Obchod na korze
The Shop on Main Street
Obchod na korze
Kamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Ida Kamińska, Jozef Kroner, František Zvarík, Hana Slivková, Martin Hollý st., Elena Zvaríková-Pappová, Martin Gregor, Adam Matejka, Mikuláš Ladižinský (více)Obsahy(1)
V roce 1942 přijímá fašistická vláda tzv. Slovenského štátu norimberské zákony. Zabavené židovské podniky předává do rukou prověřených slovenských občanů. Truhlář Tono Brtko (Jozef Króner), poctivý a slušný člověk, pod nátlakem chamtivé manželky a vysoce postaveného švagra neochotně přijme arizační dekret na galanterní krámek stařičké paní Rozálie Lautmannové (Ida Kamińska). Polohluchá paní nechápe, co se v zemi děje, a považuje Tona za svého pomocníka. Doma a na veřejnosti ovšem Brtko předstírá, že „arizuje". Ve skutečnosti u paní Lautmannové renovuje letitý nábytek, zatímco ona o něj pečuje jako o syna. Nadejde však den, kdy všichni Židé z městečka obdrží předvolání k transportu a Tono musí přiznat barvu... (Česká televize)
(více)Recenze (518)
"Všetkým pre výstrahu!!! všetkých židobolševikov, slobodomůrárov, plutokratov a kadějaků havět pochytáme a s nikým sa niebuděme mazliť.....Kuchára sme už lapli, teraz ho zavreme do klietky, potom ho dáme na pranier a potom ho zastrelíme ako psa, alebo obesíme....alebo oboje" Na filmy jako je tento se opravdu těžko píší recenze....od vesnické tragikomedie postupně změní do něčeho co by jsem nazval jako "nůž do zad slovenské první republice" a graduje těžkém pyschologickém dramatu, kde se v Kronerovi pere pud sebezáchovy se statečností spojené s prostou lidskostíi......v kontrastu bezelstnosti Kaminské..... ()
Skvělé, užasné, genialní a naprosto strhující drama se skvělými výkony herců. Nicméně jsem to viděla dvakrát a už se na to víckrát nepodívám. Moc drsný ,ale působivý závěr. ()
Nemyslel som si že to budé také dobré ale ono to bolo. Tragikomický príbeh o zlatej pani Lautmanovej, ktorá vytvára krásny kontras k celému obdobiu. Naozaj brilantný film. Je škoda že už dnes nerobíme takéto filmy. ()
Z úcty k odvaze film natočit v dané době a k fantastickému hereckému výkonu paní Idy nemohu dát horší hodnocení než čtyři hvězdy. Nicméně je fakt, že jsem se chvílemi nudil. Příběh je totiž slaboučký a předvídatelný. Sílu mu dodává jenom to, že tady jde o život a to ne jeden. Postavy jsou vysoustružené výborně, včetně těch vedlejších, nicméně od začátku do konce je jasné, kam děj směřuje a žádný překvapivý zvrat se nekoná. Z Hlinkovy gardy jde strach skoro větší než z SS. Jsou to Slováci, jedni z nich a jsou schopní vraždit své. Lautmannka dlouho nechápe nebo nechce pochopit, vlastně by z hlediska filmu bylo zajímavější, kdyby jí scénárista nechal zemřít bez strachu z pogromů, v klidu a míru. Vyvrcholení je tragické, ale zřejmé, snová poetika nepřekryje zvěrstva, které fašisti a jejich bojůvky na nás všech napáchali. ()
kvalita,která si všechny pocty zaslouží.. ()
Pro mne větší horor než filmy tohoto žánru ve stylu hollywoodském, prostě nemohl neobdržet Oscara. ()
Na tu dobu zajímavá práce s kamerou, je hodně v pohybu a často najíždí na objekty z různých směrů. Také promluvy svědomí aktérů přes obraz a flashbacky do bezstarostné minulosti dodávají příběhu na atmosféře. Téma židovského transportu skrze příběh staré židovské babičky prodávající v galanterii a jejího "arizátora" Brtky působí autenticky a to hlavně díky mixu slovensko-německo-dialektových dialogů. Hezky to vykresluje tehdejší dobu a hudba, i když z počátku hodně skřípavá (smyčce), se ve výsledku k tragickému konci hodí. Film ukazuje, že i když se snažíte zachovat správně a jednat eticky, můžete ve výsledku díky stresu způsobit stejnou škodu, která vašemu svědomí už nikdy nedá spát. ()
Fantastičtí Kroner a Kaminská. Tak tohle, slovy Karla Gotta, jsem nečekal. Emocialni nálož a jak těžké (ne-li nemožné) unést svědomí. Zasloužený Oscar ()
Naprosto neuvěřitelně skvělý film. Člověk se na film, který byl natočen před více než 50 lety dívá s úžasem i dnes. Herecké výkony pak posílají ten film na úplný TOP světového filmu. Tohle se pánům opravdu povedlo a ukázalo světu, že Čechoslováci filmy dělat uměli a panečku jaké. Jednomu se ani nechce věřit, že je to vůbec možné, když vidí co se s naším filmem za těch 50 let stalo, a že paradoxně to nebyl komunismus, který náš současný film poslal až na dno ale svoboda, která dovoluje natočit komukoliv cokoliv aniž by ho zajímala kvalita a hodnota filmu... Pan Kroner s paní Kaminskou by asi dneska do kina nešli, i kdyby to šlo... ()
"A čo ja som horší arizátor ako druhí?" Na základe inverturo-arizácie zatvorené...✓ ()
oscar? a to za čo? kvôli téme? ubohe. ucelenej myšlienky tam nebolo, ititujuca hudba, to co malo byt povedané nebolo a naopak. Jedine 4 hviezdy je Kroner a ten alkohol - aspoň odhalili aky sme narod ochlastov. ()
Určitě dobrý film. Jako řada jiných Kádárových. Jen mne mrzí, že US propagandisti upozadili po všech stránkách lepší film - Námestie svätej Alžbety jen proto, že ho dělal Bahna, který jinak dost točil angažované (mimochodem dost mizerné) filmy. Holt, podobné jako u Ostře sledovaných vlaků. Prostě politicky a etnicky je Korzo lepší. A když se "líbilo" více akademikům, tak je jasné, že se tím pádem musí líbit i všem ostatním tu. Hej hou! ()
12.2.2023 Tragikomický film, který poskytuje divákovi tísnivý pocit. Válečný a dramatický film. Slovenský štát během druhé světové války, přesněji 1942. Probíhala arizace židovského majetku, lehčeji vysvětleno, slovenští fašisti zabavili židovským obyvatelům majetek. Hlavní postava dostane dekret na obchod staré židovky Lautmannové – dostal její obchod, ale osobnost hlavní postavy, Tóna Brtka, byla až moc přívětivá, laskavá a slušná, přesto ho dovedla k tragickému filmovému konci, k tomu, že byl vrah, i když by to v životě neudělal. A nejen vrah, ale i sebevrah. Vše jen kvůli bezmocné panice. Tóno nikdy nebyl schopen staré paní vysvětlit, proč do obchodu přišel a co se děje. Jediné, co potřeboval bylo, aby paní zůstala naživu. Pan Kadár i Klos se inspirovali italským neorealismem, až na to, že skončil naprosto tragicky (což je očekávané od evropského filmu 60. let) a netáhl se tak moc. Měl v sobě i nějaké to napětí. Primárně na konci, kde to bylo několikrát jako ticho před bouřkou, ticho po bouřce no naprostá bouřka. Hlavní postava dokázala lehce vyvolat empatii v jedinci. Člověk se do jeho role naprosto ihned vcítil a pociťoval jeho absurdní a nihilistické pocity, cítil celou tíseň a tísnivé pocity celého filmu. Jako by mne někdo tlačil z obou stran. Na snímku spolupracoval jako pomocný režisér i Juraj Herz, jeden z nejvýznamnějších režisérů Československa. Pan Herz u tohoto filmu ale teprve začínal, takže lze vidět, že nabral několik prvků do jeho budoucí kariéry, které můžeme vidět například ve Spalovači Mrtvol. ()
Tak toto mě absolutně odrovnalo!! Silný příběh umocněný děsivou atmosférou válečného fašistického Slovenska graduje v závěru k dramatickému a tragickému konci. Jozef Króner v jedné ze svých životních rolí předvádí s paní Kaminskou herecký koncert v nejvyšší možný kvalitě. Věřil jsem jim vše do poslední hlásky, posledního gesta, poslední i nejmenší mimiky. Naprosto zasloužený Oscar, tenkrát ještě toto ocenění něco znamenalo, dnes na toto ocenění dosáhne kdejaký americký průměrný film nebo snad takový Titanic je opravdu o tolik lepším filmem, když jich dostal 12 (chápu, že ty 2 filmy jsou ve zcela jiné rovině, ať už se na ně koukáme z jakékoliv strany, takže jejich objektivní srovnání není zcela na místě, ale i přesto...)? ()
jeden z najlepších a najsilnejších filmov aký som kedy videl. čo viac.. ()
První třetina filmu je zdlouhavá, v podstatě bez děje. Druhá třetina, po příchodu Tonka do obchodu, je lepší, hlavně díky postavě paní Lautmannové v podání Idy Kaminské. Ale poslední třetina je úžasná. Je plná napětí, graduje do skvělého finále, kdy opravdu nebudete napětím dýchat. Osobně vysoko cením scénu, kdy se Tonkovi zdá ve snu, jak jde po korze s paní Lautmannovou. Vedou spolu rozhovor, ale přitom neotvírají ústa. Oba herci mají dokonalou mimiku přesně se hodící k pronášeným slovům - geniální. Neopomínám ani super hudbu Zdeňka Lišky. ()
strhujúci výkon Jozefa Kronera ()
naprosto geniálně natočené. S podporou hudby je ve filmu úžasná atmosféra. Proč už se teď netočí tak jednoduchý a dobrý filmy. ()
naštastie tento film zlikvidoval len Kadara s Klosom a nie aj nasho Jozefa Kronera inak by slovákom nezstal iný genialny herec ()
Související novinky
Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi
Letos se v obou Těšínech budou slavit prázdniny s filmem. Na přelomu července a srpna se po pandemické přestávce diváci setkají naživo v rámci filmové přehlídky „Kino na hranici”. Co je čeká? „Loňský… (více)
Švankmajer letos na Oscary nedosáhne
Americká filmová akademie už oznámila užší výběr pro nominace na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Z šedesáti tří filmů vybrala devět titulů, které se ještě poperou o místo v nominační… (více)
Ačkoliv se jedná o velmi známý film, já ho shlédla poprvé až v téměř důchodcovském věku. A jsem za to ráda. Dokázala jsem vidět a vychutnat si to, co bych v mladším věku přehlédla a nebo nepochopila, nedocenila. O výborných hereckých projevech herců, hrajících hlavní a i vedlejší postavy už zde bylo napsáno hodně. Dokonce bych napsala i to, že snad nejsou vedlejší postavy, že všechny jsou v určitém úhlu pohledu důležité, hlavní a mají obrovskou výpověď. Je zde i jemně zobrazené lidské emoce, strach, nebojácnost, a to bez zbytečných přehrávání. Výborný je i výběr herců a hlavně lokace. Ale za mně je tu ještě jeden důležitý aspekt, který je vedle hlavní dějové linky snad nejdůležitější a možná ještě důležitější. A to je výpověď o době, o společnosti, o tom, jak se žilo, jak se bydlelo, co tvořilo rodinu a co bylo všem vlastní. Způsob obyčejného života, jeho každodenní projevy, které si dnes už nikdo nedokáže představit. Ä protože jsem dozvuky této doby zažila a vyrůstala jsem na zlomu poválečných let a doby utvářené už poválečnou generací, vím, že nejen doba, možnosti a způsob života, ale z toho pramenící i způsob myšlení, jednání a reakcí patří do jednoho velkého obrazu. Dnes nechápeme hovory v rodině, strach, vztahy mužů k ženám, vztahy obchodníků a zákazníků, konkrétní vybavení bytů, a s nimi propojení s obchody, potřeby obyčejných lidí. Protože to vidíme optikou dnešní doby. Ve filmu je to vše neuvěřitelné vystižené. S poměrně malým počtem postav se zde odrazila konstelace celé společnosti. Je zde ukázána statečnost i zbabělost lidí, láska k sobě a ostatním na jiném principu a jinak vyjádřenou než v dnešní odlidštěné době. Nechápeme malichernost a nebo nabubřelost některých situací, primitivnost některých jednání. A vidíme zde lidskost i nelidskost v té nejobnaženější podobě.. A zachycení této doby v naturální podobě i se vším, co k tomu patří, vystižení a rozehrání všech protipolů v každém z nás bez příkras, podbízení a zbytečných kliše je mistrovské dílo, které je nadčasové, i když možná časem pro některé nepřijatelné a nepochopené. Četla jsem, že nebylo rozumět hercům kvůli nářečí. I to patří k té době. A díky za to. Urputné prosazení tvůrci mluvy kterou švitořila Ida Kaminská patří do toho koloritu. Pamatuji si, že bylo běžné, že každý kraj, okres měl svoje nářečí a tak jsme cestou přes naši republiku a hlavně na cestou na Moravu upadali neustále do trapnosti, protože jsme vedli rozhovory, u nichž jsme téměř třetinu slov nepochopili a styděli jsme se na ně zeptat. Ať to bylo v Liberci - bývalých Sudetech nebo na Hané či na Ostravsku nebo v Brně. Nářečí, kterým mluvili všechny generace dnes díky mediím a školám teměř vymizelo. Ale my jsme neměli problém i s nářečím se domluvit a nebo si poslechnout pořad ve slovenském jazyce. Byli jsme nějak v tomto otužilí. Čemu jsme nerozuměli to jsme si domysleli nebo pochopili z gest. Dnes jsem ráda i za tuto připomínku. Jsem ráda, že film ukazuje kus historie ať se nám líbí nebo ne. Na této společnosti a v této společnosti se rodil náš život. () (méně) (více)