Obchod na korze

(1001) Pamatuji si, že když jsem film viděla před mnoha lety poprvé, tak mě velmi výrazně poznamenala scéna snu - a to dokonce tak, že snad každá věc, kterou jsem od té doby napsala, v sobě obsahuje snovou scénu, dnes už je často přetahuju i do bdělosti. Když bych měla říct proč, tak asi proto, že sen je velmi prostý způsob, jak z prozaického útvaru vyrobit poezii, okomentovat skutečnost jinak, aniž by se její podstata změnila. Obchod na korze se kromě poezie mění také na divadlo, a na jaké! Takový krásný dramatický trychtýř člověka pohladí po srdci, aby ho tedy následně svým obsahem rozcupoval na kousky. -"Já... já tomu nerozumím. Vy jste moudrý člověk, pane Katz, co se to tak najednou stalo?" -"Já nejsem moudrý. A nepřišlo to najednou." (07.02.2015)

Celkom zvláštny pocit pustiť si tento film pri 70. výročí SNP. Film ako protest a kritika všetkých totalitných ideológií je o to dôležitejším a prelomovejším dielom, že bol natočený pod cenzárou jednej z nich. Veľmi silný zážitok, ktorý umocňuje mrazivá hudba a fenomenálne výkony Kaminskej a Kronera. Prostý, jednoduchý dej ako hodnoverný obraz doby, ktorý sa časom zmení na vynervovanú drámu s krutým koncom. 85%. (07.09.2014)

Žánr komedie mi k hlavní myšlence a závěrečnému rozuzlení filmu moc nepasuje. Stejně tak pozvolný a odlehčený začátek snímku s neuvěřitelně houstnoucí a gradující atmosférou ke konci filmu. Ale v každém případě je to výborné dílo, těžící zejména ze strhujících hereckých výkonů Jozefa Kronera a Idy Kamińské a také hudby Zdeňka Lišky. Bezchybné není, ale doporučuju ho všem, kteří se zajímají o historii, hodnotné československé filmy anebo prostě těm, co dokáží ocenit kvalitní drama. Jen bych chtěl upozornit Čechy a to zvláště mladší ročníky jako jsem já; dobrovolně se přiznávám, že jsem někdy té rychlé slovenštině nerozuměl :-( (06.12.2008)

Obchod na korze jsem viděl naposledy ještě dávno před maturitou, už poprvé na mě hodně zapůsobil a dlouhá léta jsem se neodhodlal k opakovanému zhlédnutí. O to víc mě tento týden potěšila příležitost zajít si u 100. výročí slovenské kinematografie na speciální promítání tohoto filmového klenotu přímo v židovské synagoze v Košicích. Filmu možná lze z dnešního pohledu vyčítat pomalejší tempo, minimálně do scény prvního setkání Tóna s paní Lautmannovou jakoby film postrádal větší dramatičnost a scény z rodinné pijatiky se mi zdály trochu dlouhé, na druhé straně brzy poté jsem si uvědomil, jak má zdejší celistvé vyprávění velký význam, protože s pečlivým vykřeslením doby, prostředí a postav, o kterých se toho zde hodně dozvíme, nás pak ještě víc dokážou osudy hlavních protagonistů ve vypjatých momentech zasáhnout. Společné scény excelentního Jozefa Kronera a ne méně vynikající Idy Kaminské uprostřed malého židovského krámku v období Slovenského štátu vytvářejí hodně silné lidské drama... V souvislosti s tématem lidských osudů postižených dobou mi hodně působivé připadá i to, že ústřední hrdinové zde neskončí jako oběti válečných poprav, střel nebo násilných transportů, ale stávají se oběťmi spíše nepřímými a vrchol tragedie se zde odehrává v uzavřeném prostoru. I když se Tónovi daří schovávat paní Lautmannovou před nemilosrdným zákonem, sám se už neschová před konfrontací s lidskými běsy na náměstí ani před zevnitř vypuděnou touhou zachránit si v první řadě vlastní kůži, která s propadnutím démonu zvaného alkohol při krutém poznání začla svádět nezastavitelný boj s dosavadním hrdinstvím a dobrosrdečností. Už jen kvůli poslední půlhodině, která mě pocitově znovu rozsekala, nemohu jinak, než zůstat i s odstupem času u plného hodnocení. Výtvarně okouzlující snové scény, doprovázené jako vždy dechberoucí hudbou Zdeňka Lišky, k tomu v úžasném kontrastu ještě více zesilňují už tak silný emocionální zážitek. Klenot nejen československé, ale i evropské kinematografie... [90%] (11.11.2021)

Tragédie malého člověka v soukolí velkých dějin jako svazek dvou lidí, kteří si vzájemně nerozumí. Tedy, Idě Kamińské jsem občas nerozuměl ani já, a ne jen když si mumlala něco v jidiš. Famózní výkon předvádí zejména Jozef Króner a byl zato se svojí hereckou partnerkou po právu oceněn zvláštní cenou na MFF v Cannes. A jak už to tak u nás bývá, po velkém úspěchu skončil film na dalších dvacet let v trezoru... (16.08.2011)