Teroristka

Postava Janžurové je vynikající. Zábavně dojemná i dojemně zábavná hrdinka jako vystřižená ze světa Agathy Christie. Když si chodí stěžovat na hlasitou hudbu nočních mejdanů, je mírná, zdvořilá, ale tak neústupně spravedlivá, až se na zabití jeví spíše ona sama než únavně jednobarevný padouch. Místní kápo, podnikatel a nadsamec, který čachruje s pozemky, využívá starostku a řídí domobranu: větší klišé komunální politiky snad neexistuje. Daleko působivěji přitom vystihuje třaskavé napětí mezi vetřelci na motorkách a starousedlíky z osady zaprvé vyladěná filmová výprava, zadruhé řetězec vzájemných sousedských schválností. Vrchol podívané představuje ozbrojená konfrontace, která by se dala pojmenovat Dívka s pistolí na třetí. Najednou se rodí divadelní veselohra jako vyšitá, se situačními gagy, vtipnými slovními přestřelkami i stupňovaným černým humorem. Stačí zmínit kouzelnou etudu Janžurové s puškou a telefonem či její starosvětskou omluvu příští oběti „Neberte si to osobně“. Právě pro takový okamžik z rodu břitké konverzační frašky stojí Teroristka za investici do vstupného. Bohužel poté znovu spadne do kazatelské morality, kterou zčásti zachraňuje už jenom úsměvná rebelie zahrádkářů vůči cyklistům odkazující k Sedmi statečným. Dvě úzce související vady na kráse zkrátka Teroristka ani pod hereckou bravurou neschová. Jednak vratkou dramaturgickou stavbu, kvůli níž film zahodí takřka celou úvodní část, jednak polovičatou žánrovou stylizaci. Kdyby se posunula ostřeji k bizarní komedii, pomohla by jak omezené zlodušské postavě Martina Hofmanna, tak dírám v logice. Protože motivace veškerých mstitelů jsou na vražedné melodrama přece jen dost chabé, kdežto pro bláznivější nadsázku by stačily bohatě. (22.03.2020)

Mírná źánrová neukotvenost může působit jako neschopnost tvůrců rozhodnout se, kterým směrem se chtějí vydat. Překvapivě to filmu spíše prospívá. Na české poměry s nebývalou nadsázkou řeší kruciální problém části obyvatel jedné osady. S Tarantinovským šmrncem přistupuje k násilí a schopnost jeho realizace vkládá do rukou učitelky ve výslužbě. Nepoužívá systém mladého, zdravého a pro všechna bojová umění trénovaného hrdiny, kterÿ by právo na pořádek šel hájit ve většině ostatních snímků. Nejen, že sebojí jít poměrně novátorskou cestou zcela nehrdinského hrdiny, ale dokonce posouvá hranice možného ještěo notný kus dál a do role mstitele staví osobu, která by z mnoha důvodů měla patřit na čelná místa mezi nejslabšími. Stává se tak luxusním českým kotrapunktem ke všem nezničitelným americkým hrdinům především z kresleného světa. Nebudu tvrdit, že mě překvapila Iva Janžorová, ta hrála vždy a všude dobře. Velkým překvapením filmu je Pavel Liška, který se snad konečně po dvou dekádách vymanil ze zajetí své jediné role - idiota. (19.10.2019)

TV/// Obsazení 10/10 Děj 9/10 Hudba 9/10 Akce 8/10/// PLUS: naprosto excelentní "Janžurka", výborný Hofmann, který v poslední době předvádí jeden lepší výkon za druhým, dobře napsaná postava pro Kristínu Svarinskou, Liškova postava překvapivě sedí do filmu, skvělá hudba dobře dotváří "žánrovou" atmosféru, třebaže tím jasně napovídá a vede diváka, od toho hudba ostatně taky může být MÍNUS: v závěrečné třetině je to víc parodie, než cokoliv jiného (ale alespoň jsem se nasmál), Dyková děsné přehrává, v závěru se vlastně prazvláštně chovají všechny postavy/// Shrnutí: První český revenge western? Opravte mě, jestli se mílím, ale tohle je čistá žánrovka, tedy skoro čistá, nebýt to výrazná komedie, skoro parodie. Nicméně jako komedie to působí skvěle, nasmál jsem se a pobavil ohromně moc a jako drama - i když opět spíš černohumorné - je to funkční. Scéna, kdy učitelka vejde do domu místního mafiána (divák ví), vytáhne krabičku se zákuskem, pod níž jsou náboje (divák tuší) a obě postavy toto dění komentují je fantastické a napětím jsem nedýchal. Skvělé, jen víc žánrových filmů prosím./// Celkem 90%/// (05.06.2020)

Film, který v rozhodujících chvílích utíká k nadsázce jako k argumentu své neškodnosti, i když veškeré implikace jsou totalitárně děsivé. Táhnou to herci, kterým se občas povede vtip, ale je fakt strašidelné, jak moc se u toho lidi chtějí smát. Sice jsem z toho neměl morální kocovinu jako z Teorie tygra, to ale především proto, že mi nebylo jasné, co z filmu má přesně vyplývat. Jak moc se snaží vztahovat k našemu světu a jak moc chce čerpat z frustrace lidí? Protože to očividně dělá, ale v jaké míře a proč vlastně? Není nic horšího než představa "obyčejných slušných lidí, co berou spravedlnost do vlastní ruky", protože kam to může vést, jsme viděli nedávno, když se jiný senior stal prvním českým teroristou a málem to vedlo ke smrti desítek nevinných. Pán to taky myslel dobře a taky myslel na přežití svojí komunity, kterou je potřeba ochránit proti iluzorním a karikovaným "vetřelcům". Měl jsem možnost po filmu debatovat s diváky v rámci akce Bio skeptik Městské knihovny, kde se všichni hlásili k tomu, že 1) veškeré násilí ve filmu je nadsázka a nemá být bráno vážně a 2) poučení filmu je, že lidi musí dodržovat pospolitost a přiměřenými prostředky se bránit. Což je nesmírně bizarní, protože film nenabízí jediný "přiměřený prostředek" a veškerá řešení jsou založena na zcela nadměrném násilí (které podle diváků nic neznamená) nebo náhodě - a nikdo z přítomných nebyl schopný ten rozpor nějak komentovat. (Dál spolery.) Teroristka nabízí problém a protože nechce z Janžurové udělat vražedkyni, volí deus ex machinu, která vše vyřeší. To nechává konflikt v podstatě otevřený a odpověď nenabízí - a před titulky je naznačeno, že se systém uzavřel do nekonečného cyklu, kdy vyhrožovat násilím je jediné, co může alespoň hypoteticky vést ke zlepšení systému. Což by asi mohl být platný politický statement, kdyby si ho film uvědomoval. Jenže protože hranice nadsázky, parodie a výpovědi jsou (záměrně?) zcela zamlžené a neexistující (aby se filmu nedalo nic vytknout pod rizikem osočení z přílišně doslovného čtení?), nejde než pokrčit rameny. V důsledku film neříká nic o ničem, nicméně je svědectvím o paralyzovanosti a impotence "slušných Čechů", kteří své argumenty i řešení částečně vědomě směřují mimo realitu do světa nehmotné nadsázky, a pak se diví, že se jim nedaří navigovat v prostoru mimo svou hlavu. (05.04.2019)

"Bez kvalitního pokání nemůžeš dál páchat." Nemám rád arogantní zmrdy, kteří točí zeměkoulí, ale lokální zloduch Mach mě naprosto dostal. Ten byl prostě skvělej při uplácení, vyhrožování, slibování i schopnosti dostat každou do postele. Tam mi dal pocítit moje nedostatky. Mach na tu zábavu naštěstí není sám. Mě bavili v podstatě všichni bojovníci za klid - od učitelky s brokovnicí po partyzánku s lepidlem. A přestože jsem byl tradičně na straně odboje, o jehož beztrestnosti mám vážný pochyby, tak naprosto respektuju Machův motobiatlon jako základ obrany země. Má to sice nějaký ty mouchy, logika si občas zahapruje, ale mě absurdita celý tý situace hodně bavila. (09.11.2021)