Dívka za zrcadlem

Mé první setkání s postavou Renáty Soukupové, budu muset předchozí tři snímky dohnat. Mám lidské příběhy ve filmech Sedláčkové (tedy, ty, které jsem viděl) docela rád. Tohle je na televizní formát hodně rozmáchlé, příběhově fajn, herecky taky. Tedy, Vilhelmovou mám hodně rád, pokaždé, když se v nějaké roli usměje, má mě zcela ve své moci, její zdejší režisérka není jednostranná, jednovrstevnatá, dá se do ní vcítit i jí pochopit. Kaiser zřejmě musel zestárnout, aby začal dávat skvělé výkony (i když mi tu v určitých okamžicích neseděl). Dyk prostě není herec. Chápu jeho obsazení, aby to klapalo ve vztahových scénách s Vilhelmovou, ale on je takové poleno, že ani v nich nedokázal být přesvědčivý a kdybych to nevěděl, na jejich základě bych nikdy neuvěřil, že v soukromém životě tvoří s Vilhelmovou pár. Na český televizní film hodně příjemné koukání. 3.5* (18.02.2018)

Vztahový drámo s na TV film velmi slušnou řemeslnou kvalitou nebo nabouchanym hereckym obsazenim (Vilhelmová s Kaiserem byly sympatickej pár). Scénář moh být o něco svižnější, ale naštěstí se moh spolehnout na dobrej příběh "ze života" a nápad (film ve filmu dotvářející příběh). Ačkoliv nejsem většinou fanoušek otevřenejch konců, tentokrát jsem ho docela přivítal. Nic světobornýho, ale určitě kvalitní příspěvek do českýho televizního žánru. (18.02.2018)

Nevím, nevím. To mělo být jako psychologické drama. Tady je všechno moc ploché a vůbec to nejde do hloubky. Já jsem pořádně nevěděla, jak mám tento příběh vlastně uchopit. Neměla jsem čeho se pořádně chytit. Možná, že by bylo daleko zajímavější vědět ten film, který hlavní postava v podání Tatiany Dykové natáčela. (03.11.2023)

Bylo zajímavý vidět jak se tvoří takovej film metodou film ve filmu. Ale příběhově mě neoslovil ani jeden. Ta hlavní linka mezi Táňou a Vojtou byla úplná klasika, která se děje dnes a denně, nic převratnýho. Ta druhá, která se točila byla úplně mimo mísu. Ukázalo se mi, že to Evě sluší s věkem čím dál víc, i když se lehce začíná ztrácet ta roztomilost s ženštějšíma rolema. A že jí to náramně sluší v šatičkách. Jinak je to přesně ten typ českýho dramatu, který obecně nikoho nebaví, ať tam nastrkáte herců, kolik chcete. (08.03.2020)

Andrea Sedláčková na cestě od složitých mezilidských vztahů k těm nejjednodušším. Myslím, že po deseti letech už nebylo třeba se k osudům Renáty Soukupové vracet. A zajímavější by bylo vidět ten snímek, který byl natáčen, vypadal mnohem osudověji a dramatičtěji, než tento. Škoda, že paní režisérce nevyšli ti Zbabělci a doufám, že v podobném duchu se neponese její román Každý něco tají, který se právě chystám číst. (19.02.2018)