Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce... Film režiséra Stanleyho Kramera je již klasickým dílem, které se pokouší vyrovnat s nelehkou otázkou: jaký podíl nesou jednotliví "obyčejní" lidé na zvěrstvech druhé světové války, potažmo na každém totalitním politickém systému? Jako ideální se v tomto směru ukázal žánr soudního dramatu. Třebaže se většina děje odehrává v uzavřeném prostoru soudní síně, neztrácí film ani na chvíli strhující tempo. Kromě dlouhé řady mezinárodních cen získal Kramerův snímek dva Oscary: za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Maximilian Schell jako obhájce dr. Rolfe) a za scénář (Abby Mann). V dalších devíti kategoriích byl na tuto prestižní cenu nominován. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (242)

dobytek 

všechny recenze uživatele

K tomuhle filmu by si snad měl divák nachystat lajnu koksu, aby u toho neusnul. Něco tak nudnýho jsem už hodně dlouho neviděl. Uprostřed filmu jsem si šel radši uvařit jídlo. Vrátil jsem se k obrazovce na posledních asi 30 minut a nuda stále pokračovala. Jestli chcete vidět nějakej zajímavej film ze soudní síně, podívejte se třeba na Můj bratranec Vinny. Tohle je uspávací prostředek srovnatelnej s hypnogenem. ()

Legas 

všechny recenze uživatele

Převeliká škoda, že jsem stihnul jen druhou půli filmu. Přesto dávám plný počet bodů. Tentokrát jsem se necítil jako na hodině dějpisu, kdy mi režisér vypráví látku, ale jako kdybych byl přítomen diskuze s fundovanými lidmi plné nepřeberného množství názorů na danou situaci. Dle mého názoru je film ve svých stanoviscích až nečekaně objektivní. Černobílý je pouze obrazově. Vřele jej doporučuji. ()

Reklama

Slasher 

všechny recenze uživatele

Naprosto unášející adaptace jednoho z poválečných procesů vedených ve snaze dobabrat se viníků, vyslat signál a vůbec vynést právní verdikt nad vší tou tragédií druhé světové. Je to extrémně dobře zahraný (šéfuje soudce Tracy, obžalovaný Lancaster a vášnivý obhájce Schell, ve kterém jsem se neubránil nevidět Sacha Baron Cohena...) a obsazený i němci, soustředěný, zůstává skvěle -- a překvapivě -- nad věcí (zmínka o vybombení Japonska, sterilizacích v US, určitá "obhajoba" nácků) během diskuze nad tématy typu koncept justice, zodpovědnost za Hitlera, nenávist... je plný moudrostí, velmi zajímavých a silných podnětů. Prostě, pro mě magnet na celý 3 hodiny, jeden ze suveréně nejlepších černobílých filmů co jsem dodnes viděl. "As far as I can make up, no one in this country knew..." ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Chápu, že tenhle film není pro každýho. Nechápu, proč na to ale musí ti, co ten film hodnotí, vůbec koukat a pak ho hodnotit jednou, dvěma hvězdičkami nebo rovnou odpadem. Od Norimberskýho procesu nedostanou akční jízdu, to by snad měli pochopit. Norimberský proces se totiž prakticky celou dobu odehrává v soudní síni. Pro mě to byl ale jeden z nejsilnějších zážitku, co jsem kdy v soudní síni zažil, div né možná nejsilnější. Tři hodiny dialogů jsem spolikal jako nic a dozvěděl se takových informací, jako ani v knize ne. Uviděl chování německých příslušníků po válce a snahy spojenců uchovat rozum v hrsti. Rekonstrukce je to dokonalá. Úděsně pomalá, ale pokud se zajímáte o druhou světovou válku, tak v tomhle případě zhltnete každou scénu, každý záběr, každé slovo německých maršálů, plukovníků, soudců a dalších. O tom ten film je. O to více mě udivuje, v jaké době je natočen. Příhodnější chvíli si na natočení filmu tvůrci ani najít nemohli. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Podobně jako u Kdo seje vítr mě zdlouhavá expozice málem přiměla předčasně odejít od obrazovky. Kramerovy filmy ale vtahují postupně a důkladně, čili je větší míra trpělivosti na místě. Na soudní drama odvážné tříhodinové délce pomáhá a ubližuje zároveň množství „mimosoudních“ scén, přibližujících osobní životy zúčastněných sice celkem nezaujatě, ale nad rámec podobně koncipovaného filmu. Standardní výpovědi svědků byly oproti tomu obohaceny opatrnou, avšak dobře promyšlenou práci kamery a promítáním jednoho obzvlášť bolestného dokumentu z koncentračních táborů. V zájmu dějepisné osvěty vám Norimberský proces až tolik nového neřekne, důležitější je, stejně jako ve většině Kramerových filmů, jeho morální apel. 80% Zajímavé komentáře: betelgeuse, Ajantis, Aidan ()

Galerie (88)

Zajímavosti (39)

  • V čase uvedenia do kín film pre slabý záujem divákov prepadol. Spoločnosti MGM sa financie vrátili, až vďaka predajom televíznych práv a uvedenie na videotrhu. (classic)
  • Závěrečná řeč Spencera Tracyho (soudce Dan Haywood) trvající 11 minut byla natočena na jeden záběr. (Zdroj: ČSFD)
  • Ve scéně, kdy je soudce Haywood (Spencer Tracy) na večírku a Harry (William Shatner) začne svolávat jména kapitánů a dalších, aby se hlásili na svých stanovištích, se ho soudce ptá, o co šlo. Harry mu sdělí, že Rusové podnikli kroky do Československa a že panují pověry, že Masaryk spáchal sebevraždu, a proto tam posílají jednotky. Jan Masaryk, syn prvního československého prezidenta, byl tehdy skutečně nalezen mrtvý pod oknem koupelny jeho bytu, ale okolnosti byly dost nejasné. Jednou z nejpravděpodobnějších teorií je, že byl zavražděn komunisty. Ti se totiž obávali, že by mohl po vzoru svého otce založit například v Londýně exilovou vládu nebo jinak působit problémy jejich režimu. Není se proto co divit, že vydali oficiální zprávu o sebevraždě. Tento závěr ale veřejnost nebyla ochotná přijmout, protože vše nasvědčovalo opaku. Na konci 70. let proto komunisté při obnoveném vyšetřování přišli s teorií nešťastné náhody, která měla lid umlčet. V roce 2003 byl ale případ konečně uzavřen, a to jako vražda. Pachatel není dodnes znám. (Bohnice05)

Reklama

Reklama