Hádej, kdo přijde na večeři

Ačkoli na mě dýchla moje milovaná atmosféra klasických hollywoodských dramat, nakonec jsem se neubránil zklamání. Nechybí obvyklé krásné rozhovory, ale chybí dobrý příběh. Zcela chápu hrdiny v tom, co cítí, ale ačkoli zastávám názor, že milovat se musí naplno a bez přemýšlení, nechápu, proč se za každou cenu chtějí brát už po deseti dnech a důrazně odmítají jakýkoli náznak odkladu. Joey je pak i přes svou roztomilost a půvab neskutečně protivná svým přístupem "rychle nám to schvalte, my odlétáme za tolik a tolik hodin". Závěrečné rozřešení je sice milé, ale v rámci pochopitelného zachování nekonfliktnosti je celý problém příliš zjednodušen. Rasismus a etnicita nejde s romantickou komedií dohromady, zůstávají tak jen bravurní herecké výkony. (05.07.2007)

Hrozně nudná πčovina o tom, kterak mladá a naivní dívka lásku k černým klobásám pocítila. Co naplat, že je vše exkluzivně zahrané, když je příběh tak neuvěřitelně debilní. Tento film je totálně debilní a totálně o ničem. Vůbec nechápu, co dělá takhle vysoko. Stanley Kramer mi už několikrát ukázal, že umí. Tohle bylo brutálně pod jeho standart. Oscar za scénář rovněž totálně nechápu. Vždyť tu tvůrci vytasili jeden ubohý nápad a všichni se ho pevně drží. Vše je totálně předvídatelné. Dialogy musel psát naprostý idiot. A ten srdceryvný závěr měl znamenat co? ODPAD! (19.06.2013)

Po prvních 20 minutách jsem si říkal, jak je Hádej skvěle rozehraná situační komedie, kde Spencera Tracyho, byť ve svých ostatních rolích vždy převyšuje svým výkonem ostatní herce, vytlačují z pole hlavní osobnosti filmu Sidney Poitier a Katharine Hepburn. Spletl jsem se v obou bodech. Když je totiž záhy zdánlivě vyplýtván hlavní situační vtip filmu, tak Hádej lehounce a nenápadně přejde k řešení problému - budoucího soužití dvou "jiných" lidí, čímž se elegantně přesune do roviny romantického dramatu. Jistě není náhoda, že režisér Stanley Kramer měl v době natáčení za sebou již dva vynikající filmy ze soudního prostředí. Zde totiž také rozehrál soudní při. A nechybí nikdo - obžalovaní, obhájci, svědkové, porota a samozřejmě i soudce tu je. A tak se dostávám k poslednímu bodu, k mé druhé mýlce. Závěrečný verdikt v podání Spencera Tracyho je patrně tím nejkrásnějším monologem, který jsem kdy na filmovém plátně viděl. Snad právě pro něj se pan Tracy celý film trochu šetřil a hrál na první pohled druhé housle. Hádej, kdo přijde na večeři je věčný film, jehož závěrečná řeč bude navždy pravdivá, byť bude i v naší toleretní době často ignorována. (27.03.2007)

Poměrně přeceňované romantické drama o jednom velkém otřesu ve dvou amerických rodinách, když si černoch přivede bílou holku a naopak. Jo, téma zajímavé, ale přes takové herce jsem necítil vůbec nic a bylo tak nějak docela jedno, jestli se vezmou a jaký bude "rozsudek soudce" Tracyho. Poitier ať hrál kohokoliv nebo cokoliv, měl svůj styl sice vymakanej, ale hrál chladně a úplně bez emocí, alespoň na mě to tak působí. Ta mladá kočenka trošku přehráva. Tak trošičku větší nuda, no. Hlavně prvních třicet minut se mi zdálo jako polovina dne. (05.10.2008)

Sidney Poitier znovu otevřeně podporuje sebevědomí černochů stejně jako v jiných svých snímcích (V žáru noci). Hollywood se chytá vážného tématu a reaguje jím na bouřlivé rasové nepokoje v neklidných šedesátých letech. Slušnou a dobře situovanou měšťanskou rodinu překvapí příjezd dcery se snoubencem. Je milý, je inteligentní, je dobře vychovaný, je doktor – ale je černoch. Snímek čerpá ze spontánních reakcí rodičů (na večeři přijedou i ti jeho), výsledek je nicméně spíš klouzáním po povrchu, než cíleným zachycením nemalého rasového problému. Dramatu nicméně přidávají body výtečný Poitier nebo Spencer Tracy (už vážně nemocný, umřel krátce po dokončení filmu). 75% (04.07.2015)