Zastavte temnotu

You are Next smíchaný s Wind River a místama meditativní krajinářskou onanií Blade Runnera (jo, vím, že to zní zvráceně a divně!). 3,5*, protože Saulnier zjevně ví, co chce, a tenhle průzkum do animalistický duše, která se dá snadno zaměnit za PTSD, si vodí navzdory smrtelně pomalýmu tempu způsobem, který vás prostě nutí neodtrhnout oči. Doma to bude výrazně slabší, už jen kvůli mobilům po ruce a dalším rozptylovačům, kvůli kterým se do toho hodně lidí těžko ponoří. Vítěz letošního TIFF v kategorii "jsem zmaten, ale neustále na to myslím.". (13.09.2018)

70% Vynikající věc, která se možná díky tomu, že je z produkce Netflix, nedostalo k tomu správnému publiku. Pokud si ale umíte vychutnat film s naturalistickou tématikou, jakousi "chlapáckou" strohostí, s příběhem o životě v místech, kde už je všechno ohlodané na kost (osada Keelut na Aljašce) a to všechno zalité mírnou dávkou biblického mystéria, tak by vám HOLD THE DARK nemělo uniknout. Osobně doufám, že si tenhle film najde cestu ke svým divákům a další film Jeremyho Saulniera budou patřit mezi očekávané záležitosti, stejně jako je to dnes třeba s Taylorem Sheridanem. Saulnier pro mě patří do stejné sorty filmařů jako Andrew Dominik nebo Scott Cooper, žanrových tvůrců, o kterých bych chtěl slyšet častěji, bohužel se k realizaci svých filmů dostanou jen jednou za pár let. HOLD THE DARK bych si určitě chtěl někdy vychutnat na velkém plátně, má vynikající kameru (dán Magnus Nordenhof Jønck), která na obrazovce ani vetší televizi nevynikne v celé svoji kráse. Z ohlasů ostatních mi příjde, že se hodně hajpuje výkon ledového Alexandra Skarsgarda, nemám nic proti. Za mě však vede vedlejší postava šerifa James Badge Dalea a jeho rozhovor s Cheetem (Julian Black Antelope) těsně předtím než začně něco, co můžu s klidným svedomím označit za jednu z nejlepších přestřelek od HEAT ___ Pokud máte hodně rádi WIND RIVER, WINTER BONES anebo první (ale i druhou) řadu TRUE DETECTIVE (kde Saulnier režíroval několik dílů), HOLD THE DARK by měl přistát na vašem watch listu! (18.10.2018)

(5/10). Tento film dokážu srovnat s o parník lepším Wind River jenom v jednom.. Ta neskutečná mrazivá krajina, která je tady zachycena opravdu ukázkově.. Pomalé záběry na bizony, nebo zubry..? To můžu sledovat celý den.. Ostatní náplň filmu mě vůbec nechytla a vyvrcholení mi přišlo dost ubohé a odfláklé. (07.10.2020)

"Vyje-li v tobě vlk... manželce zmáčkni krk! Synáčka vyhrabej lopatou, červy z něj vytahuj pinzetou." A taková pěkná bajka o bláznivých, zvlčilých lidech a o krutých, leč jinak normálních a empatických vlcích to mohla být, škoda. I já, coby člen dravé, leč zdravé vlčí smečky, jsem nejprve spokojeně čenichal po krvavém sněhu příběhu a radostně poňafával nad každou bolestí rozervanou duší a nad lidskými troskami všeho druhu, jimiž byla řídce osídlená Aljaška hustě zalidněna. Ale postupně se mi začala nevolí ježit srst na hřbetě a mé ňafání přešlo v zlověstné, vzteklé vrčení. Od krádeže synáčkova těla s mimózními vraždami (prosté odzbrojení a spoutání by účelu posloužilo stejně), přes mariňáka, zabijáka z Iráku a t.č. již i sériového vraha, prchajícího se staženým ocasem před starou bábou z motelu, byť s puškou. Místo aby si v lese pomazal obličej vlčím trusem a takto maskován se připlížil zpět a prokousnul bábě krk, nebo tak něco. Dále Cheeon - ten by byl fajn v samostatné vražedné bajce, zde to byla rušivá odbočka (byť chutná a šťavnatá jako rare steaky z mladých policajtů). No a to sáňkování se synáčkem v samotném závěru, při hře na happy wolf family, to byl hřebík do rakve a facka kamarádovi Cheeonovi a jeho indiánským pohřebním rituálům. Co se jednou rituálně zahrabe, to se už nevyhrabává, aby měla duše klid, bohajeho! Dvě hvězdy. Na 5 hvězd bych šel při alternativním závěru: Synáček sice vykopán, ale jen proto, aby se k němu mohla přitulit v tu chvíli láskyplně uškrcená maminka Medora, pak oba zase zahrabáni. Vernon odchází do lesů, pokleká uprostřed klidně sedící vlčí smečky, kamera švenkuje na hřebeny hor a ozývá se poslední, čistý výstřel. Závěr na pohodu, no ne? (10.07.2021)

Hodně vážný a filosofický film, co se trochu ztrácí v metaforách a vyhýbá se snadným vysvětlením. Jak to tady čtu, metafory uměj pěkně zamotat hlavy, ale chápu, že nás géniů je málo. Nepobral jsem jen závěr proč vlastně Wrighta ušetřili, ale jinak mi to celé smysl dává. V tom podobenství mezi chováním lidí a zvířat je třeba vidět Skarsgårda jako nebezpečného nočního dravce v dřevěné masce, k němu jako protiklad logicky uvažujícího Wrighta, mrtvé dítě jako paralelu ke smečce, co zabíjí slabá mlád'ata, nebo očistnou koupel v horkých pramenech po spáchání brutálního násilí. U mě spokojenost. (03.10.2018)