tady ho vidím vyprávěna tak, že se mě opravdu může dotýkat, což samozřejmě není dáno jen objektivní kvalitou, ale také konkrétním vztahem mezi divákem a dílem - především ale musí jít o film, ke ktrému je mi vůbec možno si nějaký vztah (nezaměňovat prosím se "vztahem k postavám") vytvořit. Dukla61 je takovým filmem. (A Enšpígle, když už jsme u toho šajnu, tak ne, Issová nepřehrává, to jen možná tobě chybí srovnávací materiál z reálného světa.) (27.05.2018)

Jsou tam věci, které mi zabránily prožít to emotivně. Krkolomné pokusy o ostravštinu. Já vím, že je to detail, ale rvalo to uši a znedůvěrohodňovalo celý snímek. Herci měli mluvit buď obecnou češtinou, nebo si filmaři měli vybrat ostravské herce. Konec konců Metanol - podle mě mnohem silnější záležitost - ukázal, že na Ostravsku výborní herci jsou. A to i ti, kteří v Metanolu hráli štěky. _____ Marta Issová, kterou mám jinak ráda, mě nijak nepřesvědčila, že je ráznou a životem obroušenou ženou. K čemuž nepřispívalo, že byla v každém záběru perfektně nastrojená, učesaná a nalíčená jako z obálky nějakého cool retro magazínu. A ostatní ženské taky. ____ Klišovité postavy bez specifických rysů, jako třeba komunistický ředitel šachty a mydlící se pár. ____ Špatný zvuk, kdy jsem fakt některým větám nerozuměla. ____ To, že na šachtu údajně mohl sfárat asi každý, kdo šel zrovna kolem, jako hrdinův syn, kterého vzali na šichtu ani ne po minutě, když před tím nikdy na dole nebyl. ____ Špatné herecké vyjádření mladšího páru. ____ Nesnášenlivost a dokonce i rvačka mezi havíři a záchranáři. Proč by jim havíři měli nadávat do "ku*ev záchranářských"? Vždyť přece věděli, že oni jsou tu pro ně. Důlní záchranář je jedno z nejrespektovanějších povolání a jestli to někdo ví zatraceně dobře, tak jsou to právě havíři. ____ Tvrzení, že havířské roby nechodí do práce a zůstávají doma. To se na mě nezlobte, ale tohle nebyl obecný jev. Jsem z rodiny s několika havíři už po generace a sice u babičky to pravda byla, tak u tety ne. ____ Ten snímek není špatný, rozhodně ne, ale šel až příliš snadnou scénáristickou cestičkou. Vybral si tragédii příšernou, což mu už do začátku nahrálo body - a proč ne, ono i sfárat do dolu je hrdinství, a to v něm ani nemusí hořet - ale obalil to do nejjednoduššího klišé bez nějakých svých nápadů. Líto těch pamětníků, kteří tam mluvili a jejichž smutek a slzy - hlavně v závěru - snímek využil jen ke ždímání emocí. /můj komentář č. 2 600/ (06.06.2018)

Pokud se snažíte představit život havířovských horníků prakticky na ploše několika dnů, zákonitě tím vznikne něco na úrovni mýdlové opery. O tomto důlním neštěstí jsem nic nevěděl, a díky tedy za osvětu a její velmi dobré ztvárnění. Zato život ústřední filmové rodiny byl zvládnut o úroveň hůře, takže nakonec jdu s hodnocením o hvězdičku níže, jinak by to bylo spíš na tři a půl. (Beata Hlavenková napoprvé při filmové hudbě velmi pěkně, příjemné osvěžení domácích hudebních standardů.) (03.06.2018)

Tohle se České televizi fakt povedlo a v jistých ohledech to tvůrci dotáhli až za hranice klasického českého filmu. Zatímco první díl je klasicky seznamovací a rodiny havířů vykreslovací, dvojka pořádně vezme za koule a i přes typickou úspornost výpravy je to výborně zvládnuté jak režijně a kameramansky, tak i herecky. Český film má obecně problém vyvolat napětí a thrillerové a akčnější pasáže kvůli omezenému rozpočtu působí většinou spíše úsměvně. Tady - i díky skutečné události, kde nebezpečí nebylo výbušné, ale smrt přicházela pomalu a postupně - tomu tak není a onen nepříjemný pocit navozen klaustrofobní kamerou a přirozenými hereckými výkony je velmi hmatatelný. Určitě stojí za to vydržet a nenechat se odradit pomalejším rozjezdem, který je však pro lepší sžití s postavami potřeba. (14.07.2019)