Operazione paura
Prekliatie smrti
Kill, Baby... Kill!
Curse of the Dead
Obsahy(2)
Italský gotický horor poprvé v Česku! Jedno z nejlepších děl klasika žánru Maria Bavy vás zahalí do věčné mlhy, provede vás po rozpadlých hradech a opuštěných hřbitovech a detailně vás seznámí s jedním strašlivým prokletím. Sedmnácté století, Transylvánie. Odlehlá vesnička je po léta sužována tajemnými úmrtími. Proč se obětem před smrtí zjevuje malá holčička v bílém? Jakou to má spojitost s baronkou Grapsovou, žijící v obrovské chátrající vile? A kam zmizel inspektor, vyšetřující záhadné vraždy? Takové jsou otázky, které si klade mladý lékař Paul Eswai, povolaný k objasnění celého případu. Spolu s místní čarodějnicí Ruth odhalují tajemství strašlivého prokletí. Prokletí smrti... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (78)
Fakt dobre natocene na tu dobu. O nejakom velkom strachu sa pravdaze neda hovorit ale pohlad toho maleho dievcata bol fakt evil...ta ked sa porela na niekoho v skvolke tak ten sa musel postat:) Pekne zabery, dobra atmosfera, hudba. Pribeh zlahka predvidatelny ale po tolkych hororoch co som videl to uz neberiem az tak tragicky ()
Vizuálně velmi působivá, místy trochu strašidelná pohádka s několika mrtvolami, jejíž atmosféra se bohužel postupně vytrácí, a to z několika důvodů: Hlavní hrdina není sám, kdo je poněkud natvrdlý - třeba rodiče, kteří se díky dávnému prokletí bojí o život své dcery, ji kliďánko nechají o samotě, jakoby se nechumelilo ... Ale budiž, tak už to v podobných filmech bývá ... :-) ... Největší zádrhel spočívá v tom, že pointa není zrovna dvakrát povedená, přičemž již zmiňovaný kladný hrdina si ani v samotném závěru příliš nevylepší image. Malá holčička s urputným výrazem v obličeji ani její panenka zkrátka nemají na to, aby mě nějak zvlášť zaujaly - nebo vylekaly. Slabší 3*. ()
"Krví získej sílu, ať smrt nemá se k dílu." Podstatně méně lekaček, než bych čekal, zato důraz se dává na příběh a jeho mysterióznost, tudíž jsem z prvního setkání s další legendou italského hororu Mariem Bavou spokojen. Děj bych označil spíše jako schematický, jelikož se základní znalostí žánru vás v podstatě nic nepřekvapí, nicméně o to víc působivěji je založení na legendě působivé - už jen to pociťování touhy vkročit do vily Graps mluví za vše, vyvrcholení je taktéž strhující, a to i přesto, že jsem film viděl dopoledne. Z hereckých výkonů mě nejvíce zaujala Fabienne Dali - už od mala jsem si přesně takhle představoval temnou čarodějku s havranními vlasy, jsem rád, že se mi jeden z mých dětských snů vyplnil, naproti hlavní role působí spíše vlažně. Co se týče zdejších zmínek o barevné stylizaci - sice se zde moc nevyužívá (snad jenom schody září modře a zeleně), ale to by dle mě narušovalo atmosféru přelomu 19. a 20.století, tudíž proti obrazové stránce toho moc říct nemůžu. 80% ()
KILL, BABY...KIILL! S tímto názvem bych neměl sebemenší problém, pokud by se jednalo a nějaký lacinný C slasher. "Potíž" je ale v tom, že OPERAZIONE PAURA je ta nejvyšší A kvalita, kterou v Bavově filmografii přebije snad jen WURDULAK z megakultovního horroru BLACK SABBATH nebo jeden z jeho nejposlednějších záseků SCHOCK. Ćím je OPERAZIONE PAURA tak special? No přece atmosférou!!! 19. století, zamlžené hřbitovy, polorozpadlé hrady. To, řekl bych, Bavovi sedí nejlíp. Doporučuji jednu z úvodních scén, kdy čtyři chlapi na potemnělém obzoru nesou rakev a díky hře světla, stínu a mé představivosti je výsledkem nějaký bizarní druh pavouka. Mrazilo mě v zádech. A to je dobře!!! ()
Úvodní sebevražda mezi rozvalinami, čtveřice zakuklenců nesoucích rakev a následné varování kočího, kterým mladého doktora počastoval při placení za odvoz do malé zapadlé vesničky u mně vyvolalo lehký úsměv na rtech. Jenže pak přišel jeden z nejlepších a nejpůsobivějších hororů, co jsem kdy viděl, při kterém mně přebíhal mráz po zádech a na jehož konci jsem musel zkonstatovat, že Bava se tentokrát rozhodně smál naposled. ()
Dvojnásobná hororová klasika: prostředím i provedením. Pobaví, nepřevapí. 60%. ()
Nádherný starý horror. Tajemná atmosféra, podivná úmrtí, záhadná malá dívka a vystrašení obyvatelé malé prokleté vesničky. Toť základní souhrn bezvadné a "půvabné" hororové hodinky a půl. [9/1O] (Operazione paura, ITA, horror) Prokletí smrti:trailer ()
Obrazově precizní, obsahově zdlouhavé a docela nudné. Je tam pár hezkých nebo dokonce napínavých momentů, většinu času jsem byl ale velmi daleko tomu, abych se cítil aspoň trochu pohlcený dějem. Pořád se tam chodí a kouká. Na mě ty staré hrady, vlající pavučiny, samovolně se otevírající okna a načesaní gentlemani prostě moc nepůsobí. Jo, a mám pocit, že oficiální text distributora lže, protože století, ve kterém se to odehrává, je minimálně devatenácté. ()
Tohle bývá často označováno za vrcholné dílo Mario Bavy – z mého pohledu to ale zase takové veledílo není, přestože musím ocenit ponurou atmosféru, trefné kulisy i nápaditou kameru. Z technického hlediska je to tedy film určitě velmi zdařilý (na svou dobu). Bohužel stejně jako mnoho jiných italských gotických hororů má i tento film až trapně fádní příběh, který je strašně plochý, herci nesnesitelně přehrávají (hlavně teda ženská část ansámblu) a logicky tam do sebe skoro nic nezapadá. Hlavní bubák v podobě sedmileté dívenky sice valí bulvy ostošest, ale jinak moc strašidelný není, takže v globálu vlastně není o co stát. Natočené to je ale zručně, to se musí nechat... ()
Tomu rikam odpocinkova, goth-giallo podivana... :-) ()
Takto si predstavujem filmovú báseň. Podmanivý gotický horor od Maria Bavu a môj dávny rest voči tomuto subžánru. Ani týždeň po zhliadnutí si stále nie som istý, či moje hodnotenie nie je prinízke. ()
Když mám zvlášť dekadentní náladu, mě tyto filmy bava. Od začátku do konce nepřerušený řetěz povinných propriet - cimiteri, monstri, cadaveri, stregi, tombi, omicidi, incantesimi, passaggi segreti, fantasmi! Mizerní, nevýrazní herci, příběh jako z rodokapsové edice Na stopě hrůzy (John Sinclair blahé paměti), výprava za 200 000 000 lir, spočívající ve snímání správně zvolené noční milánské ulice. Ale atmosféra, která by se dala krájet. Filmu citelně chybí kozy, které se sice mocně vzdouvají, ale roucha ustrašených hrdinek bořících chodidla do kypré hřbitovní půdy neprotrhnou. ()
Přišlo mi jako bych se díval na nějakou zfilmovanou legendu někde z Transylvánie. Mario Bava je klasik, a filmy které točí on, a celá ta sebranka, jsou klenoty hlavně pro fanoušky žánru. A ostatní v něm jen těžko něco najdou. Já na ně nedám dopustit. Tenhle film kraluje obrazem, tuhle barevnost můžu, a objevila se i moje srdcovka, záběr na točité schody, snímané ať už z vrchu dolů či naopak, tyhle byly v mysteriozním modrém, zeleném nádechu. Filmu tedy vévodí obraz, gotický ráz, ten je velice čitelný, námět mohl vypadat dobře na papíře, a především specifický rukopis maestra Bavy. ()
Italský gotický horor...někdy je docela sranda koukat, jak je tam krásně vidět ty umělý kulisy. ()
Skvělá atmosféra, výborně využitý hudební doprovod. ()
Ve době vznuiku asi dobré, ale dnes to přehrávání, teatrální gesta a příliš hlasitá, rádoby strašidelná hudba jsou spíše k smíchu. Hra se zoomeme je přímo parodická, dialogy debilní. Nicméně jistou atmosféru snímku upřít nelze. Takže dávám dvě vychechtané bubu hvězdy. ()
Mario Bava natočil klasiku žánru,které vůbec nic nechybí. postupem času zde houstne atmosféra,že by se dala krájet. ()
Tentokrát Bava zkusil gotický horor. Atmosféra je dobře navozená efekty a kulisami, které vypadají jako z dílny Rogera Cormana. Některé momenty jsou na svoji dobu drsné a šokující. Hned úvodní napíchnutí na špičatý plot patří k tomu nejlepšímu. Tak se musím i trochu opravit, když jsem říkal, že jsou jeho filmy dneska už k smíchu, protože tyhle scény k smíchu nejsou, ba dokonce jsou tím nejsilnějším, čím Bava dokáže zaujmout (stejně tak jako v Oku ďábla). Opět se ovšem ale ukazuje, že Bava, ač vynikající v estetické stránce, si nevěděl rady jak film pořádně vystavět. Prozradit pointu příběhu hned ze začátku a na konci s ní přijít jako s překvapením není rozhodně dobrý nápad. Vůbec všechny podstatné věci se dovídáme příliš brzy a dřív než hrdina. Tímhle se film strašně okrádá o mysteriózní prvek a o budování napětí. To, že oběti mají nutkání se zabít víme od prvního okamžiku (pro jistotu je to ještě několikrát zopakováno a jednou i přímo vyřčeno), ale náš hrdina na to přijde až někdy v 60 minutě jako s velkým objevem. Zrovna tak, když se z rozhovoru dozvíme, že z vily se nikdo živý nevrátí, už nám před tím bylo řečeno, že tam odjel inspektor a zanedlouho se dělají tajnosti, kde jen to ten ispektor může být, aby ho nakonec našli mrtvého. Pokud chci vytvořit napínavou scénu, pak odpověď nemůže přicházet dříve než otázka. A to je hlavní nešvar Prokletí smrti (i ten název prozrazuje příliš! :). ()
Mé první setkání s italským gotickým hororem dopadlo opravdu velmi dobrře. Přímo dokonalá gotická atmosféra, minimální triky, odpovídající hudební doprovod. Musím uznat na 60. léta velmi dobrá kvalita, film jsem zkouknul jednim dechem a ani jsem se nenadál a byl konec, tak by se měly dělat horory. Musím uznat zápletka nebyla nějak složitá ale co chcete od gotického hororu. Škoda, že mě tam neseděl hlavní hrdina a trochu více bych uvítal rozvinout děj. Dávám solidních 78%!!! ()
Každý hororový fanoušek si tento film jistě užije. Divák ovšem nesmí čekat gejzíry krve, ty tu opravdu nenajdete. Co tu ovšem najdete tak je opravdu hustá a temná atmosféra na každém kroku a v každé vteřině. Mě to plně uspokojilo a po celou dobu trvání filmu jsem si opravdu chrochtal blahem. Prokletí smrti mě opravdu dostalo, jedná se skutečně o špičku v žánru. Prokletí smrti je prostě perfektní, téměř dokonalý gotický horor u kterého se budete určitě bát, ale zároveň i bavit. Rozhodně by neměl chybět ve sbírce žádného hororového fandy. Tato gotická hrůza vás prostě chytí a už nepustí. ()