Quills - Perem markýze de Sade

Zajímavý historický portrét jedné kontroverzní osobnosti. Herci jsou dobří (hlavně Michael Caine se představí v pro něj netypické úloze). Bohužel se však tvůrcům nepodařilo udržet kvalitní dějovou linii po celou stopáž a tak některé vynikající momenty střídají slabší nebo jen těžko uvěřitelné. Uvažoval jsem i o 4 hvězdách, ovšem vzhledem k potenciálu, jaký snímek mohl mít dávám 3. (04.01.2011)

V poslední třetině se ucelený příběh mění ve sled dramatických scén, které na sebe pramálo navazují a ruší dojem z předchozí kvalitně odvedené práce. Herci jsou bez výhrad, jejich role mi ovšem přišly buď málo uvěřitelné (Joaquin Phoenix), anebo nedotažené (Michael Caine, který předvádí jakousi perverzní variaci na doktora Larche z Pravidel moštárny, zasloužil by si ovšem mnohem více prostoru). Závěrečná pointa pak neruší, ale ani nepřekvapí. Potenciál byl rozhodně větší. (17.11.2009)

Charentonský ústav pro choromyslné má jednoho zvláštního pacienta. Je jím Markýz de Sade (Geoffrey Rush), saditstický sexuální zvrhlík. Ředitel ústavu, abbé Coulmier (Joaquiem Phoenix) tuší, že jediným způsobem léčby markýze je nechat jej vložit své fantazie na stránky papíru. Markýzi se ale vždy podaří své dílo dostat za stěny blázince, kde je jeho nemravné dílo vyhledávány prostým lidem. To se samozřejmě nelíbí vládě, a tak do Charentonu posílá jednoho z nejlepších psychiatrů, doktora Royera Collarda (Michael Caine), aby Markýza de Sade zkrotil... Z tohoto filmu mám velice rozporuplné pocity - na jedné straně jde o herecky velmi vybroušené dílo (samozřejmě filmu vládne výborný Geoffrey Rush), na straně druhé mne obsahově až tolik neuchvátilo. Po celý film jsem se nemohl rozhodnout, komu vlastně fandit - z lidského hlediska je sice Markýz de Sade odpad, jenže Phillip Kaufman jej postavil do role týraného mučedníka, což se mi celý film docela eklovalo.. (28.03.2011)

Skvěle, vskutku "filmově" a velice zábavně natočený jakožehistorický příběh, u kterého jsem si až teď, po asi pátém shlédnutí, uvědomil, jak je pomýlený. Nejde o to, že se Francouzi z konce osmnáctého století chovají jako současní Američané - ani o to, že se kněz běžně na veřejnosti prochází s odhalenou hrudí jak nějaký seladon. Nemůžu překousnout, že postava programově vulgárního a všemi opovrhujícího narcistního sadisty je tu představena jako ztělesnění svobody a mučedník, zatímco všichni ostatní jako pokrytci anebo morálně naprosto nestabilní osoby (postava Madelaine je vrcholem - považuje se za "dobrou ženu v životě", přičemž svádí kněze a distribuuje pornografii). Pak jsou tu už jen blázni a svině od podstaty. (nedopsáno) (06.04.2005)

Markýz de Sade byl značnou částí populace zavrhován a druzí v něm zase viděli jedinečného a originálního autora. Určitě to nebyl úplně normální člověk, ale rozhodně to žádný blbec také nebyl (aspoň z filmu to takto působí). Těžko říct, co je na jeho životě pravda a co si autoři domysleli, to se asi těžko dozvíme. Ať si o de Sadovi myslíte co chcete, musím uznat, že jeho ,,životopisný film" je poměrně slušný. Film se soustředí jen na krátkou část jeho života (část v blázinci, kde si alespoň ze začátku nežil úplně zle) a tak neuvidíme scény typu jak malý de Sade osahával malé holčičky, jeho první zážitky s mastubací a první souložení. Což mi nijak zvlášť nechybělo, protože film se daleko více soustředí na jednotlivé postavy, které jsou jednak velmi dobře zahrány (s bezkonkurenčním Geoffrey Rushem a sympatickou Kate Winslet) a druhak jsou to výrazné charaktery a řadu z nich si celkem oblíbíte. Menší problémy jsem měl teda s mladým abbém, kterou hrál Joaquin Phoenix. Ne že by on hrál nějak zle, to ne. Ale ten abbé Coulmier mi přišel, že moc neví, co vlastně chce. a čeho chce dosáhnout Snažil se napravit de Sada od jeho zvrhlostí, ale musel si být vědom, že toho nedocílí tak, že nechá de Sada vysedávat u stolu a psát oplzlosti. A to, že mu dá ruky bibli (kterou de Sade vzápětí poplivá), nebo mu bude bezradně rozmlouvat do duše je zkrátka málo. Musel na to jít víc chytřeji, protože jak už jsem řekl, de Sade nebyl vůbec žádný blbec, oproti svým kolegům v ústavu pro duševně choré. A ta jeho proměna na konci mi přišla také docela divná. Trochu jsem čekal, že film bude více odvážnější, co se týče naturalistických znázornění perverzností. Kromě soulože s mrtvolou tam nic silnějšího nečekejte. Ale na druhou stranu mi to ani tolik nevadilo, protože v tehdejší době asi opravdu stačilo, když někdo řekl ,,kozy" nebo ,,beranidlo" a všichni z toho byly hotový. Pokud se tedy těšíte na nějaké prasárny, dočkáte se, ale je to hlavně ve vyprávění příběhů, které bezpochyby formovali červené knihovny typu 50 odstínů šedi a některá lechtivá videa. Za sebe jsem se dobře bavil, dávám 7/10 (25.02.2021)