Spáč

Toto je niečo medzi Chaplinom, roztržitým Pierrom Richardom a paródiou na sci-fi filmy. Je tu všetko, cestovanie v čase, klony i moc jedného človeka. Ako nad tým rozmyslam, bol do cela zábavný. Scéna, ktorá je znázornená i na hlavnom plagáte filmu bola svižná i vtipná. To vytrhávanie hláv a následne zmätkovanie nášho človek-robota bola správne bláznivá. A teraz to Diane veľmi pristalo, bola táka iná, v roli sa naozaj našla, bavila ma baba. Ja ani neviem, prečo som tomuto filmu dal 3*, keď mam z neho i po čase, len dobre pocity. Asi sa mi až tak nepozdávali tie Laurelo Hardovske vystúpenia, ale už teraz sa na ne dívam troska inač. Tak 4* mu napálim. (17.02.2020)

Jedna z těch ranných Woodyho komedií, které srší energií a obrovskou zásobou nejrůznějších hlášek a gagů. Z hlediska kompaktnosti všech filmových složek to sice není jeho nejlepší kousek, ale pro tu smršť humoru, ironie a nadsázky nemůžu jít pod 90 % celkového dojmu. Woody Allen sice sci-fi nerozumí, ale to vůbec není podstatné, protože kulisy budoucího světa pro něj představují pouze východisko k situačnímu a verbálnímu humoru. Je to jeden z filmů, kde řadu scén a slovních obratů nosím stále v paměti, a když se potřebuju naladit, tak si je vybavím. (26.04.2009)

Woody Allen a sci-fi? Absurdní, že? Přesto se mu podařilo do své parodie zařadit všechna základní témata: cestování v čase, klonování, roboty, orwellovský totalitní systém... A konečně taky našel dosud nepřekonanou partnerku a vlastní odraz v zrcadle: Diane Keatonovou. Poctivou komičku, které se dá svěřit hezká role a ne jen nahrávací part ozdobné krásky, jako to bylo dosud. Všimněte si, že třeba sekvence, v níž se neohrabaně pokoušejí realizovat plán na svržení diktátora, má svou jasnou variaci i v dalších společných komediích (od atentátu na Napoleona v Lásce a smrti po magnetofonovou léčku v Tajemné vraždě na Manhattanu). je mi moc líto, že toho nenatočili víc, protože roztomilejší komediální pár se na plátně neobjevil od dob Oldřicha Nového a Nataši Gollové. 80% (24.10.2005)

I tato Allenova sci-fi komedie trpí poměrně velkou nevyrovnaností. Vynikající scény(například ta s obrovským banánem a jahodou, vyměňováním hlav kuchyňským robotům, se samotným Allenem, ukrývajícím se v magickém orgasmátoru či vítězícím jako Miss Montana v soutěži o nejkrásnější dívku...) jsou často proloženy hluchými, nudnými až trapnými pasážemi. Hlavně v první polovině filmu mi příšerně lezla na nervy upištěná role přihlouplé slečinky Luny, kterou jinak skvěle zahrála Diane Keaton. Zjišťuju, že filmy z nejranější tvorby Woodyho Allena nejsou asi úplně mým šálkem čaje... (08.10.2008)

(1001) -"Musíte pochopit, že všichni, které jste kdy znal, jsou dvě stovky let mrtví." -"Ale vždyť všichni jedli organickou rýži!" Je to zběsilá smršť nekoordinovaných nápadů, nebo to tak aspoň působí. Aluze na němou grotesku (a zvlášť asi Chaplina v Moderní době) je také silná a všudypřítomná. Vždycky jsem toužila použít slovo aluze ve větě, tak doufám, že jsem to udělala správně. Asi je to tím, že Woody sekal filmy jako Baťa cvičky a tak celý film i jeho fikční svět působí "jenom jako", jenom herci pobíhající v kulisách. Jistý nápad a úvaha jde na pozadí vycítit, ale je opracovaný a provedený jen s minimální dávkou pečlivosti. Nevypadá to zkrátka jako dílo tryskající ze srdce, což je mnou preferovaný druh filmů, zvlášť když pojednává o boji za svobodu. Možná to je ta pointa a Woody nevěří na boj a na svobody, ale v tom případě by za mě pořád dostal ne. A ještě jsem zapomněla dodat, že minimálně polovinu něžných citů, které ve mně Spáč vzbudil, si zasloužil scénou hry na Branda a Vivien Leigh. (14.08.2015)